Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.
Vedle Bosporu chce turecká vláda už letos začít budovat nový velký kanál. Istanbul to odmítá
Události: Istanbulský kanál (zdroj: ČT24)
Bosporem ročně proplují desetitisíce nákladních a stovky válečných lodí. Pro Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu a Gruzii je to jediná cesta do světového oceánu. A pro Rusko jedna z pouhých dvou nezamrzajících. Důležitý je Bospor i pro vnitrozemské země Balkánu a střední Evropy napojené na dopravu po Dunaji. Strategický průliv přitom leží uprostřed šestnáctimilionové metropole.
Lodě v okolí Bosporu při běžném provozu
Lodě v Bosporu a Dardanelách
Podle tureckého prezidenta Erdogana je třeba centru ulehčit. Západně od něj proto chce vybudovat čtyřicet kilometrů dlouhý průplav obklopený novými obchodními centry a obytnými čtvrtěmi. „Projekt přinese úlevu nejen od obav o životní prostředí, ale také z politických důvodů. Vzhledem ke svému významu bude dělat vlny po celém světě,“ hájil ho v prosinci.
Na domácí půdě projekt už vlny dělá. V čele jeho odpůrců stojí starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu považovaný za budoucího Erdoganova vyzyvatele v prezidentské volbě. „Kdyby průplav měl jediný pozitivní aspekt, tak bych ho jmenoval. Žádný ale nemá. Ve prospěch celé společnosti jsme připraveni proti němu bojovat,“ slibuje.
Ekologie, hydrologie, geopolitika
Plavba Bosporem je zdarma a nový kanál má být zpoplatněn. Proto panují pochyby nad ekonomickým smyslem projektu – jestli ho klienti budou chtít používat. Kromě toho kritici vyjadřují obavy ze ztráty zdrojů pitné vody, kontaminace půdy nebo proměny moří u břehů města v páchnoucí stoku.
Další rizika zmiňují hydrologové. Bospor totiž funguje jako obří výměník vody mezi Černým a Středozemním mořem. Kanál by tento komplexní přírodní systém nenávratně změnil.
Jde také o dopady na geopolitiku. Na základě mezinárodní dohody do Černého moře nesmí například americké letadlové lodě. Zejména Moskva může mít obavy, že by se s novou vodní cestou pravidla mohla změnit. „Rusko a Vladimir Putin projekt nevidí reálně. Neprotestují, aby nevylekali Erdogana. Pokud se ale najdou peníze a stavba začne, pak čekám, že se hlasitě ozvou,“ varuje opoziční politik a bývalý admirál Türker Ertürk.
Na projekt v přepočtu za 340 miliard korun zatím chybí peníze. Erdogan ale tvrdí, že svůj sen uskuteční za každou cenu.