Mořská voda

Když si v Barceloně naplníte sklenici vodou z vodovodu, tak pětinu jejího obsahu tvoří voda z moře, která prošla zařízením na odsolování, a další pětinu voda z čističky. Právě tak zřejmě vypadá budoucnost pitné vody ve středomořském regionu, kde teploty stoupají a srážky klesají více, než je světový průměr, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Bez vody španělské zemědělství trpí, jenže té v poslední době není na Pyrenejském poloostrově dost ani pro lidi. A tak se vláda snaží získat pitnou vodu z netradičních zdrojů.

Němečtí vědci dokončili zdokonalený návrh na továrnu, která by vyráběla vodík přímo na moři. Autoři věří, že jejich koncept je technicky i ekonomicky životaschopný a že by mohl pomoci Evropě k přechodu od fosilních paliv k ekonomice, která by už neničila klima planety.

Opakované vlny veder, které letos zažívá především západní a jihozápadní Evropa, se mimo jiné projevují výrazným prohříváním mořské vody, hlavně v západním Středomoří. Turisty na plážích Španělska a Francouzské riviéry čeká voda s teplotou 27 až 29 stupňů Celsia, na Baleárských ostrovech se moře prohřálo dokonce až na 30 stupňů. Vysoké teploty mořské vody mohou vyvolat vznik silných bouřkových systémů a za jistých meteorologických podmínek může v oblasti vzniknout i medikán, tedy středomořský hurikán.

Izraelská vláda hodlá stanovit pevný limit na úroveň hladiny Mrtvého moře. Nemá jít jen o deklaraci, ale i závaznou hranici, která vytvoří tlak na rychlé řešení problému s vysycháním tohoto unikátního slaného jezera. Každý rok klesne hladina asi o metr. Pláže se zavírají a obnažené břehy se propadají.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.