Panamský průplav čelí klimatické hrozbě. Nádrže vysychají, počet lodí musel být omezen

2 minuty
Události: Provoz Panamského průplavu komplikuje sucho
Zdroj: ČT24

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

„Velká nevýhoda Panamského kanálu spočívá v tom, že ačkoliv je to mořská dopravní trasa, tak používá sladkou vodu, zatímco jiné kanály využívají vodu z moře,“ řekl agentuře AFP správce kanálu Ricaurte Vásquez Morales. 

Podle něj bude nutné tento způsob fungování změnit vzhledem k očekávanému poklesu srážek a suchu. „Variabilita výšky vody je jiná, vzorec dešťů je jiný, je prostě nutné přizpůsobit se realitě, kterou nevyřeší ani rezervoár vody. Vážnost této krize je skutečně atypická,“ upozornil správce. „Pokud se nepřizpůsobíme, tak zahyneme,“ podotkl manažer.

V roce 2022 Panamský průplav obsloužil denně v průměru čtyřicet lodí. Správa kanálu však jejich počet snížila na třicet dva, aby ušetřila vodu. Větší lodě navíc posílají část svého nákladu po železnici, aby byly při plavbě kanálem lehčí. Před průplavem se přesto tvoří kolony – lodě čekají na průjezd 15 až 19 dní.

Nahradit sladkou vodu nebude jednoduché

Správce kanálu přiznává, že omezení nebude možné v krátké době zrušit, a obává se, že by si dopravci mohli najít nové námořní trasy, pokud by omezení bylo dlouhodobé. Podle provozovatelů kanálu není možné rychle a snadno nahradit sladkou vodu tou mořskou.

Podle meteoroložky Alcely Lauové Panama letos zažívá výrazný srážkový deficit a situace by se neměla příliš změnit ani v blízké budoucnosti. Kvůli fenoménu El Niňo dokonce hrozí, že se sucho v Panamě ještě zhorší. To může mít přímý dopad na fungování kanálu, který pro plavbu jedné lodě potřebuje zhruba dvě stě milionů litrů sladké vody, jež napájí zdymadla, která umožňují pohyb kanálem.

Panamský průplav zahájil provoz v roce 1914 a od té doby ho využil zhruba milion lodí. V současnosti poskytuje službu zhruba šesti procentům světové námořní přepravy. „Mezinárodní obchod se nezastaví, takže tu budeme dál a zůstaneme pro naši zemi přínosem,“ míní správce kanálu.

Bezprostřední vyhlídky ale nejsou dobré. Každé použití zdymadel mezi dvěma oceány znamená ztrátu dvou milionů hektolitrů sladké vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 1 hhodinou

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 3 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...