V Islámábádu přistálo letadlo s americkými představiteli včetně viceprezidenta JD Vance, kteří mají v Pákistánu vést mírová jednání se zástupci Íránu. Uvedly to stanice BBC a agentura Reuters s odvoláním na místní zdroje. V Islámábádu platí přísná bezpečnostní opatření.
Pákistánský ministr zahraničí Išak Dar podle Reuters doufá, že zástupci obou zemí budou na mírových jednáních konstruktivně spolupracovat. Řekl také, že Islámábád jim bude i nadále pomáhat v dosažení trvalého a udržitelného řešení konfliktu.
Cílem rozhovorů je ukončit šest týdnů trvající válku USA a Izraele s Íránem, která si vyžádala tisíce obětí po celém Blízkém východě, narušila dodávky ropy, podnítila inflaci a zpomalila globální ekonomiku, podotýká Reuters. Příměří, které nyní mezi stranami platí, zprostředkoval právě Pákistán.
Americkou stranu vede viceprezident Vance, pákistánské zdroje potvrdily také přílet zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevea Witkoffa a prezidentova zetě Jareda Kushnera. Součástí íránské delegace je řada vysoce postavených představitelů, včetně předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa či ministra zahraničí Abbáse Arakčího.
„Arakční vyjednával s Američany už letos před válkou, než zkrachovala jednání v Ománu. Vyjednával za Írán také v loňském roce. Je to muž, který si pamatuje mnohé z kuloárů a z diplomatických vyjednávání s USA z posledních let. Ghalíbáf je pak popisován jako jestřáb, jako člověk úzce spjatý s íránskými revolučními gardami, kandidoval neúspěšně na prezidenta. Je také popisován jako notorický pragmatik, jako někdo, kdo je ochoten se domluvit,“ sdělil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Požadavky se různí
Spojené státy po Teheránu žádají nejen konec jeho jaderného a raketového programu, ale i úplné a bezpodmínečné znovuotevření Hormuzského průlivu, který je stěžejní trasou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Írán naopak trvá na svrchované kontrole průlivu, zrušení protiíránských sankcí či zachování práva na obohacování uranu.
Teherán také dříve uvedl, že před jednáním musí být uvolněna zmrazená íránská aktiva a musí být dodržováno příměří po celém regionu. V posledních dnech pokračovaly vzájemné útoky mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem. Libanonská prezidentská kancelář v pátek večer oznámila, že mírové rozhovory se uskuteční až příští týden v USA.
Vzájemná nedůvěra
Íránci tvrdí, že mají dobré úmysly, ale po předchozích zkušenostech americké straně nedůvěřují. „Naše zkušenosti s vyjednáváním s Američany se vždy setkaly s neúspěchem a porušením slibů,“ citoval Ghálíbáfa server BBC News.
Dodal, že i viceprezident Vance před odletem uvedl, že USA vstupují do rozhovorů s optimismem, ale varoval zároveň Teherán, aby si s Amerikou „nezahrával“.
Pákistán je hlavním zprostředkovatelem nyní platícího dvoutýdenního klidu zbraní, na kterém se Teherán a Washington shodly v noci na středu. Spojené státy předtím ve spojenectví s Izraelem zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku.
Načítání...
Řetězový dopad na světovou ekonomiku
Prezident Světové banky Ajay Banga řekl Reuters, že válka na Blízkém východě bude mít na světovou ekonomiku řetězový dopad, a to i v případě, že křehké příměří oznámené americkým prezidentem vydrží.
Banga upozornil, že v případě neúspěchu příměří a další eskalace konfliktu by byly dopady výrazně hlubší. Podle základního scénáře, pokud válka brzy skončí, by globální růst mohl klesnout o 0,3 až 0,4 procentního bodu, zatímco při pokračování války až o jeden procentní bod. Inflace by se mohla zvýšit o 0,2 až 0,3 procentního bodu, v případě delšího konfliktu až o 0,9 procentního bodu.
Konflikt již zvýšil ceny ropy o zhruba padesát procent a narušil dodávky ropy, plynu, hnojiv, helia i dalších komodit. Narušil také cestovní ruch a leteckou dopravu.
Oznámené dvoutýdenní příměří je podle Bangy přitom stále křehké a pokračují výměny úderů mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu.
Podle něj krize znovu zdůraznila potřebu diverzifikace zdrojů energie a posílení energetické soběstačnosti. Světová banka proto podle Bangy rozvíjí řadu energetických projektů a vede jednání s některými státy o prodloužení životnosti jejich jaderných elektráren či o rozvoji nových jaderných kapacit. Banka loni v červnu zrušila dlouhodobý zákaz financování jaderné energetiky.
„Pokud se ve velkém měřítku nerozvine jaderná energie, vodní a geotermální zdroje spolu s větrnou a solární energií, budou státy nakonec více spoléhat na tradiční paliva, a to nikdo nechce,“ uvedl Banga.
