„Velmi špatné.“ Australský úřad vydal prognózu pro Velký bariérový útes

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.

Úřad pro správu mořského parku Velký bariérový útes (GBRMPA) vydává hodnocení stavu nejrozsáhlejšího korálového systému světa každých pět let. V roce 2014 označil perspektivu systému za špatnou, nyní je prognóza ještě o stupeň horší – na úrovni „velmi špatné“.

Zdůraznil přitom, že hlavní hrozbou pro útes nacházející se u severovýchodního pobřeží Austrálie jsou klimatické změny. Ke zhoršení stavu přispívá ale také nadměrný rybolov, stavební aktivity na pobřeží či vypouštění odpadních vod.

Zpráva poukazuje na rozsáhlé blednutí korálových kolonií, kterým byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Blednutí nastává, když se koráli v důsledku oteplování vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. Lehce vybledlí koráli se mohou při ochlazení vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou ale náchylnější k nemocem a hynou.

Zhoršování stavu Velkého bariérového útesu má přitom dopad na místní komunity a turistický průmysl, připomíná GBRMPA.

Útes může být zapsán na seznam ohrožených památek

Obavy z budoucnosti útesu vyjádřil v roce 2017 Výbor pro světové dědictví UNESCO. Čtvrteční zpráva australského vládního úřadu by podle agentury AP mohla vést k tomu, že by UNESCO zařadilo příští rok Velký bariérový útes mezi ohrožené památky.

„Je klíčové přistoupit k radikálnímu celosvětovému řešení klimatických změn, aby se zpomalilo zhoršování stavu ekosystému Velkého bariérového útesu a podpořila se jeho obnova,“ konstatuje ve zprávě australský úřad.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jedno z největšch turistických lákadel v Austrálii. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem 400 druhů korálů, 1500 druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 1 hhodinou

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.