Japonsko spustilo osmotickou elektrárnu. Je teprve druhá na světě

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Japonsko spustilo tento týden svou první osmózní elektrárnu, otevřelo ji ve městě Fukuoka na jihozápadě země. Jedná se teprve o druhou elektrárnu tohoto typu na světě. Očekává se, že bude ročně vyrábět přibližně 880 tisíc kilowatthodin elektřiny. To stačí právě na to, aby dokázala napájet odsolovací zařízení, které dodává pitnou vodu městu a okolním oblastem.

Stejné množství energie by stačilo na elektřinu pro asi 290 japonských domácností. Tento způsob výroby energie je sice nový, ale má podle expertů potenciál: jeho výhodou je, že na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů není omezený v čase: funguje v noci i ve dne, v zimě i v létě, bez ohledu na počasí a další vlivy.

Osmotická energie

Princip této elektrárny je založený na míchání sladké a slané vody, takže není využitelný ve státech, které nemají přístup k moři – jako je Česká republika.

9 minut
Vedoucí ústavu fyzikální chemie Petr Slavíček komentuje spuštění osmotické elektrárny v Japonsku
Zdroj: ČT24

Osmóza je přirozený proces, při kterém se voda pohybuje přes polopropustnou membránu z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího, aby se vyrovnala koncentrace na obou stranách. Když je nějaká nádoba rozdělená svisle polopropustnou vrstvou a v jedné půlce je voda sladká a ve druhé slaná, tak voda proudí směrem ke slané straně, aby se naředila.

Osmotické elektrárny toho využívají, když se v nich nechává na speciální membráně mísit mořská voda s vodou sladkou. Když voda proudí směrem ke slanější straně, zvyšuje se objem roztoku, čehož se dá využít pro výrobu energie skrze turbínu, která je připojená ke generátoru.

Potenciál nové výroby energie

Zařízení ve Fukuoce je teprve druhým svého druhu na světě, které už bylo zprovozněné. To první postavila před dvěma roky v Dánsku společnost SaltPower. Japonská elektrárna je ale větší než ta dánská. Není ovšem zřejmě poslední, řada přímořských zemí si otestovala vlastní prototypy, které zvažují dál rozvíjet. Japonskou Fukuoku budou bedlivě sledovat a analyzovat si, jestli splnila to, co se čekalo.

Tento princip je totiž zajímavý a potenciálně i ekonomicky přijatelný. Jedním z hlavních problémů je ale to, že při výrobě elektřiny dochází k obrovským ztrátám energie, takže její výsledné množství není úplně velké. Navíc slaná voda je vždy spojená s velkým opotřebením materiálů, což klade na celý výrobní proces další značné nároky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 28 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...