„Velmi špatné.“ Australský úřad vydal prognózu pro Velký bariérový útes

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.

Úřad pro správu mořského parku Velký bariérový útes (GBRMPA) vydává hodnocení stavu nejrozsáhlejšího korálového systému světa každých pět let. V roce 2014 označil perspektivu systému za špatnou, nyní je prognóza ještě o stupeň horší – na úrovni „velmi špatné“.

Zdůraznil přitom, že hlavní hrozbou pro útes nacházející se u severovýchodního pobřeží Austrálie jsou klimatické změny. Ke zhoršení stavu přispívá ale také nadměrný rybolov, stavební aktivity na pobřeží či vypouštění odpadních vod.

Zpráva poukazuje na rozsáhlé blednutí korálových kolonií, kterým byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Blednutí nastává, když se koráli v důsledku oteplování vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. Lehce vybledlí koráli se mohou při ochlazení vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou ale náchylnější k nemocem a hynou.

Zhoršování stavu Velkého bariérového útesu má přitom dopad na místní komunity a turistický průmysl, připomíná GBRMPA.

Útes může být zapsán na seznam ohrožených památek

Obavy z budoucnosti útesu vyjádřil v roce 2017 Výbor pro světové dědictví UNESCO. Čtvrteční zpráva australského vládního úřadu by podle agentury AP mohla vést k tomu, že by UNESCO zařadilo příští rok Velký bariérový útes mezi ohrožené památky.

„Je klíčové přistoupit k radikálnímu celosvětovému řešení klimatických změn, aby se zpomalilo zhoršování stavu ekosystému Velkého bariérového útesu a podpořila se jeho obnova,“ konstatuje ve zprávě australský úřad.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jedno z největšch turistických lákadel v Austrálii. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem 400 druhů korálů, 1500 druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 18 mminutami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 18 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.