Islámábád

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Pákistánská armáda v sobotu oznámila, že cvičně odpálila balistickou raketu, informují agentury. Pákistán zkoušku podnikl v době zvýšeného napětí ve vztazích s Indií po útoku v Kašmíru – území, které si obě regionální mocnosti nárokují.

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Pákistánský soud ve středu odsoudil expremiéra Imrana Chána a jeho manželku ke 14 letům vězení za korupci, informovaly světové agentury. V úterý jiný soud uložil Chánovi desetiletý trest za vyzrazení obsahu tajného státního dokumentu. V zemi se příští týden konají parlamentní volby. V nich Chán kandidovat nemůže a od loňska je ve vazbě.

Pákistánská volební komise v úterý vykázala bývalého premiéra Imrana Chána na pět let z politiky. Komise toto rozhodnutí přijala tři dny poté, co policie Chána zatkla, když ho předtím soud odsoudil ke třem letům vězení za nezákonný prodej státních darů. S odvoláním na místní sdělovací prostředky o tom informovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud v Islámábádu označil zatčení bývalého premiéra Imrana Chána za nelegální a nařídil jeho propuštění, píše agentura AP. Expremiér a lídr pákistánské opozice čelí obvinění z korupce. Příslušníci polovojenských jednotek ho zadrželi v úterý po příjezdu k soudu v Islámábádu na základě zatykače protikorupčního úřadu. Zatčení vyvolalo vlnu násilných protestů po celém Pákistánu a vláda následně poslala do ulic armádu. Podle agentury Reuters je až na ojedinělé protesty situace v ulicích Pákistánu ve čtvrtek klidnější.

Pákistánská armáda ve středu upozornila, že hodlá tvrdě reagovat v případech nových pokusů o útoky na zařízení a majetek ozbrojených sil, státu nebo orgánů činných v trestním řízení. Násilné protesty v zemi vypukly poté, co byl bývalý premiér Imran Chán zadržen před soudním stáním v Islámábádu. Demonstrace příznivců tohoto opozičního vůdce pokračují i nadále a dosud si vyžádaly nejméně čtyři oběti a přes 150 zraněných z řad protestujících a policistů. Vláda ve středu schválila nasazení armády v ulicích hlavního města.

Bývalý pákistánský premiér a vůdce opozice Imran Chán byl zadržen před soudním stáním v Islámábádu. Informaci opozičních představitelů potvrdila policie i ministerstvo vnitra. Podle něj byl politik zadržen v korupční kauze. Agentura Reuters uvedla, že Chána zadržely vojenské síly za silných bezpečnostních opatření.

Sever Afghánistánu a Pákistánu zasáhlo v úterý zemětřesení, které mělo podle americké geologické služby (USGS) sílu 6,5 stupně. Hlášeno je podle agentur AP a Reuters zatím 11 obětí a přes sto zraněných. Zemětřesení bylo v hloubce téměř 188 kilometrů a jeho epicentrum se nacházelo v horském pásmu Hindúkuš nedaleko odlehlé afghánské provincie Badachšán.

Velkou část Pákistánu, včetně metropole a dalších velkých měst, postihl v pondělí ráno výpadek elektřiny. Důvodem je porucha rozvodné sítě na jihu země, jež způsobila výpadky i v dalších částech Pákistánu, který má přes 230 milionů obyvatel. Server televize CNN uvedl, že výpadek postihl téměř celou zemi a je nejhorším od ledna 2021, kdy se do tmy na několik hodin ponořilo skoro 90 procent země.

Příznivci pákistánského expremiéra Imrana Chána v úterý zablokovali silnice poblíž Islámábádu. Protesty, které vyvolal pokus o atentát na Chána z minulého týdne, zastavily dopravu a byly kvůli nim uzavřeny školy, informovala agentura Reuters.

Bývalý pákistánský premiér Imran Chán utrpěl ve čtvrtek lehké zranění, když se jeho konvoj stal na východě země terčem palby. Při střelbě byl zabit jeden z Chánových stoupenců a zraněno bylo dalších devět lidí. Policie následně útočníka zadržela. Motiv muže, který se podle agentury AP přiznal, že chtěl Chána zabít, zatím není znám. K útoku se nepřihlásila žádná ozbrojená skupina, informovala AP.

Pákistánská policie na základě protiteroristického zákona obvinila sesazeného premiéra Imrana Chána, který organizuje po celé zemi masové demonstrace s cílem vrátit se k moci. Jeho příznivci prohlašují, že politikovo zadržení nedopustí a hrozí státním převratem. V jaderné velmoci opět roste politické napětí a v zahraničí obavy z dalšího vývoje.

Nejméně 47 lidí zemřelo v sobotu podle afghánských úřadů při útocích pákistánské armády v pohraničí. Pákistán tvrdí, že na jeho jednotky čím dál častěji útočí skupiny, které se schovávají na afghánském území, informovala agentura Reuters. Kábul v sobotu vyzval Islámábád, aby s vojenskými operacemi mimo své území přestal.

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, se může vrátit do České republiky. Nejvyšší soud v Islámábádu vydal písemný příkaz, který jí dovoluje opustit Pákistán, informuje server Blesk.cz. Češka byla v březnu 2019 odsouzena k trestu odnětí svobody v délce osmi let a osmi měsíců a k pokutě 800 dolarů (asi 18 tisíc korun). Proti rozsudku se odvolala, loni na začátku listopadu byla obžaloby zproštěna a 20. listopadu propuštěna z vězení. Celníci ale podali odvolání, Hlůšková proto nemohla vycestovat.

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, zatím nemůže odcestovat do České republiky. Vydání pasu se zkomplikovalo, celníci v pondělí podávají k soudu odvolání proti jejímu propuštění. Do rozhodnutí nebude moci Hlůšková zemi opustit.

Soud v Láhauru vyhotovil písemný rozsudek o osvobození Terezy Hlůškové vězněné v Pákistánu. Byl tak splněn procesní úkon nezbytný pro její propuštění. Informaci potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Propuštění by podle ní mělo následovat v řádu hodin nebo dnů, očekává se v sobotu.

Česká občanka Tereza Hlůšková by mohla být z vězení v Pákistánu propuštěna příští týden, kvůli přetíženosti tamních soudů ale ministerstvo zahraničí očekává spíše pozdější termín, uvedla mluvčí úřadu Eva Davidová. Soud stále nevyhotovil písemný rozsudek. Ministerstvo původně odhadovalo, že by Hlůšková mohla být propuštěna tento týden.

Pojišťovna Uniqa neuhradí náklady na záchranu dvou českých horolezců z hory Rakapoši v Pákistánu. Už zaplacené peníze po nich může vymáhat, sdělila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Horolezci podle ní nejméně ve dvou ohledech porušili podmínky pojištění. Horolezce, které před týdnem z hory snesl vrtulník, podle pákistánského tisku zadržují místní úřady, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.