Jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů, přesto tvrdě soupeří. Dvě klíčové tepny globálního obchodu – Panamský a Suezský průplav – chtějí jeden proti druhému přitáhnout světové námořní trasy. Oba prošly výrazným rozšířením, oba si od nových komor slibují úspěch. Jejich konkurenční boj zmapovali zpravodajové ČT.
Když se zrekonstruovaný průplav v Panamě loni v červenci otevíral, už dávno vyhlížel se zájmem lodě z Asie. Právě ty měla novinka nejvíce přilákat. Rozšířený Panamský průplav má být schopen pojmout mnohem větší lodě než dosud.
Série nových zdymadel na obou stranách, z Atlantiku i Pacifiku, totiž zvýšila kapacitu 80 kilometrů dlouhého průplavu. Stavba zabrala devět let a přišla na 5,25 miliardy dolarů, v přepočtu 130 miliard korun. Jako první novou podobu kanálu vyzkoušela čínská loď koncem června 2016.
Stoletý průplav se honosí titulem jednoho ze sedmi divů moderního světa. Dodnes funguje v původní podobě, dodnes lokomotivy tahají lodě a kanál turisty. Tudy protéká pět procent veškerého obchodu na zeměkouli.
Panama chce přitom svůj vliv rozšířit, a to hlavně přísunem lodí nejen z Asie, ale také Evropy. „K cestám do Evropy ty největší lodě zatím využívají rozšířeného Suezského průplavu,“ zmiňuje šéfredaktor časopisu Vodní cesty a plavba Tomáš Kolařík.
Přitáhnutí světových námořních tras k východu USA ale Suez nechce dopustit. Jeho vedení v minulých měsících opakovaně snížilo poplatky pro nákladní lodě.
V souboji o cestu mezi USA a Asií nabízí Suez kanál o 28 metrů širší, o 5 metrů hlubší a bez omezení délky lodí. Panama je zase levnější: velká nákladní loď tam zaplatí 300 tisíc dolarů, až třikrát méně než v Suezu.
„Kvůli Panamě jsme přišli o 12 až 13 tisíc kontejnerů na trase mezi východní Čínou a východními Spojenými státy,“ přiznává ředitel Suezské ekonomické zóny Ahmad Darwíš.
O svou budoucnost se 193 kilometrů dlouhá cesta otevřená před skoro 150 lety musí rvát s ostatními centry námořního obchodu. V její prospěch dál mluví její hlavní eso, tedy zkrácení cesty mezi Asií a Evropou o 8 tisíc kilometrů.
Nová, 72 kilometrů dlouhá větev zkrátila plavbu přes Suez z nynějších 18 na 11 hodin, čekací doba lodí se navíc zkrátila z jedenácti na tři hodiny. Roční příjmy plynoucí z provozování průplavu se podle původních plánů měly do roku 2023 zvýšit více než dvojnásobně - z 5,3 miliardy dolarů na 13,2 miliardy.
Z celkových 72 kilometrů nové větve průplavu tvoří nový paralelní kanál asi 35 kilometrů, zbytek projektu tvoří prohloubení (až na hloubku 24 metrů) a rozšíření stávající cesty, tedy 27 kilometrů ve Velkém hořkém jezeru a deset kilometrů v západním propojení u města Ballá.
