V Česku prý není tolik zboží, jehož přeprava by nespěchala a mohlo by se tím pádem převážet po zvažovaném vodním kanálu Dunaj–Odra–Labe. V rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou to uvedl ředitel Svazu Spedice a logistiky. Podle něj je v Česku řada důležitějších staveb třeba na železnici. „Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že ekonomická výhodnost je až na posledním místě,“ varuje Petr Rožek.
Spolehlivost a rychlost má přednost před nízkou cenou. Vodní kanál by podle odborníka velké využití nenašel
Měl by podle vás stát investovat do kanálu Dunaj–Odra–Labe a tolik peněz?
Absolvoval Fakultu obchodní VŠE v Praze. Zaměřuje se především na námořní přepravu. Působil na vedoucích pozicích řady logistických firem. Naposledy vedl tuzemskou pobočku Eurogate Logistics. Výkonným ředitelem Svazu spedice a dopravy je od roku 2017. Má na starosti i sekci odborné výchovy.
Petr Rožek
Já si to nemyslím. Předpokládám, že je tady řada dalších důležitějších staveb, jako například železnice. Já jsem ekonom, za slovem „výhodná“ vidím peníze, návratnost v reálném čase. Ten kanál může mít funkci ekologickou nebo rekreační, ale obávám se, že výhodnost je až na posledním místě.
Je reálné, že by ze středoevropských silnic zmizelo těch pět tisíc kamionů denně, tak jak počítá studie?
To číslo ukazuje, s jakými údaji pracovala ta studie, která chtěla kanál pochválit. Pět tisíc kamionů, to je sto tisíc tun zboží denně. Sto tisíc tun tak nespěchavého zboží není. Většina té přepravy jsou rychlé přepravy do přístavů a ty se na vodu nepustí.
Já vám řeknu jiné číslo. Ten kanál má být 400 kilometrů dlouhý. Do Hamburku je cesta poloviční a zboží tam jede čtyři až pět dnů. Zboží, které takto nepospíchá, ale v Evropě není. Ten kanál by byl využitelný na štěrky, stavební materiál, ale hotové zboží a polotovary ne. Myslím si, že je potřeba zpracovat studii o tom, které zboží se po kanále převážet dá.
Ta voda má ještě tu nepříjemnou vlastnost, že neteče všude a musí být také napojena na silniční dopravu.
Některé firmy, které vozí zboží po Labi, musely v minulosti čekat na jeho splavnost. Dá se zaručit, že bude kanál splavný?
Když naprší, tak určitě. Problém toho kanálu není v tom, jestli zboží bude, nebo nebude. Ale jestli bude kanál splavný. Vede přes vrchovinu a tam je vody málo. Přečerpáváním komor by vodu zajistit mohlo. Ta studie je na vodě, nebo spíš na suchu.
Kdyby se stavěla jen ta Dunajsko–Oderská větev, mělo by to význam?
Tak ta by asi smysl měla. Ta by sbírala obvod severní Moravy a naše cesta by se napojila na tu Dunajskou větev, ale tam je ještě méně vody než v Čechách.
Kam tedy ta logistika směřuje?
Zboží si svoji cestu najde. Když je jeden systém zvýhodněn, tak se tam zboží vrhá. Ale pokud máte přepravu levnou, ovšem pomalou, tak se to nevyplatí. Logistika bude nadále řešit otázku spolehlivosti a rychlosti než objemu a nízké ceny.
Jaké by podle Vás byly výhody a nevýhody kanálu?
Nevýhody – velká investiční náročnost, dlouhý investiční horizont a neznámá využitelnost z hlediska přírodních podmínek. Asi by se pozitivně změnilo klima, pro rekreaci by byl kanál vhodný, ale to nevidím důvod, proč investovat tolik peněz.
