Námořní trasy

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.

Turecko, Rumunsko a Bulharsko zahajují společné pátrání po minách v Černém moři. Rusko se jimi snažilo zablokovat ukrajinské přístavy. Desítky náloží se ale utrhly od kotvy a ve volných vodách nyní ohrožují lodní dopravu.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.