Japonsko spustilo osmotickou elektrárnu. Je teprve druhá na světě

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Japonsko spustilo tento týden svou první osmózní elektrárnu, otevřelo ji ve městě Fukuoka na jihozápadě země. Jedná se teprve o druhou elektrárnu tohoto typu na světě. Očekává se, že bude ročně vyrábět přibližně 880 tisíc kilowatthodin elektřiny. To stačí právě na to, aby dokázala napájet odsolovací zařízení, které dodává pitnou vodu městu a okolním oblastem.

Stejné množství energie by stačilo na elektřinu pro asi 290 japonských domácností. Tento způsob výroby energie je sice nový, ale má podle expertů potenciál: jeho výhodou je, že na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů není omezený v čase: funguje v noci i ve dne, v zimě i v létě, bez ohledu na počasí a další vlivy.

Osmotická energie

Princip této elektrárny je založený na míchání sladké a slané vody, takže není využitelný ve státech, které nemají přístup k moři – jako je Česká republika.

Nahrávám video

Osmóza je přirozený proces, při kterém se voda pohybuje přes polopropustnou membránu z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího, aby se vyrovnala koncentrace na obou stranách. Když je nějaká nádoba rozdělená svisle polopropustnou vrstvou a v jedné půlce je voda sladká a ve druhé slaná, tak voda proudí směrem ke slané straně, aby se naředila.

Osmotické elektrárny toho využívají, když se v nich nechává na speciální membráně mísit mořská voda s vodou sladkou. Když voda proudí směrem ke slanější straně, zvyšuje se objem roztoku, čehož se dá využít pro výrobu energie skrze turbínu, která je připojená ke generátoru.

Potenciál nové výroby energie

Zařízení ve Fukuoce je teprve druhým svého druhu na světě, které už bylo zprovozněné. To první postavila před dvěma roky v Dánsku společnost SaltPower. Japonská elektrárna je ale větší než ta dánská. Není ovšem zřejmě poslední, řada přímořských zemí si otestovala vlastní prototypy, které zvažují dál rozvíjet. Japonskou Fukuoku budou bedlivě sledovat a analyzovat si, jestli splnila to, co se čekalo.

Tento princip je totiž zajímavý a potenciálně i ekonomicky přijatelný. Jedním z hlavních problémů je ale to, že při výrobě elektřiny dochází k obrovským ztrátám energie, takže její výsledné množství není úplně velké. Navíc slaná voda je vždy spojená s velkým opotřebením materiálů, což klade na celý výrobní proces další značné nároky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 4 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 5 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
08:13Aktualizovánopřed 8 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 8 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 11 hhodinami

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
před 12 hhodinami

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
včera v 17:21‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
včera v 15:50‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.