Japonsko spustilo osmotickou elektrárnu. Je teprve druhá na světě

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Japonsko spustilo tento týden svou první osmózní elektrárnu, otevřelo ji ve městě Fukuoka na jihozápadě země. Jedná se teprve o druhou elektrárnu tohoto typu na světě. Očekává se, že bude ročně vyrábět přibližně 880 tisíc kilowatthodin elektřiny. To stačí právě na to, aby dokázala napájet odsolovací zařízení, které dodává pitnou vodu městu a okolním oblastem.

Stejné množství energie by stačilo na elektřinu pro asi 290 japonských domácností. Tento způsob výroby energie je sice nový, ale má podle expertů potenciál: jeho výhodou je, že na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů není omezený v čase: funguje v noci i ve dne, v zimě i v létě, bez ohledu na počasí a další vlivy.

Osmotická energie

Princip této elektrárny je založený na míchání sladké a slané vody, takže není využitelný ve státech, které nemají přístup k moři – jako je Česká republika.

Nahrávám video

Osmóza je přirozený proces, při kterém se voda pohybuje přes polopropustnou membránu z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího, aby se vyrovnala koncentrace na obou stranách. Když je nějaká nádoba rozdělená svisle polopropustnou vrstvou a v jedné půlce je voda sladká a ve druhé slaná, tak voda proudí směrem ke slané straně, aby se naředila.

Osmotické elektrárny toho využívají, když se v nich nechává na speciální membráně mísit mořská voda s vodou sladkou. Když voda proudí směrem ke slanější straně, zvyšuje se objem roztoku, čehož se dá využít pro výrobu energie skrze turbínu, která je připojená ke generátoru.

Potenciál nové výroby energie

Zařízení ve Fukuoce je teprve druhým svého druhu na světě, které už bylo zprovozněné. To první postavila před dvěma roky v Dánsku společnost SaltPower. Japonská elektrárna je ale větší než ta dánská. Není ovšem zřejmě poslední, řada přímořských zemí si otestovala vlastní prototypy, které zvažují dál rozvíjet. Japonskou Fukuoku budou bedlivě sledovat a analyzovat si, jestli splnila to, co se čekalo.

Tento princip je totiž zajímavý a potenciálně i ekonomicky přijatelný. Jedním z hlavních problémů je ale to, že při výrobě elektřiny dochází k obrovským ztrátám energie, takže její výsledné množství není úplně velké. Navíc slaná voda je vždy spojená s velkým opotřebením materiálů, což klade na celý výrobní proces další značné nároky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 19 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.