Írán: Nedovolíme Trumpovi diktovat načasování konce války

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Teherán mírový návrh USA zhodnotil a považuje ho za přehnaný, odtržený od reality a nereflektující „americký neúspěch na bojišti“, prohlásil ve středu ve státní televizní stanici Press TV nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti s tím, že nedovolí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi diktovat načasování konce války. Teherán se plánuje i nadále bránit.

Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, ve středu s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv v minulosti opakovaně na proplouvající lodě útočili jemenští hútíjští povstalci, kteří jsou spojenci Teheránu.

NYT dříve uvedl, že není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael. Židovský stát útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 napsala, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

O plánu s odvoláním na zdroje napsala také agentura Reuters, která zmínila bod požadující ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu. Za možné dějiště takového setkání označil Channel 12 pákistánské hlavní město Islámábád.

Jaké požadavky si údajně klade Írán

První podmínkou pro mír je dle íránského vedení ukončení amerických a izraelských útoků, Teherán požaduje konkrétní záruky, které zabrání opakování války, navíc musí být zaručena úhrada válečných shod.

Teherán také žádá „ukončení války na všech frontách“, tedy proti jeho spojencům v regionu, jako je například libanonský teroristický Hizballáh. Dalšími požadavky jsou poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu. V pětici požadavků však není zrušení sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.

Ceny ropy ve středu zatím v mezidenním srovnání mírně klesají. Ropa Brent se v 7:30 pohybovala kolem sto dolarů za barel, tedy pokles zhruba čtyři procenta. Ropa WTI se dostala pod 90 dolarů, pokles o přibližně 3,3 procenta. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku činila zhruba 54 eur za megawatthodinu (MWh), což znamenalo pokles 4,6 procenta.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle Channel 12 obává, že americký prezident Donald Trump podepíše s Íránem dohodu, která nebude chránit zájmy židovského státu. Stanice dále uvedla, že na přípravě možných mírových jednání se jako prostředníci s Pákistánem podílejí i Egypt a Turecko.

Trump tvrdí, že Washington jedná s Teheránem

Trump rovněž v úterý v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy v současnosti jednají s Íránem. Teherán podle něj „hovoří smysluplně“ a souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Stanice CNN s odvoláním na íránský zdroj uvedla, že Washington a Teherán navázaly kontakt a že Írán je ochoten vyslechnout udržitelné návrhy na ukončení války.

„Kdo by nechtěl (uzavřít dohodu, pozn. red.)? Kdybyste tam byli, viděli byste, že jejich námořnictvo je pryč, jejich letectvo je pryč, jejich komunikační systémy jsou mimo provoz – to je ten největší problém,“ prohlásil Trump.

„Fakt, že s námi mluví a mluví smysluplně,“ odpověděl Trump na otázku, co ho přimělo vyjednávat po svém pátečním výroku, že nechce uzavírat příměří. „Souhlasili, že nikdy nebudou mít jadernou zbraň,“ dodal Trump.

Teherán podle něj Washingtonu rovněž dal velmi „velký dárek obrovské hodnoty“, který souvisí s Hormuzským průlivem, plynem a ropou. Prezident odmítl prozradit podrobnosti.

Do rozhovorů se na americké straně dle šéfa Bílého domu zapojili viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Právě Vance by se podle Channel 12 mohl případné mírové schůzky osobně zúčastnit.

Strategické selhání, reaguje Írán

Teherán nicméně dlouhodobě veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají. Mluvčí íránské armády v noci na středu uvedl, že Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.

„Strategická síla, o které jste byli zvyklí mluvit, se změnila ve strategické selhání,“ prohlásil mluvčí íránské armády na adresu Američanů. „Ten, kdo o sobě tvrdil, že je světovou velmocí, by se z této šlamastyky už dostal, kdyby mohl. Nevydávejte svou porážku za dohodu. Vaše éra prázdných slibů končí,“ dodal.

Také íránský velvyslanec v Pákistánu Rezá Amirí Moghadam uvedl, že mezi Teheránem a Washingtonem k žádným přímým ani nepřímým rozhovorům nedošlo. Dodal, že spřátelené země se snaží připravit podmínky pro dialog mezi Teheránem a Washingtonem, který by vedl k ukončení války. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý řekl, že Islámábád je připraven hostit jakákoli jednání.

Deník Financial Times (FT) informoval, že Írán sdělil členským státům Mezinárodní námořní organizace (IMO), že plavidla, která nejsou nepřátelská, mohou proplout Hormuzským průlivem, pokud se domluví s íránskými úřady. Lodě s vazbami na USA, Izrael a další účastníky agrese proti Íránu se k takovým plavidlům neřadí, uvedl podle FT Teherán v dopise.

Trump o víkendu pohrozil, že USA začnou ničit íránské elektrárny, pokud Teherán neumožní plné obnovení provozu v Hormuzském průlivu, který je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. V pondělí však šéf Bílého domu oznámil pětidenní odklad útoků na íránskou energetickou infrastrukturu, což vysvětlil produktivními rozhovory s Teheránem o ukončení války. Teherán ovšem téhož dne takové jednání popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 16 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 21 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled