Lodní doprava strana 3 z 3

Odliv turistů v Turecku, který zapříčinila pandemie koronaviru, má na svědomí úpadek jednoho celého odvětví. Stala se jím lodní turistická doprava. Do města Smyrna, známějšího pod jménem Izmir, se vydávají na svoji poslední cestu malé, velké i obrovské zaoceánské lodě. Ty následně čeká v docích demontáž a jejich mořská pouť je ukončena rozprodejem dílů za cenu kovového šrotu. V tuto chvíli vrakoviště ve Smyrně hlásí plnou kapacitu. Dělníci se tam snaží rozebrat několik lodí současně, do doků přitom už míří další nevyužitá plavidla.

Ve vodách mezi Hongkongem a Macaem se prohání výrazně více delfínů, než se do nich odvážilo dříve. Troufají si tam, protože pandemie onemocnění covid-19 omezila lodní dopravu, rušné vody jsou tak klidnější a ke kytovcům přívětivější. Od března se počet delfínů v oblasti zvýšil o třicet procent.

Vzpomínky na rok 1940 nebývají v českých zemích spojovány se šťastnými událostmi. Čechy a Morava úpěly pod německou okupací, vysoké školy byly zavřené a Německo se ve válce – i přes klopýtnutí nad Anglií – zdálo nezastavitelné. Přesto přinesl tento válečný rok jednu slavnou událost, jejíž plod přetrval dodnes. V Praze byl 27. srpna pokřtěn parník Vltava, v současnosti jediný velký osobní kolesový parník v Česku, který pravidelně pluje s cestujícími. Bez ohledu na dobu svého spuštění právě slaví osmdesátku.

V hořínské plavební komoře začala instalace nových vrat. Každá jejich část váží 30 tun a je dvanáct metrů vysoká, celá dolní vrata budou na svém místě v květnu, od června již chce plavební správa komoru provizorně zprovoznit.

Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.

Tajfun Phanfone, který se v posledních dvou dnech přehnal přes Filipíny, za sebou zanechal nejméně šestnáct obětí. Podle agentury AFP to oznámily filipínské úřady. Agentura Reuters s odvoláním na krizové složky píše o třinácti potvrzených obětech. Tajfun se zároveň z Filipín přesunul nad Jihočínské moře, nejvážněji zasažené oblasti ale byly ve čtvrtek ráno stále bez internetu či telefonního spojení.

Jeden z historicky největších technických počinů se už půl druhého století táhne napříč egyptskou pouštní krajinou. Suezský průplav, který byl otevřen 17. listopadu 1869, představuje mimo jiné důležitou trasu pro dodávky ropy z Blízkého východu. V minulosti se několikrát ocitl v centru konfliktů a musel být uzavřen. Projekt rozšíření kanálu hraje ústřední roli v plánech prezidenta Abdala Fattáha Sísího na oživení egyptské ekonomiky.

Ve středu končí 73. plavební sezona na Brněnské přehradě, cestující se ale budou moci svézt i ve čtvrtek při slavnostním uzamčení hladiny. Příští sezonu budou lodě Dopravního podniku města Brna obsluhovat o jednu bezbariérovou zastávku více. Na přehradu se vrátí i opravená loď Dallas pod původním jménem Moskva.

Provozovatelům lipenských přívozů schází kapitáni. Nové uchazeče odrazují zdlouhavé a náročné zkoušky. Převozníci v Horní Plané nebo ve Frymburku na Českokrumlovsku jsou přetížení a nedostatek kapitánů hlásí většina lodních dopravců v republice.

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpory nákladní vodní dopravy od roku 2014, které spadají pod ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Mluvčí ŘVC Jan Bukovský sdělil, že plavební stupně jsou strategickými stavbami, ale výstavbu brzdí opakované přepracovávání projektů či požadavky na další analýzy.

Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.

Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky to oznámila agentura Reuters. Bezpečnostní situace v zálivu se zhoršila po čtvrtečních útocích na dva tankery. Předtím už v květnu byly podobně jako ve čtvrtek poškozeny čtyři jiné lodě. USA všechny akce připsaly Íránu, který to ale odmítá.

Za dvacet sedm let od otevření průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Výletních a turistických lodí naopak přibývá. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Německá vláda rejdaře podpořila zrušením poplatku a provoz tak dotuje. To by mohlo být motivací pro firmy a počet lodí se tak do budoucna může zase zvýšit.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 21 se pohřešuje poté, co se ve středu na Dunaji v centru Budapešti po střetu s dalším plavidlem potopila loď s jihokorejskými turisty. Sedm lidí se podařilo zachránit. Podle mluvčího maďarských záchranářů jsou naděje na vypátrání dalších přeživších minimální. Policie ve čtvrtek večer zadržela kapitána většího plavidla, které pravděpodobně neštěstí zavinilo. Jde o jedno z nejhorších neštěstí svého druhu mimo moře v Evropě za poslední dekády.

Tragédie při výletní plavbě v Budapešti, kdy po srážce dvou lodí zahynulo sedm lidí a dvě desítky se pohřešují, obrátila pozornost i na bezpečnost lodní dopravy v Česku. Naší nejrušnější řekou je Vltava, kterou hlavně v Praze křižují desítky výletních plavidel. Na rozdíl od Dunaje v maďarské metropoli je ale Vltava mnohem méně široká, proto se na ni nevejdou obří výletní lodě. Navíc je na Vltavě jen minimum silných proudů. Rizikem tak jsou spíše jezy, které jsou však vyznačeny signalizací.

V Praze opět ožívá debata o smyslu takzvané vodní tramvaje, tedy lodních linek na Vltavě, které by byly součástí městské hromadné dopravy. Městská rada zadala vypracování studie, která by měla ukázat podrobnosti.

Extrémní sucho, které provází letošní jev El Niňo, zasáhlo i systém Panamského průplavu. Úřady proto musely omezit náklad lodí, aby tak snížily jejich ponor. Jinak by totiž hrozilo, že plavidla v kanálu uvíznou.

Na řekách v Česku už se naplno rozběhla plavební sezona. Na Vltavě se to týká úseku z Českých Budějovic po Orlickou přehradu. Ve skutečnosti však ani lodě, které by tam plout mohly, pořád nemají garanci, že celý tento úsek v jeho plné délce proplují. Opakovat se totiž může situace z předchozích let, kdy nedostatek vody uzavřel plavební komoru Kořensko.

Spuštěním lodi Stuttgart na vodu začne v sobotu 73. plavební sezona na Brněnské přehradě. Lidé si budou moci mimo jiné prohlédnout technické zázemí přístaviště. První lodě vyplují podle jízdního řádu půl hodiny před polednem, ceník zůstává stejný jako minulý rok.

Labe se po osmiměsíční pauze opět začíná zaplňovat vodou a lodním provozem. Po dlouhotrvajícím suchu hladina stoupla natolik, že nákladní lodě můžou znovu vyplout. Rušno je i v děčínských loděnicích, které extrémní sucho přežily hlavně díky výrobě nových plavidel.