Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
Cena severomořské ropy Brent kolem 18:30 SELČ přidávala 6,6 procenta na 107,81 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zdražoval o 11,65 procenta na 111,78 dolaru.
Evropské akcie ve čtvrtek obnovily pokles. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, krátce po 9:00 SELČ ztrácel zhruba procento a pohyboval se v blízkosti 592 bodů.
Trump v projevu uvedl, že USA budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé útoky na Írán. „S potěšením mohu říci, že se naše stěžejní cíle blíží splnění... Tu práci dokončíme, a dokončíme ji velmi rychle,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Nejistota přetrvává
Podle analytičky Priyanky Sachdevy ze společnosti Phillip Nova trhy reagují na skutečnost, že se v projevu neobjevila žádná jasná zmínka o příměří nebo o zapojení diplomacie. „Pokud se napětí zintenzivní nebo se zvýší námořní rizika, ropa by mohla otestovat nová maxima, protože trhy zohledňují potenciální narušení dodávek,“ domnívá se analytička.
„Myslím, že to (časový horizont ukončení války) trh až tak nezajímá, to znamená, jestli by z toho byl nakonec jeden týden nebo čtyři týdny, tak v tom není až tak velký problém. Ten hlavní problém pro dlouhodobou stabilitu ropného trhu je, jestli tam bude docházet k cíleným útokům na ropnou infrastrukturu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že rizika si zjevně uvědomují Američané i Íránci.
Kdyby k takovým úderům docházelo, je podle Hradila už téměř jedno, kdy konflikt skončí, protože poškozená infrastruktura bude ropu dál zdražovat i v nadcházejících letech.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, v Hormuzském průlivu výrazně ochromil lodní dopravu. Touto klíčovou námořní cestou přitom běžně proudí asi pětina světových dodávek ropy a plynu. Jeho uzavření tak má přímý dopad na ceny energií po celém světě.
Trump v nejnovějším projevu vyzval však další země, aby se postaraly o zabezpečení dopravy ve strategickém průlivu, který pro Spojené státy podle něho není důležitý.
„Jestli Američané skutečně udělají to, co naznačoval Trump, že odejdou s tím, že ten průliv zabezpečený není a Írán ho bude omezovat, pak si lze těžko představit sílu, která by dokázala průliv uvolnit, a to by znamenalo dlouhodobě zvýšené ceny ropy – ostatně ony zvýšené zůstanou už jen kvůli tomu riziku, teď už víme, že Írán je schopen a ochoten k tomuto sahat,“ podotkl Hradil.
Jednání čtyřiceti zemí
O blokádě Hormuzského průlivu ve čtvrtek jednalo na on-line schůzce přibližně čtyřicet zemí světa. Jednání předsedala Velká Británie. Spojené státy se k němu nepřipojily.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová uvedla, že íránská bezohlednost při blokádě průlivu ohrožuje globální ekonomickou bezpečnost. Zástupci Francie, Německa, Kanady, Indie či Spojených arabských emirátů podle ní diskutovali o důsledcích uzavření této klíčové námořní cesty i o nutnosti obnovit svobodu plavby, uvedly agentury AFP a Reuters. Za Česko se schůzky zúčastnil náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, prohlásil mluvčí české diplomacie Adam Čörgő.
Příští týden bude Londýn předsedat schůzce na úrovni zástupců armád zemí, které se zúčastnily čtvrteční schůzky. Podle britského ministerstva obrany mají „prozkoumat proveditelné možnosti, jak zajistit přístupnost a bezpečnost plavby v Hormuzském průlivu“.
Generální tajemník OSN António Guterres později varoval, že válka na Blízkém východě může přerůst v širší konflikt. Zároveň vyzval Spojené státy a Izrael, aby přestaly útočit na Írán, a na Teherán apeloval, aby zastavil údery na ostatní země v regionu, informovala agentura AFP.
Nový mýtný systém v Hormuzu
Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se nyní platí kryptoměnami nebo v jüanech, zjistil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Provozovatelé lodí musí nejprve kontaktovat zprostředkovatelskou společnost napojenou na íránské revoluční gardy a poskytnout jí informace o svém plavidle, aby mohli vyjednat mýtné, které obvykle začíná na zhruba jednom dolaru (zhruba 21 korun) za barel ropy. Následně obdrží kód povolení a pokyny k trase pro bezpečné proplutí.
Jeden provozovatel ropného tankeru uvázlého v Perském zálivu dostal podle zdrojů listu návrh na bezpečné proplutí Hormuzským průlivem v doprovodu íránského námořnictva, pokud tanker změní registraci a vztyčí pákistánskou vlajku.
Podle lidí z lodního průmyslu a vládních úředníků, s nimiž WSJ hovořil, íránské gardy vybírají mýtné od plavidel proplouvajících Hormuzem a upřednostňují lodě ze zemí, které berou za spřátelené. Zároveň hrozí útokem na lodě ze zemí považovaných za agresory.
Íránci mají podle těchto zdrojů systém hodnocení od jedné do pěti pro jednotlivé země. U ropných tankerů je počáteční cena v jednáních obvykle kolem jednoho dolaru za barel ropy a platí se v jüanech nebo stablecoinech, tedy kryptoměnách vázaných na hodnotu tvrdé měny.
Opravdu velký tanker na přepravu ropy (VLCC) má obvykle kapacitu kolem dvou milionů barelů. Od lodí se očekává, že vztyčí vlajku státu, který vyjednal dohody o plavbě, a v některých případech změní svou oficiální registraci na tuto zemi.
Jeden zdroj deníku sdělil, že Pákistán vyhledává největší lodě, které v regionu najde. Zajištění jejich proplutí by mohl být způsob, jak demonstrovat úspěch diplomatických snah o ukončení konfliktu, píše WSJ.
Zájem o elektroauta
Konflikt na Blízkém východě by měl podle analytiků podpořit zájem motoristů o přechod od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům. Nárůst poptávky po vozech s elektrickým pohonem však zřejmě bude pouze pozvolný, píše server CNBC. „Jako protiváha působí rizika kolem cen elektřiny, technologický pokrok v oblasti spalovacích motorů a všeobecná ekonomická nejistota,“ uvedl Steffen Michulski z analytické společnosti JATO Dynamics.
Řada platforem pro prodej automobilů ve Spojených státech a Evropě podle CNBC po začátku války s Íránem zaznamenala vzestup zájmů zákazníků o elektromobily. Internetový obchod s automobily Autotrader například koncem března uvedl, že počet dotazů ohledně koupě nového elektromobilu na jeho platformě od začátku války stoupl o 28 procent.
Známky růstu zájmu o elektromobily přicházejí v době, kdy řada velkých automobilek své plány v oblasti vozů s elektrickým pohonem omezuje. Poptávka po elektromobilech totiž zaostávala za jejich očekáváním.
