„Velmi špatné.“ Australský úřad vydal prognózu pro Velký bariérový útes

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.

Úřad pro správu mořského parku Velký bariérový útes (GBRMPA) vydává hodnocení stavu nejrozsáhlejšího korálového systému světa každých pět let. V roce 2014 označil perspektivu systému za špatnou, nyní je prognóza ještě o stupeň horší – na úrovni „velmi špatné“.

Zdůraznil přitom, že hlavní hrozbou pro útes nacházející se u severovýchodního pobřeží Austrálie jsou klimatické změny. Ke zhoršení stavu přispívá ale také nadměrný rybolov, stavební aktivity na pobřeží či vypouštění odpadních vod.

Zpráva poukazuje na rozsáhlé blednutí korálových kolonií, kterým byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Blednutí nastává, když se koráli v důsledku oteplování vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. Lehce vybledlí koráli se mohou při ochlazení vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou ale náchylnější k nemocem a hynou.

Zhoršování stavu Velkého bariérového útesu má přitom dopad na místní komunity a turistický průmysl, připomíná GBRMPA.

Útes může být zapsán na seznam ohrožených památek

Obavy z budoucnosti útesu vyjádřil v roce 2017 Výbor pro světové dědictví UNESCO. Čtvrteční zpráva australského vládního úřadu by podle agentury AP mohla vést k tomu, že by UNESCO zařadilo příští rok Velký bariérový útes mezi ohrožené památky.

„Je klíčové přistoupit k radikálnímu celosvětovému řešení klimatických změn, aby se zpomalilo zhoršování stavu ekosystému Velkého bariérového útesu a podpořila se jeho obnova,“ konstatuje ve zprávě australský úřad.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jedno z největšch turistických lákadel v Austrálii. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem 400 druhů korálů, 1500 druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.