Írán: Nedovolíme Trumpovi diktovat načasování konce války

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Teherán mírový návrh USA zhodnotil a považuje ho za přehnaný, odtržený od reality a nereflektující „americký neúspěch na bojišti“, prohlásil ve středu ve státní televizní stanici Press TV nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti s tím, že nedovolí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi diktovat načasování konce války. Teherán se plánuje i nadále bránit.

Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, ve středu s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv v minulosti opakovaně na proplouvající lodě útočili jemenští hútíjští povstalci, kteří jsou spojenci Teheránu.

NYT dříve uvedl, že není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael. Židovský stát útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 napsala, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

O plánu s odvoláním na zdroje napsala také agentura Reuters, která zmínila bod požadující ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu. Za možné dějiště takového setkání označil Channel 12 pákistánské hlavní město Islámábád.

Jaké požadavky si údajně klade Írán

První podmínkou pro mír je dle íránského vedení ukončení amerických a izraelských útoků, Teherán požaduje konkrétní záruky, které zabrání opakování války, navíc musí být zaručena úhrada válečných shod.

Teherán také žádá „ukončení války na všech frontách“, tedy proti jeho spojencům v regionu, jako je například libanonský teroristický Hizballáh. Dalšími požadavky jsou poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu. V pětici požadavků však není zrušení sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.

Ceny ropy ve středu zatím v mezidenním srovnání mírně klesají. Ropa Brent se v 7:30 pohybovala kolem sto dolarů za barel, tedy pokles zhruba čtyři procenta. Ropa WTI se dostala pod 90 dolarů, pokles o přibližně 3,3 procenta. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku činila zhruba 54 eur za megawatthodinu (MWh), což znamenalo pokles 4,6 procenta.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle Channel 12 obává, že americký prezident Donald Trump podepíše s Íránem dohodu, která nebude chránit zájmy židovského státu. Stanice dále uvedla, že na přípravě možných mírových jednání se jako prostředníci s Pákistánem podílejí i Egypt a Turecko.

Trump tvrdí, že Washington jedná s Teheránem

Trump rovněž v úterý v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy v současnosti jednají s Íránem. Teherán podle něj „hovoří smysluplně“ a souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Stanice CNN s odvoláním na íránský zdroj uvedla, že Washington a Teherán navázaly kontakt a že Írán je ochoten vyslechnout udržitelné návrhy na ukončení války.

„Kdo by nechtěl (uzavřít dohodu, pozn. red.)? Kdybyste tam byli, viděli byste, že jejich námořnictvo je pryč, jejich letectvo je pryč, jejich komunikační systémy jsou mimo provoz – to je ten největší problém,“ prohlásil Trump.

„Fakt, že s námi mluví a mluví smysluplně,“ odpověděl Trump na otázku, co ho přimělo vyjednávat po svém pátečním výroku, že nechce uzavírat příměří. „Souhlasili, že nikdy nebudou mít jadernou zbraň,“ dodal Trump.

Teherán podle něj Washingtonu rovněž dal velmi „velký dárek obrovské hodnoty“, který souvisí s Hormuzským průlivem, plynem a ropou. Prezident odmítl prozradit podrobnosti.

Do rozhovorů se na americké straně dle šéfa Bílého domu zapojili viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Právě Vance by se podle Channel 12 mohl případné mírové schůzky osobně zúčastnit.

Strategické selhání, reaguje Írán

Teherán nicméně dlouhodobě veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají. Mluvčí íránské armády v noci na středu uvedl, že Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.

„Strategická síla, o které jste byli zvyklí mluvit, se změnila ve strategické selhání,“ prohlásil mluvčí íránské armády na adresu Američanů. „Ten, kdo o sobě tvrdil, že je světovou velmocí, by se z této šlamastyky už dostal, kdyby mohl. Nevydávejte svou porážku za dohodu. Vaše éra prázdných slibů končí,“ dodal.

Také íránský velvyslanec v Pákistánu Rezá Amirí Moghadam uvedl, že mezi Teheránem a Washingtonem k žádným přímým ani nepřímým rozhovorům nedošlo. Dodal, že spřátelené země se snaží připravit podmínky pro dialog mezi Teheránem a Washingtonem, který by vedl k ukončení války. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý řekl, že Islámábád je připraven hostit jakákoli jednání.

Deník Financial Times (FT) informoval, že Írán sdělil členským státům Mezinárodní námořní organizace (IMO), že plavidla, která nejsou nepřátelská, mohou proplout Hormuzským průlivem, pokud se domluví s íránskými úřady. Lodě s vazbami na USA, Izrael a další účastníky agrese proti Íránu se k takovým plavidlům neřadí, uvedl podle FT Teherán v dopise.

Trump o víkendu pohrozil, že USA začnou ničit íránské elektrárny, pokud Teherán neumožní plné obnovení provozu v Hormuzském průlivu, který je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. V pondělí však šéf Bílého domu oznámil pětidenní odklad útoků na íránskou energetickou infrastrukturu, což vysvětlil produktivními rozhovory s Teheránem o ukončení války. Teherán ovšem téhož dne takové jednání popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 2 hhodinami

VideoÚnava i lhostejnost. Jak před volbami Izraelci vnímají pokračující válku v Gaze?

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.