Islámábád

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. Jednání o konečné dohodě má proběhnout v pátek v Islámábádu.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.

Sebevražedný útočník odpálil v úterý bombu před branami soudu v pákistánském hlavním městě Islámábád. Zabil dvanáct lidí a dalších 27 zranil, oznámil ministr vnitra Muhsín Nakví. K činu se přihlásili členové zakázané pákistánské militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), kteří v zemi chtějí zavést islámské právo šaría.

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.

Afghánistán a Pákistán se dohodly, že budou i nadále dodržovat příměří, oznámila večer podle agentur AP a Reuters turecká diplomacie, která rozhovory zprostředkovávala. Součástí dohody je podle tohoto prohlášení zavedení monitorovacího mechanismu. Afghánská vláda krátce předtím uvedla, že země se dohodly na pokračování rozhovorů. Boje mezi těmito dvěma zeměmi si v posledních týdnech vyžádaly desítky mrtvých.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Pákistánská armáda v sobotu oznámila, že cvičně odpálila balistickou raketu, informují agentury. Pákistán zkoušku podnikl v době zvýšeného napětí ve vztazích s Indií po útoku v Kašmíru – území, které si obě regionální mocnosti nárokují.

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Pákistánský soud ve středu odsoudil expremiéra Imrana Chána a jeho manželku ke 14 letům vězení za korupci, informovaly světové agentury. V úterý jiný soud uložil Chánovi desetiletý trest za vyzrazení obsahu tajného státního dokumentu. V zemi se příští týden konají parlamentní volby. V nich Chán kandidovat nemůže a od loňska je ve vazbě.

Pákistánská volební komise v úterý vykázala bývalého premiéra Imrana Chána na pět let z politiky. Komise toto rozhodnutí přijala tři dny poté, co policie Chána zatkla, když ho předtím soud odsoudil ke třem letům vězení za nezákonný prodej státních darů. S odvoláním na místní sdělovací prostředky o tom informovala agentura Reuters.