Lodní doprava

Americké město Baltimore pokročilo v odstraňování následků pádu tamního mostu. U jedné z jeho částí se podařilo vytvořit dočasný průplav, který usnadní přístup k místu nehody, a pomůže tak s odklízením. Z přístavu v úterý poprvé od pádu mostu vypluly lodě.

V Brandýse nad Labem nedaleko lesoparku Ostrůvek začala stavba plovoucího mola pro malé rekreační lodě, umožní stání až dvanácti plavidlům. Molo buduje Ředitelství vodních cest (ŘVC) a bude stát téměř pětadvacet milionů korun bez DPH, náklady pokryje Státní fond dopravní infrastruktury. Se zprovozněním se počítá letos v červnu.

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí rozhodli o zahájení společné vojenské námořní mise v Rudém moři v reakci na opakované útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v oblasti. Děje se tak jen den poté, co jemenští hútíové vážně poškodili nákladní loď Rubymar plující pod vlajkou Belize v úžině Báb al-Mandab. Posádka musela opustit palubu a lodi nyní hrozí potopení, uvedl v pondělí podle tiskových agentur mluvčí povstalců.

Spojené státy v noci na čtvrtek už počtvrté během posledního týdne zaútočily na pozice hútíů v Jemenu, uvedl server zpravodajské televize NBC News. Úder směřoval proti místům, odkud hútíové útočí na lodě v Rudém moři. Jaké přesně škody americký zásah způsobil, zatím není zřejmé.

V noci přišel další americký úder proti hútíům. Ozbrojené síly Spojených států uvedly, že cílily na radar, aby omezily schopnost jemenských šíitských povstalců napadat lodě v Rudém moři. Hútíové naopak obvinili Američany z ostřelování jemenské metropole Saná, kterou mají pod kontrolou. Jemenské přístavní město Hudajdá se později stalo terčem dalšího cíleného úderu v reakci na raketu, kterou v tomto městě na pobřeží Rudého moře odpálili hútíjští povstalci. Informovala o tom agentura AFP. USA a Velká Británie s podporou několika dalších zemí proti hútíům poprvé zaútočily v noci na pátek, zásah zdůvodnily snahou zastavit napadání lodí.

Nalodit se v Southamptonu (nebo třeba Hamburku), na několik dní se zavřít do kajuty či bloumat po palubách a pozorovat nekonečný oceán a nakonec zahlédnout plamen Sochy svobody a pak manhattanské mrakodrapy vystupující zpoza obzoru – to se zdá jako něco, co zůstává bezpečně zamčeno v hloubi minulého a předminulého století. Ale i v době, kdy se dá za cenu transatlantické plavby a za zlomek času stráveného na palubě doletět letadlem na opačnou stranu zeměkoule, stále existuje i možnost se na plavbu přes Atlantik vypravit. Rovných dvacet let se plaví poslední zkonstruovaná transoceánská linková loď Queen Mary 2. V roce 2004, kdy ji pokřtila tehdejší britská královna, to byla také největší dopravní loď na světě. Dnes to už neplatí, ale přesto je Queen Mary 2 zcela unikátním plavidlem, a lze-li některou loď považovat za opravdovou královnu světových moří, je to nepochybně ona.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Dánskou nákladní loď v Rudém moři v sobotu večer zasáhla raketa vystřelená hútíjskými rebely z Jemenu. Dvě další rakety sestřelilo americké námořnictvo, uvedl Pentagon, podle něho šlo už o třiadvacátý takový útok od 19. listopadu. Američané později uvedli, že na dánskou loď v neděli ráno znova zaútočili povstalci ze čtyř malých plavidel, na což reagovala americká armáda, která tři z nich potopila.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Nákladní loď Pyxis Ocean se tento týden vydala na svou „premiérovou“ plavbu. V příštích šesti týdnech má zdolat trasu z Číny do Brazílie, ovšem proti ostatním lodím se částečně liší tím, že kromě pohonu dieselovými motory ji ženou také dvě mohutné fixní plachty. Ty se poprvé ověřují ve skutečném oceánském provozu, ušetřit by měly až třetinu paliva.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Několik dní hořící nákladní loď Fremantle Highway s elektromobily na palubě se v neděli u nizozemských břehů dala do pohybu. Záchranné týmy zahájily riskantní manévr jejího odtahu do místa dočasného ukotvení, informovala agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Ještě v noci na neděli úřady hlásily, že kvůli nepříznivému větru a hustému dýmu zatím není možné loď odtáhnout.

Lodě přepravují více než osmdesát procent objemu světového obchodu. Tento způsob dopravy je zároveň zodpovědný za téměř tři procenta emisí oxidu uhličitého způsobných lidskou činností. Začínající kalifornská firma WasteFuel přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu. Ropný gigant, britská společnost BP, nyní do firmy vloží deset milionů amerických dolarů, tedy asi 219,2 milionu korun, uvedla agentura Bloomberg.

V Roudnici nad Labem bude moci od začátku července v novém veřejném přístavišti zakotvit až patnáct malých plavidel. Ředitelství vodních cest si od přístaviště, které ve středu slavnostně otevřelo, slibuje vyšší komfort pro turisty plující po Labi. Ti, kdo by chtěli v Roudnici dopřát větší péči i své lodi, však musí ještě počkat. Ředitelství sice připravuje servisní centrum, kde budou moci osobní i nákladní plavidla tankovat, odevzdat odpad a doplnit vodu, práce na něm ale ještě pokračují.

Z deseti na pětadvacet míst se rozšířilo přístaviště na Baťově kanále ve Strážnici. V pátek je při Mezinárodním folklorním festivalu otevřelo Ředitelství vodních cest (ŘVC), které do projektu za uplynulých pět měsíců investovalo 38 milionů korun. Místo poslouží svou podobou i k odpočinku a přímo z lodi bude možné jít do Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, tedy do místního skanzenu, řekl při otevření ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.

Vzniká další rozsáhlá vědecká studie kvůli plánovanému obřímu jezu na dolní toku Labe. O projekt za pět miliard se přou ministerstva životního prostředí a dopravy. Jde o to, jestli mohou stejné ekosystémy, které by stavba zničila, fungovat jinde. Jez by měl stabilizovat hladinu řeky a pomoci lodím při suchu.

V Litoměřicích byla dokončena modernizace přístaviště osobní lodní dopravy za 36,2 milionu korun bez DPH. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že v letošním roce budou zahájeny práce na dalších patnácti přístavištích pro rekreační plavbu na Labi. Přístaviště v Litoměřicích vybudované Ředitelstvím vodních cest ČR (ŘVC ČR) je vybaveno přípojkami k elektřině a pitné vodě, podobně jako jiná nová přístaviště, například v Děčíně. Národní kontrolní úřad ale před časem kritizoval, že se projekty na podporu rekreační plavby protahují a prodražují.

Německá vláda schválila možnost převzetí podílu hamburského přístavu čínskou rejdařskou společností Cosco – podíl ale bude menší než pětadvacet procent. Firma tak nezíská vliv na rozhodování provozovatele největšího německého nákladního přístavu.

Desítky lodí se zkapalněným zemním plynem (LNG) krouží kolem pobřeží Španělska a dalších evropských zemí a nejsou schopné zajistit si místo pro vykládku. Zařízení, která toto palivo přeměňují zpět na plyn, jsou totiž vytížená, upozorňuje agentura Reuters. Španělská plynárenská firma Enagás navíc uvedla, že bude možná muset odmítnout vykládku LNG kvůli obsazenosti svých terminálů. To vyvolává obavy o schopnost Evropy zpracovávat dodávky potřebné k vyrovnání výpadku ruských zdrojů.

Německo aktuálně netrápí jen nedostatek ruského zemního plynu, ale v posledních týdnech mu chybí i další komodita nutná pro fungování největší evropské ekonomiky –⁠ déšť. Říční cesty, klíčové pro fungování německého průmyslu, vysychají. Nákladní lodě omezují provoz. A odborníci se obávají, že to nejhorší teprve přijde, protože západní Evropě podle nich hrozí tisícileté sucho.

Skoro čtyřnásobek dosavadního nájmu mají platit lodníci v Hradci Králové. Státní podnik Povodí Labe poslal provozovatelům výletní plavby ve městě novou smlouvu. Pronájem břehů, plochy pro mola a lodě v ní zdražuje skoro čtyřikrát. Lodníci mluví o likvidačních podmínkách. Problémy s nájmem mají i další provozovatelé v povodí.

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Podezření na střet zájmů mají někteří radní v Hradci Králové v případě veřejné soutěže na studii o plavbě na Labi. Vítězem tendru se staly Středoevropský institut pro rozvoj dopravy (SIRDO) s firmou Aquatis. Šéfem institutu je přitom bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík, který je zároveň poradcem jednoho z náměstků primátora, Jiřího Bláhy (ODS). A to přímo ve věci budoucího splavnění Labe.

Jednání o obřím jezu na Labi u Děčína se znovu otevírají. Podkladem je nová studie. Zaměřila se na výtky národního parku, který před časem zvažovanou stavbu v podstatě zastavil s argumentem, že poškodí unikátní pískovcový kaňon. Studie namítá, že výjimečný ekosystém je možné přesunout.