Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.

„Pokaždé, když dojde k takovému narušení, objevují se prognózy, že je to konec globalizace,“ řekl Steven A. Altman ze Stern School of Business při New York University. „Takový narativ se ovšem rozchází s realitou,“ dodal.

Deník The New York Times nabízí srovnání s vývojem světového obchodu během pandemie covidu-19, kdy společnosti začaly více dbát na odolnost dodavatelských řetězců. Například firma Walmart a další přesunuly výrobu z Asie do Mexika, čímž zkrátily vzdálenost mezi továrnami a zákazníky a omezily svou zranitelnost vůči rizikům globálního obchodu.

Podle zprávy, kterou připravil Altman, se zdá, že se tento trend zase obrací. V letech 2020 až 2023 se podíl amerického dovozu z Mexika a Kanady zvýšil z 26 procent na 29 procent. Během prvních devíti měsíců roku 2025 však klesl na 27 procent. Jak pandemie pomalu mizí z paměti, tak se mezinárodní společnosti začaly vracet k hledání nejlevnějších dodavatelů zboží, ať už se nacházejí kdekoli.

„Že do Mladé Boleslavi dojede přesně na vteřinu součástka až z Japonska a že se to přes globální obchod načasuje právě na tu minutu, aby se ušetřilo za skladovací prostory, tak to všechno vrcholilo před covidem,“ míní ekonom Petr Bartoň. „Každá taková krize vede k částečnému návratu k původním modelům,“ sdělil. Kromě té covidové a hormuzské zmínil i americká cla, která před rokem oznámil prezident USA Donald Trump.

Americký nejvyšší soud koncem února rozhodl, že Trump jejich uvalením porušil své pravomoci. Podle Bartoně však budou mít další šéfové Bílého domu k dispozici precedent pro prosazování podobné politiky, která by znovu narušila „mezinárodní dělbu práce“.

Nadnárodní společnosti i samy státy se proto podle ekonoma budou na takové situace připravovat. „Bude to samozřejmě nákladné, protože se tady dubluje kapacita,“ sdělil. „Zároveň si nemyslím, že by to mělo zásadním způsobem omezit nebo ukončit globalizaci, protože vyrábět zboží tam, kde je to levnější, je základem úspěchu civilizace,“ dodal.

Energetika, AI, zdravotnictví či hnojiva

Současná krize nejvíce dopadá na energetiku. Došlo k „největšímu narušení dodávek v historii světového ropného trhu“, uvedla v polovině března Mezinárodní energetická agentura (IEA).

Vyšší ceny ropy vedou ke zdražení pohonných hmot pro nákladní automobily, nákladní lodě a letadla, což zvyšuje náklady na přepravu nákladu. Vyšší výdaje za paliva také znamenají, že domácnostem zbývá méně peněz na nezbytné nákupy, zábavu a volný čas, což brzdí hospodářský růst.

Kromě plynu a ropy se kvůli zablokování Hormuzského průlivu nedostane k odběratelům ani helium, které se získává při těžbě a očištění zemního plynu. Následně se daný prvek používá při výrobě čipů, které by se mohly stát nedostatkovým zbožím.

„Existují určité alternativy pro levné, jednoduché čipy, které je možné chladit dusíkem. V nejlepších a nejvýkonnějších čipech, o které je největší zájem, protože na nich spočívá umělá inteligence, je helium v podstatě nenahraditelné,“ vysvětlil Bartoň. Podle něj ovšem běžný člověk případné zpomalení ve vývoji AI nezaznamená.

Nedostatek helia ve svém důsledku ovšem může pocítit ve zdravotnictví, míní ekonom. „Helium se používá ve špičkových diagnostických zařízeních,“ upozornil. Dodal, že když tyto přístroje zdraží nebo jich nebude k dostání tolik jako doposud, mohou chybět při odhalení potenciálních zdravotních komplikací. Což ve svém důsledku může stát i lidské životy.

Perský záliv je také důležitým zdrojem močoviny, nejrozšířenější formy dusíkatých hnojiv. K její výrobě je zapotřebí amoniak, který se vyrábí ze zemního plynu. Dokud budou produkce a vývoz této suroviny omezeny, bude omezena i schopnost vyrábět hnojiva. V průběhu března již ceny močoviny výrazně vzrostly.

Pokud zemědělci omezí používání hnojiv, mohlo by to snížit úrodu, což by vedlo k poklesu nabídky potravin a nárůstu cen. V zemích subsaharské Afriky a jižní Asie, které jsou již nyní ohrožené nedostatkem potravin, by to mohlo vést k široké podvýživě obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
před 1 hhodinou

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
před 4 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Sia a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit.
před 5 hhodinami

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
16. 11. 2026‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
16. 11. 2026‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.