Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Podle Trumpa americká armáda v sobotu letecky zaútočila na základny, velitele a protiraketovou obranu povstalců, kteří mimo jiné ovládají hlavní město Saná. Jistý americký představitel sdělil agentuře Reuters, že akce mohou trvat i několik týdnů. Agentura poznamenala, že se jedná o prozatím největší americkou vojenskou kampaň od doby, kdy se v lednu Trump ujal prezidentského úřadu.

Regionální velitelství americké armády CENTCOM označilo údery za začátek rozsáhlé operace napříč Jemenem. Útoky z části podnikly stíhací letouny z letadlové lodi USS Harry S. Truman, která je v Rudém moři, píše Reuters.

Poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Michael Waltz prohlásil, že americké útoky zasáhly několik povstaleckých vůdců. Američtí ministři obrany a zahraničí Pete Hegseth a Marco Rubio v neděli sdělili, že cílem úderů je znemožnit povstalcům útočit na lodě. Podle Hegsetha se Spojené státy nijak nezapojují do jemenské občanské války. „Myslím si, že to teď není nutné,“ řekl stanici CBS News Rubio o možnosti úderů za použití pozemních sil.

Obyvatelé jemenského hlavního města, na které se Reuters odvolal, uvedli, že údery zasáhly budovu v opevněném komplexu hútíů. Útoky cílily také na vojenská místa šíitských povstalců ve městě Táiz na jihozápadě země, dodala agentura s odvoláním na svědky.

„Připraveni reagovat“

Ministerstvo zdravotnictví ovládané hútíi tvrdí, že při amerických úderech zahynulo nejméně 31 lidí a dalších 101 jich bylo zraněno, včetně žen a dětí. Politická kancelář povstalců americké údery označila za válečný zločin. „Naše jemenské ozbrojené síly jsou plně připraveny reagovat na eskalaci,“ uvedl úřad podle Reuters.

Povstalecká skupina později oznámila, že útočila balistickými raketami a bezpilotními letouny na letadlovou loď USS Harry S. Truman a další válečně lodi z jejího uskupení. Reuters však upozornil, že o tvrzení nepředložila důkazy. Zdroj z amerického ministerstva obrany agentuře pod podmínkou anonymity sdělil, že si není vědom žádného útoku na americkou letadlovou loď, a tvrzení hútíů odmítl.

Vládní zdroj z USA později sdělil Reuters, že americké stíhačky F-16 a F-18 sestřelily celkem jedenáct bezpilotních letounů vypálených jemenskými povstalci. Podle tohoto zdroje se drony k lodi Harry S. Truman nepřiblížily. Americká armáda rovněž sledovala hútíjskou raketu, která selhala za letu a rozpadla se ve vodách u Jemenu, dodal zdroj. Podle agentury AFP hútíové tvrdí, že odvetně útočili osmnácti raketami a drony.

Íránské ministerstvo zahraničí podle AFP americké údery odsoudilo, jeho mluvčí je označil za „hrubé porušení principů Charty OSN“. Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí citovaný AFP prohlásil, že hútíové činí svá strategická a operační rozhodnutí nezávisle, a zároveň kritizoval Trumpa.

O vojenských odstrašovacích operacích informoval americký ministr zahraničí Marco Rubio šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Ten zdůraznil potřebu okamžitého zastavení používání síly všemi stranami a podle prohlášení Moskvy vyzval k dialogu.

Generální tajemník OSN António Guterres v neděli vybídl k „maximální zdrženlivosti a zastavení všech vojenských aktivit“ v Jemenu. „Jakákoli další eskalace by mohla zhoršit situaci v regionu a rozjet spirálu odvetných opatření, která mohou dále destabilizovat Jemen a region,“ řekl Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric s tím, že eskalace představuje hrozbu pro už tak špatnou humanitární situaci v zemi.

„To, co se děje v Rudém moři, to, co dělají hútíové, není možné označovat za lokální věc. Byl to opravdu citlivý zásah do globální ekonomiky,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že Rudé moře je jednou z hlavních tepen globálního obchodu a série útoků šíitských povstalců dokázala paralyzovat část lodní dopravy, která si musela nalézt nové, často dražší trasy, například obeplutím Afriky. Problematika hútíů má tak globální přesah a netýká se pouze regionu Blízkého východu, uzavřel Borek.

Povstalci zahájili útoky na komerční plavidla v oblasti v listopadu 2023. Své akce označili za reakci na podporu, kterou některé země poskytly izraelské vládě, jež v Pásmu Gazy podnikla odvetnou ofenzivu proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás po jeho útoku ze 7. října 2023.

V úterý hútíové uvedli, že obnoví útoky na izraelské lodě proplouvající moři v regionu, čímž ukončí období relativního klidu, které nastalo v lednu s příměřím v Pásmu Gazy, napsal Reuters.

Nahrávám video

Útoky hútíů v Rudém moři vyvolaly vojenskou reakci řady zemí. Loni v lednu přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci číslo 2722, která útoky povstalců odsoudila a potvrdila svobodu plavby; pod vedením USA byla zároveň zahájena operace Prosperity Guardian na ochranu lodní dopravy v Rudém moři. Spojené státy už v loňském roce za prezidenta Joea Bidena podnikly několik vzdušných úderů na jemenské povstalce. Trump ovšem v sobotu kritizoval svého předchůdce a jeho postup označil za příliš slabý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled