„Velmi špatné.“ Australský úřad vydal prognózu pro Velký bariérový útes

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.

Úřad pro správu mořského parku Velký bariérový útes (GBRMPA) vydává hodnocení stavu nejrozsáhlejšího korálového systému světa každých pět let. V roce 2014 označil perspektivu systému za špatnou, nyní je prognóza ještě o stupeň horší – na úrovni „velmi špatné“.

Zdůraznil přitom, že hlavní hrozbou pro útes nacházející se u severovýchodního pobřeží Austrálie jsou klimatické změny. Ke zhoršení stavu přispívá ale také nadměrný rybolov, stavební aktivity na pobřeží či vypouštění odpadních vod.

Zpráva poukazuje na rozsáhlé blednutí korálových kolonií, kterým byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Blednutí nastává, když se koráli v důsledku oteplování vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. Lehce vybledlí koráli se mohou při ochlazení vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou ale náchylnější k nemocem a hynou.

Zhoršování stavu Velkého bariérového útesu má přitom dopad na místní komunity a turistický průmysl, připomíná GBRMPA.

Útes může být zapsán na seznam ohrožených památek

Obavy z budoucnosti útesu vyjádřil v roce 2017 Výbor pro světové dědictví UNESCO. Čtvrteční zpráva australského vládního úřadu by podle agentury AP mohla vést k tomu, že by UNESCO zařadilo příští rok Velký bariérový útes mezi ohrožené památky.

„Je klíčové přistoupit k radikálnímu celosvětovému řešení klimatických změn, aby se zpomalilo zhoršování stavu ekosystému Velkého bariérového útesu a podpořila se jeho obnova,“ konstatuje ve zprávě australský úřad.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jedno z největšch turistických lákadel v Austrálii. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem 400 druhů korálů, 1500 druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 23 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...