Kanál

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Spojené státy evakuují své občany z Haiti, kde dochází k rozpadu státu. Podle expertů k situaci přispěly i opakované zahraniční intervence. Místní lídři se často drželi u moci díky ozbrojeným gangům, které postupně prorostly se společností a nyní mají v zemi hlavní slovo. Stupňující se krize ještě zhoršila vztahy Haiti s jeho bohatším sousedem – Dominikánskou republikou, která uzavřela hranice a odmítla poskytnout útočiště haitskému vládci. Rasové napětí na ostrově panuje už od dob francouzské a španělské nadvlády nad oběma zeměmi. Právě rozdílné chování kolonistů, ale také jiná geografie přispěly k nebývalému kontrastu, kdy z Dominikánské republiky vyrostla prosperující ekonomika, zatímco její západní soused kolabuje.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

V Norimberku političtí představitelé slavnostně otevřeli poslední úsek vodní cesty mezi Severním a Černým mořem, kanálu Rýn–Mohan–Dunaj. Slavnostní atmosféru narušil maďarský premiér József Antall, který ostře napadl postoj Československa k výstavbě vodního díla Gabčíkovo–Nagymaros.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Suezském průplavu znovu neúnavně pracují bagry a plovoucí rypadla. Tentokrát se nesnaží osvobodit uvázlou nákladní loď jako v minulém roce, ale mají za úkol kanál rozšířit. Průplavem, který má na šířku pouze asi 225 metrů, ročně propluje dvanáct procent veškerého světového obchodu. Jeho další zablokování si podle egyptské vlády svět nemůže dovolit.

V hořínské plavební komoře začala instalace nových vrat. Každá jejich část váží 30 tun a je dvanáct metrů vysoká, celá dolní vrata budou na svém místě v květnu, od června již chce plavební správa komoru provizorně zprovoznit.

Velká část Krymu je závislá na vodě z Dněpru dodávané nejdelším evropským kanálem. Po ruské okupaci poloostrova ho Ukrajina zavřela. Leckde už kvůli tomu končí zemědělství a emigrují lidé. Třísettisícový Simferopol se letos bojí žízně. Rusko má miliardový plán na obnovu přehrady, který je však zatím jen na papíře. Nový ukrajinský premiér den po jmenování na začátku března řekl, že by země měla kanál otevřít, protože nemůže být zodpovědná za humanitární katastrofu. Jenže hned si vyslechl, že voda z něj proudí i na ruské vojenské základny. Kauzy si všímá mimo jiné web Svobodné Evropy.

Seniorům – koronavirem nejohroženější skupině společnosti, která je v této době nucena zůstávat doma – je určen nový program České televize ČT3, který začne vysílat v pondělí 23. března dopoledne. Diváci ho najdou pouze v novém standardu DVB-T2.

Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.

V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.

Za dvacet sedm let od otevření průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Výletních a turistických lodí naopak přibývá. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Německá vláda rejdaře podpořila zrušením poplatku a provoz tak dotuje. To by mohlo být motivací pro firmy a počet lodí se tak do budoucna může zase zvýšit.

Dovoz zboží z Číny do států střední Evropy by uvažovaný průplav Dunaj–Odra–Labe mohl zkrátit až o několik dní. Ve hře je ale také železnice, na kterou některé firmy své zboží převádějí. Ta je rychlejší, ale dražší. Ze států Evropské unie Česká republika obchoduje nejčastěji s Německem. Po Evropě firmy preferují nejrychlejší kamionovou dopravu.

Zdaleka ne všechny firmy oslovené Českou televizí by v plné míře využily možnost lodní dopravy, kterou by nabídl kanál Dunaj–Odra–Labe. Po vodě je podle nich vhodné vozit především nadměrné náklady, které se špatně přepravují po silnicích a po železnici, a zboží, které není potřeba doručit rychle. Podle studie proveditelnosti zveřejněné ministerstvem dopravy by po zprovoznění celého kanálu v roce 2079 zmizelo ze středoevropských silnic pět tisíc nákladních aut denně. Pokud by byla v provozu jen větev Dunaj–Odra, ubyly by jen tři tisíce kamionů.