Lodní doprava

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.

Ministerstvo dopravy chce s německým Hamburkem domluvit výměnu dvou přístavních území. Návrh na další postup ale česká vláda stále neschválila. Německé úřady s ním přitom počítaly do konce března. Přístup k moři má Česko v Hamburku už 99 let, stará nájemní smlouva skončí za dva roky.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů, zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to v pátek napsal americký prezident Donald Trump. Hormuzský průliv mají podle šéfa Bílého domu střežit ty země, které ho používají, což dle něj Spojené státy nejsou. USA s tím dle něj přesto vypomohou, pokud je o to tyto země požádají.

Spojenci z NATO jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zbabělci, protože nechtějí pomoci Americe se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Jednalo by se přitom o jednoduchý vojenský manévr, který by pro ně představoval jen malé riziko, míní Trump. Alianci bez USA označil za papírového tygra. NATO je obranná aliance. K uzavření Hormuzského průlivu vedl útok USA a Izraele na Írán.

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.

Americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem, informoval Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

U pobřeží Japonska se srazila nákladní loď s rybářským člunem, informovala tamní média. Menší plavidlo se převrátilo a rozlomilo na dvě části. Na rybářské lodi bylo třináct lidí, dva z nich jsou podle serveru Kyodo News v bezvědomí. Ke srážce došlo ve vodách u města Toba v prefektuře Mie ve 13:00 místního času. Kapitán nákladní lodi nehodu nahlásil pobřežní stráži, ta incident vyšetřuje.

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Dějiny lodní dopravy mají novou kapitolu. Největší nákladní plachetnice na světě Neoliner Origin dokončila svoji první transatlantickou plavbu. Loď má řadu technických nedostatků, představuje ale naději, jak snížit emise u nákladní lodní dopravy. Ta má na svědomí tři procenta globálních emisí skleníkových plynů. Plachetnice měří 136 metrů a může převážet až 5300 tun nákladu.

Členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) v pátek rozhodly o ročním odkladu rámcového návrhu, jehož cílem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů v mezinárodní námořní dopravě. Proti návrhu dlouhodobě vystupoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters uvedla, že odklad návrhu je porážkou mimo jiné pro Evropskou unii.

Rovnou několik světových společností pracuje na systémech, jež zachycují obří množství oxidu uhličitého, jenž vzniká spalováním fosilních paliv. Zatím na největší lodi ho teď testuje Čína.

Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.

Po třiatřiceti letech zakotvila v Bratislavě česká nákladní loď. Plavidlo s názvem Rio 2 urazilo celkem osmnáct set kilometrů a má tak za sebou výjimečně dlouhou trasu. Nákladní loď by za normálních okolností převážené zboží vyzvedla v Čechách, ale kvůli nízké hladině Labe a zřícenému mostu v Drážďanech pro něj musela právě do slovenské metropole. Plavba do cílové destinace v německém Münsteru potrvá asi další tři týdny.

Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům hútíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Mluvčí povstaleckého ministerstva zdravotnictví podle agentury AFP uvedl, že o život přišlo 74 lidí, dalších 171 utrpělo zranění. Dodal, že záchranné práce pokračují. Údaje nelze nezávisle ověřit. Podle Reuters se jednalo o jeden z nejsmrtelnějších úderů od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech nařídil sérii leteckých úderů na pozice šíitských povstalců v Jemenu. Hútíové už druhým rokem ohrožují svobodu plavby, globální obchod i regionální mír. Šéf Bílého domu chce vojenskou operací zvýšit tlak na Írán, aby zasedl k jednacímu stolu. Hútíové ale dali jasně najevo, že na názory svého předního spojence nebudou brát ohled.

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.