Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.

Ropa Brent obchodování uzavřela se ztrátou 2,2 procenta na 102,22 dolaru za barel. V průběhu dne přitom klesla až o sedm procent a dostala se do blízkosti 97 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI se snížila rovněž o 2,2 procenta a uzavřela na 90,32 dolaru za barel.

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Spojené státy pokročily v jednáních o ukončení války s Íránem. Zdroj agentury Reuters pak potvrdil, že Washington zaslal Íránu patnáctibodový návrh na urovnání konfliktu.

Izraelský Kanál 2 uvedl, že Washington usiluje o měsíční příměří, aby mohl projednat plán, který zahrnuje demontáž íránského jaderného programu, ukončení podpory ozbrojených skupin v regionu a znovuotevření Hormuzského průlivu. Ten je klíčový pro vývoz ropy a zemního plynu ze zemí Blízkého východu.

Íránská státní televizní stanice Press TV nicméně s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele íránské bezpečnosti uvedla, že Teherán americký návrh odmítl a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu.

Analytik Cverna: Trhy čelí vysoké nejistotě

Úleva na trzích je v řádu jednotek procent, není to ale nic extra významného, protože se nacházíme na výrazně vyšších úrovních (ceny ropy) než na začátku roku, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

„To, co vidíme na grafech, je pozitivním signálem směrem ke kratšímu horizontu,“ řekl Cverna, podle něhož se ale vše může změnit, pokud ohlášená jednání neproběhnou. Míra nejistoty je podle něj vysoká.

Jakékoli vyjádření nebo vývoj na Blízkém východě může podle Cverny zahýbat s trendem ceny ropy. Pokud by si obě strany skutečně sedly k jednacímu stolu, dá se podle analytika očekávat další zlevňování této komodity. Cverna se však domnívá, že teď je situace špatně čitelná.

Nahrávám video

Experti: Cena potravin vzroste

Konflikt na Blízkém východě se časem projeví i v cenách potravin v Česku. Odborníci oslovení ČTK odhadují zdražení zhruba o deset procent, způsobí ho podle nich zejména zvýšené výdaje na logistiku, pohonné hmoty a energie. U některých potravin, zejména z Asie, může konflikt způsobit i výpadky na trhu, tvrdí potravináři.

„Mezi růstem cen vstupů a jejich odrazem v konečných cenách na pultech existuje přirozená časová setrvačnost. Pokud však napětí na Blízkém východě potrvá, zvýšené výdaje na logistiku a energie se do konečných cen promítnou,“ řekl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Agrární analytik Petr Havel uvedl, že zdražení se projeví u některých potravin již v dubnu. Nárůst cen se podle něj bude odvíjet od délky konfliktu. „Zatím bych předpokládal růst do deseti procent, podle druhu potraviny a vstupní zemědělské komodity, tím to ale nemusí skončit,“ uvedl Havel.

Naopak agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier výrazné zdražení potravin neočekává. „I přes přetrvávající konflikt cena ropy klesá. Dokonce i agrární komoditní trhy zůstávají víceméně spíše v klidu,“ uvedl Maier.

Válka začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán. Před jejím začátkem procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se lodní doprava v této úžině prakticky zastavila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 22 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...