Opakované vlny veder, které letos zažívá především západní a jihozápadní Evropa, se mimo jiné projevují výrazným prohříváním mořské vody, hlavně v západním Středomoří. Turisty na plážích Španělska a Francouzské riviéry čeká voda s teplotou 27 až 29 stupňů Celsia, na Baleárských ostrovech se moře prohřálo dokonce až na 30 stupňů. Vysoké teploty mořské vody mohou vyvolat vznik silných bouřkových systémů a za jistých meteorologických podmínek může v oblasti vzniknout i medikán, tedy středomořský hurikán.
Středozemní moře zasáhla nebývalá horká vlna. Zvyšuje hrozbu vzniku medikánu
Aktuální teploty mořské vody jsou výrazně vyšší, než je v této části Středomoří v srpnu obvyklé. Voda je teplejší o dva až čtyři stupně, v oblasti mezi Baleárami a Korsikou dokonce až o pět stupňů.
Jde o jedny z nejvyšších hodnot, které kdy byly v této části Středomoří zaznamenány. Tak teplá voda je typická pro Karibik nebo Vietnam.
Aktuální povrchová teplota mořské vody v západním Středomoří
Turisté, kteří vyrazili do vln, často teplou vodu vítají, hlavně na Francouzské riviéře, která z hlediska teploty vody obecně patří k chladnějším oblastem Středozemního moře. Nedaleko Nice se voda v minulých týdnech prohřála víc než na 29 stupňů Celsia. Na druhé straně ale tak teplá voda už moc osvěžení nenabízí, zejména když teplota vzduchu přesáhne 40 stupňů, jak se stalo o uplynulém víkendu v jihovýchodním Španělsku.
Aktuální odchylka povrchové teploty mořské vody v západním Středomoří
Hynutí mořských živočichů
Delší období s výskytem nadprůměrně teplé vody moře se označuje jako mořská horká vlna. Jde o obdobu známých horkých vln na pevnině, kterých se během letošního léta objevilo i v Česku několik. Oproti pevninským jsou ale mořské horké vlny méně prostudované, hlavně kvůli menšímu počtu dat a minimálnímu bezprostřednímu dopadu na lidi.
Mnohem hůř ale mořské horké vlny dopadají na mořské ekosystémy. Letos se to projevilo například přemnožením medúz, k malé radosti koupajících se turistů. Platí to zejména o takzvaných měsíčních medúzách (odborně talířovka ušatá), které mají 20 až 30 centimetrů široký zvon, ale naštěstí jim chybí dlouhá a silně žahavá chapadla. Těm teplá voda vyhovuje a při větru vhodných směrů se pak dokážou nahromadit v mořské zátoce v počtu několika tisíc jedinců.
Horké vlny v mořské vodě ale často vedou k masovému úhynu vodních živočichů, jako se to ve Středomoří stalo během let 2015 až 2019. Současná horká vlna je přitom rozsáhlejší a trvá déle než předchozí. Lze proto čekat, že v nejbližších týdnech dojde k dalšímu masovému úhynu.
Apollo
Teplá voda jako palivo pro mohutné bouře i medikán
Podle současných prognóz vydrží nadprůměrně teplá voda v západním Středomoří nejspíš řadu týdnů, tedy až do podzimu. Bude to znamenat rostoucí riziko tvorby silných bouřkových systémů přinášejících přívalové deště, případně vítr a kroupy do přímořských států v jižní a jihozápadní Evropě.
Čím je voda teplejší, tím více vodní páry se z ní totiž odpaří do atmosféry. A více vodní páry znamená možnost tvorby intenzivnějších bouřek doprovázených především prudkým přívalovým deštěm. Ten v často kopcovitém terénu ve středomořské oblasti může vést k rychlým ničivým povodním. Pokud navíc do oblasti pronikne chladnější vzduch z vyšších zeměpisných šířek, což se s postupujícím podzimem stává stále častěji, lze čekat i tvorbu tlakových níží.
V případě mimořádně příznivých meteorologických podmínek mohou vznikat i medikány, tedy středomořské hurikány. Jde o tlakové níže malých rozměrů připomínající hurikány třeba v Karibské oblasti nebo v Atlantiku. Ve středu medikánů se často nachází oko s malou oblačností, kolem něj je naopak hustá a vertikálně mohutná bouřková oblačnost přinášející prudký vítr, nárazy větru mohou přesahovat i 120 kilometrů v hodině.
Na pobřeží medikány přinášejí vysoké vlny. Velkým nebezpečím jsou samozřejmě taky prudké lijáky, kdy během několika hodin může spadnout i několik stovek litrů vody na metr čtvereční.
V loňském roce zažili řádění medikánu Apollo obyvatelé jižního Středomoří. Medikán zasáhl severoafrické Tunisko a Alžírsko, následně Maltu a jižní Itálii, zejména pak Sicílii. Sedm lidí zahynulo v rozbouřených vodách, škody dosáhly téměř 250 milionů eur.
Kde a kdy vznikne první medikán letošního podzimu, je zatím obtížné určit, nadprůměrně teplé moře ale toto riziko značně zvyšuje. Z dlouhodobého hlediska je největší pravděpodobnost výskytu medikánu od druhé poloviny září do listopadu.