Japonsko spustilo osmotickou elektrárnu. Je teprve druhá na světě

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Japonsko spustilo tento týden svou první osmózní elektrárnu, otevřelo ji ve městě Fukuoka na jihozápadě země. Jedná se teprve o druhou elektrárnu tohoto typu na světě. Očekává se, že bude ročně vyrábět přibližně 880 tisíc kilowatthodin elektřiny. To stačí právě na to, aby dokázala napájet odsolovací zařízení, které dodává pitnou vodu městu a okolním oblastem.

Stejné množství energie by stačilo na elektřinu pro asi 290 japonských domácností. Tento způsob výroby energie je sice nový, ale má podle expertů potenciál: jeho výhodou je, že na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů není omezený v čase: funguje v noci i ve dne, v zimě i v létě, bez ohledu na počasí a další vlivy.

Osmotická energie

Princip této elektrárny je založený na míchání sladké a slané vody, takže není využitelný ve státech, které nemají přístup k moři – jako je Česká republika.

Nahrávám video

Osmóza je přirozený proces, při kterém se voda pohybuje přes polopropustnou membránu z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího, aby se vyrovnala koncentrace na obou stranách. Když je nějaká nádoba rozdělená svisle polopropustnou vrstvou a v jedné půlce je voda sladká a ve druhé slaná, tak voda proudí směrem ke slané straně, aby se naředila.

Osmotické elektrárny toho využívají, když se v nich nechává na speciální membráně mísit mořská voda s vodou sladkou. Když voda proudí směrem ke slanější straně, zvyšuje se objem roztoku, čehož se dá využít pro výrobu energie skrze turbínu, která je připojená ke generátoru.

Potenciál nové výroby energie

Zařízení ve Fukuoce je teprve druhým svého druhu na světě, které už bylo zprovozněné. To první postavila před dvěma roky v Dánsku společnost SaltPower. Japonská elektrárna je ale větší než ta dánská. Není ovšem zřejmě poslední, řada přímořských zemí si otestovala vlastní prototypy, které zvažují dál rozvíjet. Japonskou Fukuoku budou bedlivě sledovat a analyzovat si, jestli splnila to, co se čekalo.

Tento princip je totiž zajímavý a potenciálně i ekonomicky přijatelný. Jedním z hlavních problémů je ale to, že při výrobě elektřiny dochází k obrovským ztrátám energie, takže její výsledné množství není úplně velké. Navíc slaná voda je vždy spojená s velkým opotřebením materiálů, což klade na celý výrobní proces další značné nároky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...