Írán: Nedovolíme Trumpovi diktovat načasování konce války

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Teherán mírový návrh USA zhodnotil a považuje ho za přehnaný, odtržený od reality a nereflektující „americký neúspěch na bojišti“, prohlásil ve středu ve státní televizní stanici Press TV nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti s tím, že nedovolí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi diktovat načasování konce války. Teherán se plánuje i nadále bránit.

Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, ve středu s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv v minulosti opakovaně na proplouvající lodě útočili jemenští hútíjští povstalci, kteří jsou spojenci Teheránu.

NYT dříve uvedl, že není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael. Židovský stát útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 napsala, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

O plánu s odvoláním na zdroje napsala také agentura Reuters, která zmínila bod požadující ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu. Za možné dějiště takového setkání označil Channel 12 pákistánské hlavní město Islámábád.

Jaké požadavky si údajně klade Írán

První podmínkou pro mír je dle íránského vedení ukončení amerických a izraelských útoků, Teherán požaduje konkrétní záruky, které zabrání opakování války, navíc musí být zaručena úhrada válečných shod.

Teherán také žádá „ukončení války na všech frontách“, tedy proti jeho spojencům v regionu, jako je například libanonský teroristický Hizballáh. Dalšími požadavky jsou poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu. V pětici požadavků však není zrušení sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.

Ceny ropy ve středu zatím v mezidenním srovnání mírně klesají. Ropa Brent se v 7:30 pohybovala kolem sto dolarů za barel, tedy pokles zhruba čtyři procenta. Ropa WTI se dostala pod 90 dolarů, pokles o přibližně 3,3 procenta. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku činila zhruba 54 eur za megawatthodinu (MWh), což znamenalo pokles 4,6 procenta.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle Channel 12 obává, že americký prezident Donald Trump podepíše s Íránem dohodu, která nebude chránit zájmy židovského státu. Stanice dále uvedla, že na přípravě možných mírových jednání se jako prostředníci s Pákistánem podílejí i Egypt a Turecko.

Trump tvrdí, že Washington jedná s Teheránem

Trump rovněž v úterý v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy v současnosti jednají s Íránem. Teherán podle něj „hovoří smysluplně“ a souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Stanice CNN s odvoláním na íránský zdroj uvedla, že Washington a Teherán navázaly kontakt a že Írán je ochoten vyslechnout udržitelné návrhy na ukončení války.

„Kdo by nechtěl (uzavřít dohodu, pozn. red.)? Kdybyste tam byli, viděli byste, že jejich námořnictvo je pryč, jejich letectvo je pryč, jejich komunikační systémy jsou mimo provoz – to je ten největší problém,“ prohlásil Trump.

„Fakt, že s námi mluví a mluví smysluplně,“ odpověděl Trump na otázku, co ho přimělo vyjednávat po svém pátečním výroku, že nechce uzavírat příměří. „Souhlasili, že nikdy nebudou mít jadernou zbraň,“ dodal Trump.

Teherán podle něj Washingtonu rovněž dal velmi „velký dárek obrovské hodnoty“, který souvisí s Hormuzským průlivem, plynem a ropou. Prezident odmítl prozradit podrobnosti.

Do rozhovorů se na americké straně dle šéfa Bílého domu zapojili viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Právě Vance by se podle Channel 12 mohl případné mírové schůzky osobně zúčastnit.

Strategické selhání, reaguje Írán

Teherán nicméně dlouhodobě veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají. Mluvčí íránské armády v noci na středu uvedl, že Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.

„Strategická síla, o které jste byli zvyklí mluvit, se změnila ve strategické selhání,“ prohlásil mluvčí íránské armády na adresu Američanů. „Ten, kdo o sobě tvrdil, že je světovou velmocí, by se z této šlamastyky už dostal, kdyby mohl. Nevydávejte svou porážku za dohodu. Vaše éra prázdných slibů končí,“ dodal.

Také íránský velvyslanec v Pákistánu Rezá Amirí Moghadam uvedl, že mezi Teheránem a Washingtonem k žádným přímým ani nepřímým rozhovorům nedošlo. Dodal, že spřátelené země se snaží připravit podmínky pro dialog mezi Teheránem a Washingtonem, který by vedl k ukončení války. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý řekl, že Islámábád je připraven hostit jakákoli jednání.

Deník Financial Times (FT) informoval, že Írán sdělil členským státům Mezinárodní námořní organizace (IMO), že plavidla, která nejsou nepřátelská, mohou proplout Hormuzským průlivem, pokud se domluví s íránskými úřady. Lodě s vazbami na USA, Izrael a další účastníky agrese proti Íránu se k takovým plavidlům neřadí, uvedl podle FT Teherán v dopise.

Trump o víkendu pohrozil, že USA začnou ničit íránské elektrárny, pokud Teherán neumožní plné obnovení provozu v Hormuzském průlivu, který je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. V pondělí však šéf Bílého domu oznámil pětidenní odklad útoků na íránskou energetickou infrastrukturu, což vysvětlil produktivními rozhovory s Teheránem o ukončení války. Teherán ovšem téhož dne takové jednání popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 3 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 6 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...