V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
Íránská agentura Tasním v noci na neděli uvedla, že další kolo jednání mezi Íránem a USA v Islámábádu skončilo a že stále přetrvávají některé závažné neshody. Íránská vláda na síti X uvedla, že jednání budou pokračovat i přes některé přetrvávající rozdíly. Reportér íránské státní televize v Islámábádu uvedl, že jednání budou pokračovat v neděli.
Pákistánský zdroj dříve agentuře AP sdělil, že se jednání „vyvíjí dobře“, byť nemohl přiblížit, zda delegace sedí ve stejné místnosti, nebo zda sedí odděleně. Bílý dům ale později podle agentury AP uvedl, že se jedná o přímé rozhovory.
Íránská státní televize uvedla, že jednání začala poté, co byly splněny podmínky Teheránu, včetně snížení počtu izraelských úderů v Libanonu, a poté, co se íránští a američtí činitelé zvlášť setkali s pákistánským premiérem Šarífem.
Íránský zdroj Reuters v sobotu dopoledne řekl, že uvolnění aktiv mělo přímou souvislost se zajištěním bezpečné plavby Hormuzským průlivem a že se jednalo o znamení vážného úmyslu dosáhnout dohody s Teheránem. Washington ale uvolnění aktiv zatím popírá.
Cílem rozhovorů je ukončit šest týdnů trvající válku USA a Izraele s Íránem, která si vyžádala tisíce obětí po celém Blízkém východě, narušila dodávky ropy, podnítila inflaci a zpomalila globální ekonomiku, podotýká Reuters. Příměří, které nyní mezi stranami platí, zprostředkoval právě Pákistán.
Složení delegací
Americkou stranu vede viceprezident Vance, pákistánské zdroje potvrdily také přílet zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevea Witkoffa a prezidentova zetě Jareda Kushnera.
„Myslím, že je docela dobrým signálem, že americkou delegaci vede JD Vance. Uvnitř (Trumpovy) administrativy jsou různé názorové proudy a Vance i Witkoff i Kushner mají velký zájem na tom, aby v této oblasti neprobíhal vojenský konflikt a mohli se soustředit na to vydělávat spolu se státy Perského zálivu velké peníze. Když se jednalo o tom, jestli zaútočit na Írán, nebo ne, tak myslím, že JD Vance byl spíš proti tomu a byl přehlasován,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Součástí íránské delegace je řada vysoce postavených představitelů, včetně předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa či ministra zahraničí Abbáse Arakčího.
„Arakčí vyjednával s Američany už letos před válkou, než zkrachovala jednání v Ománu. Vyjednával za Írán také v loňském roce. Je to muž, který si pamatuje mnohé z kuloárů a z diplomatických vyjednávání s USA z posledních let. Ghalíbáf je pak popisován jako jestřáb, jako člověk úzce spjatý s íránskými revolučními gardami, kandidoval neúspěšně na prezidenta. Je také popisován jako notorický pragmatik, jako někdo, kdo je ochoten se domluvit,“ sdělil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním prohlášení uvedl, že nebýt toho, že Izrael za poslední rok dvakrát zaútočil na Írán, dnes by již Teherán mohl mít jadernou zbraň, píše server The Times of Israel (ToI). Podle Netanjahua byl íránský raketový a jaderný program nyní zničen.
Požadavky se různí
Spojené státy po Teheránu žádají nejen konec jeho jaderného a raketového programu, ale i úplné a bezpodmínečné znovuotevření Hormuzského průlivu, který je stěžejní trasou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.
„Globální finanční náklady a dopady se propisují do americké ekonomiky, zejména do ceny paliv, což několik měsíců před volbami do Kongresu je pro každého prezidenta USA extrémně senzitivní záležitost,“ konstatoval bezpečnostní expert Oldřich Bureš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Írán naopak trvá na svrchované kontrole průlivu, zrušení protiíránských sankcí či zachování práva na obohacování uranu. „Íránci jsou velmi schopní vyjednavači, viděli jsme to při vyjednáváních, která probíhala kolem minulé jaderné dohody. Většinou chodí velmi dobře připraveni. Také mají na své straně čas – pro ně není naprostou prioritou otevřít Hormuzský průliv. Naopak pro Ameriku je to jeden ze základních předpokladů. Írán si s tím bude hrát a zvyšovat tlak,“ míní výzkumný pracovník Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.
Podle diplomata Michaela Žantovského Teherán nejspíš i v případě dosažení dohody bude chtít mít v rukou nástroj k opětovnému uzavření Hormuzu. „Může to udělat během několika desítek hodin, stačí k tomu jeden raketový útok nebo jedna mina nebo jeden rychlý člun. To by mu dávalo do ruky strašlivě mocný nástroj do budoucnosti. Ale neumím si představit, jak chtějí USA zajistit svobodu plavby – jedině možná s pomocí dalších zemí regionu, jako je Saúdská Arábie,“ soudí Žantovský.
Trump v sobotu na své sociální síti napsal, že USA prokazují světu laskavost, protože začaly „čistit“ Hormuzský průliv. Všech 28 íránských minonosných plavidel podle Trumpa leží na dně moře. Spojenci podle něj na to nemají odvahu. Kvůli neochotě řady zemí NATO podílet se na odblokování klíčové ropné tepny Trump dokonce zvažuje odchod USA z Aliance.
Později ozbrojené síly USA oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dvě jejich lodě USS Frank E. Peterson (DDG 121) a USS Michael Murphy (DDG 112). Cílem bylo „vytvořit podmínky pro odminování Hormuzského průlivu“, uvedlo americké Centrální velení (CENTCOM) na síti X.
„Dnes (v sobotu) jsme zahájili proces zřizování nové plavební trasy a brzy tuto bezpečnou trasu zpřístupníme námořnímu průmyslu, abychom podpořili volný obchod,“ uvedl velitel CENTCOM admirál Brad Cooper.
Teherán také dříve uvedl, že před jednáním musí být uvolněna zmrazená íránská aktiva a musí být dodržováno příměří po celém regionu. V posledních dnech pokračovaly vzájemné útoky mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem. Libanonská prezidentská kancelář v pátek večer oznámila, že mírové rozhovory se uskuteční až příští týden v USA.
Vzájemná nedůvěra
Íránci tvrdí, že mají dobré úmysly, ale po předchozích zkušenostech americké straně nedůvěřují. „Naše zkušenosti s vyjednáváním s Američany se vždy setkaly s neúspěchem a porušením slibů,“ citoval Ghálíbáfa server BBC News.
Dodal, že i viceprezident Vance před odletem uvedl, že USA vstupují do rozhovorů s optimismem, ale varoval zároveň Teherán, aby si s Amerikou „nezahrával“.
Pákistán je hlavním zprostředkovatelem nyní platícího dvoutýdenního klidu zbraní, na kterém se Teherán a Washington shodly v noci na středu. Spojené státy předtím ve spojenectví s Izraelem zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku.
Řetězový dopad na světovou ekonomiku
Prezident Světové banky Ajay Banga řekl Reuters, že válka na Blízkém východě bude mít na světovou ekonomiku řetězový dopad, a to i v případě, že křehké příměří oznámené americkým prezidentem vydrží.
Banga upozornil, že v případě neúspěchu příměří a další eskalace konfliktu by byly dopady výrazně hlubší. Podle základního scénáře, pokud válka brzy skončí, by globální růst mohl klesnout o 0,3 až 0,4 procentního bodu, zatímco při pokračování války až o jeden procentní bod. Inflace by se mohla zvýšit o 0,2 až 0,3 procentního bodu, v případě delšího konfliktu až o 0,9 procentního bodu.
Konflikt již zvýšil ceny ropy o zhruba padesát procent a narušil dodávky ropy, plynu, hnojiv, helia i dalších komodit. Narušil také cestovní ruch a leteckou dopravu.
Oznámené dvoutýdenní příměří je podle Bangy přitom stále křehké a pokračují výměny úderů mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu.
Podle něj krize znovu zdůraznila potřebu diverzifikace zdrojů energie a posílení energetické soběstačnosti. Světová banka proto podle Bangy rozvíjí řadu energetických projektů a vede jednání s některými státy o prodloužení životnosti jejich jaderných elektráren či o rozvoji nových jaderných kapacit. Banka loni v červnu zrušila dlouhodobý zákaz financování jaderné energetiky.
„Pokud se ve velkém měřítku nerozvine jaderná energie, vodní a geotermální zdroje spolu s větrnou a solární energií, budou státy nakonec více spoléhat na tradiční paliva, a to nikdo nechce,“ uvedl Banga.
