Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.
Země EU mají zmapovat únik vody z potrubí, akutní problémy hlásí Řecko
Stejně jako celé Řecko má bohatou historii i tamní přístav Nafplio na Peloponéském poloostrově. Oblast proslula i bohatou úrodou pomerančů, jenže to se v poslední době mění. I kvůli klimatickým změnám vysychá tamní podmořský zdroj sladké vody, do zavlažovacích systémů se jí tak dostává čím dál méně.
„Děje se to z několika důvodů. Tím hlavním je poškození zastaralého vodovodního potrubí. Máme prostě staré trubky a ty praskají,“ přiznal ředitel společnosti dodávající vodu Sokrates Doris.
Na vyschlých polích farmáři tahají vodu až z hloubky tří set metrů. I tak je často příliš slaná, protože do zastaralého systému prosakuje mořská voda. Proslulá oblast, odkud pochází třetina veškeré řecké produkce pomerančů, tím trpí. „Už se to projevilo na skutečnosti, že v loňském roce region Argolida zaznamenal propad v produkci o třicet procent,“ poznamenal předseda místní farmářské asociace George Mavras.
Řecko investuje stamiliony eur
Řecká vláda od roku 2019 investovala do oprav vodovodů půl druhé miliardy eur. Nafplio ovšem dokazuje, že potřeba je mnohem víc. Na špatnou jakost místní vody si nestěžují jen farmáři, ale třeba i šperkařka Lydia Sarakiniotiová. Kov, který se v ní snaží čistit, žloutne nebo hnědne. „To mě vyděsilo. Pokud to má takový účinek na ušlechtilý kov, kdy molekuly mědi v podstatě zčásti oxidují, představte si, co to udělá s lidským tělem,“ podotkla.
Tamní radnice doporučuje obyvatelům, aby v letních měsících, kdy je situace nejhorší, pili pouze balenou vodu. To ovšem přináší další ekologický problém – obrovské množství plastu. „V létě tu nenajdete jediného člověka, který by balenou vodu nepil,“ uvedl obyvatel Nafplio a bývalý radní Babis Antoniadis. Tamní recyklační stanice dle něj zpracovávají každý den 25 až třicet tisíc lahví.
Prvním krokem ke zlepšení situace má být právě oprava potrubí. Distributor už požádal o pomoc Evropskou unii. Ta chce dramatickou situaci řešit plošně a žádá všechny členské země, aby odhadly škody, než spustí masivní investiční program.
„V naší zemi průměrně unikne z potrubí čtyřicet procent vody. Ale je tady řada obcí, kde mají dodavatelé pitné vody ztráty okolo šedesáti procent,“ varoval vedoucí vodohospodářského odboru z řeckého ministerstva životního prostředí Petros Valeridis.
Na současném stavu se podepsala nedávná vleklá hospodářská krize, která investice do oprav v podstatě znemožňovala. I proto patří Řecko v rámci EU mezi nejhůře postižené země. Úniky vody jsou tu dvojnásobné oproti unijnímu průměru, který činí kolem 23 procent.
Situace v Česku
Podle odborníka Martina Nerudy jsou úniky vody v Česku podle údajů z roku 2023 kolem osmnácti procent a jsou způsobeny „zastaralým vodovodním potrubím a haváriemi“. „Vodárenské společnosti se snaží infrastrukturu průběžně opravovat, a zlepšovat tak stav trubek a snižovat úniky vody,“ uvedl Neruda.
Zmínil, že Česko má kvalitní pitnou vodu a dostatek vodárenských nádrží. „Zdroje pitné vody v Česku jsou dostatečné, je ale pravda, že s vodou musíme šetřit a že je potřeba do budoucna snižovat úniky vody z potrubí,“ dodal.