ÚS odmítl stížnost Salmů, jejich předek po válce nebyl československým občanem

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Huga Salma-Reifferscheidta. Snažil se dosáhnout uznání toho, že jeho předek Hugo Mikuláš po druhé světové válce zůstal československým občanem. Salmové dlouhodobě usilují o navrácení někdejšího rodového majetku na Blanensku, včetně zámku Rájec nad Svitavou. Osvědčení o státním občanství je klíčem k restitučnímu nároku. Nové odmítavé usnesení je dostupné v databázi ÚS.

„Stěžovatel ve své ústavní stížnosti pokračuje v polemice se závěry správních orgánů a správních soudů, které se však se všemi jeho námitkami již opakovaně vypořádaly. Do rozhodovací činnosti obecných soudů přitom ÚS zasahuje jen tehdy, pokud by postup těchto orgánů byl excesivní do té míry, že by překročil meze ústavnosti. K tomu však v posuzovaném případu nedošlo,“ stojí v usnesení.

Hugo Mikuláš se za druhé světové války přihlásil k německé národnosti. Rodina dlouhodobě tvrdí, že jednal pod tlakem okolností spojených s okupací, nikoliv ve svobodné vůli. Po válce požádal o navrácení československého občanství, brzy ale zemřel a úřady mu vystavily jen provizorní osvědčení. Po roce 1989 úřady a soudy dospěly k závěru, že Salm podmínky pro zachování občanství nesplnil.

Rod Salmů o osvědčení o občanství usiluje léta

V restitučním sporu se dlouhodobě angažovala dcera Huga Salma, tedy Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová. Naposledy usilovala o obnovu řízení, její stížnost ale v roce 2021 odmítl Ústavní soud. V následujícím roce zemřela. Novou žádost podal současný představitel rodu, její synovec Hugo Salm-Reifferscheidt.

Žádost o vydání osvědčení o státním občanství Huga Mikuláše zamítl v květnu 2022 Krajský úřad Jihomoravského kraje. V říjnu téhož roku rozhodnutí potvrdilo ministerstvo vnitra. Žalobou se následně zabýval Krajský soud v Brně a loni ji zamítl.

Připomněl, že po válce Hugo Mikuláš získal jen prozatímní osvědčení a že podle pozdějších rozhodnutí, zejména toho klíčového z roku 2006, podmínky pro zachování občanství nesplnil, a nelze jej tedy ke dni úmrtí považovat za československého státního občana.

Následná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu poukazovala například na to, že Salmovi vzniklo takzvané funkcionální občanství, tedy sice možná nebyl formálně občanem, avšak prakticky ano. Nejvyšší správní soud však nenašel důvod k zásahu, stejně jako nyní ÚS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

V čele modelu Kantaru je ANO, posílilo hnutí STAN

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 3 hhodinami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 4 hhodinami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 5 hhodinami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 6 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 7 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 7 hhodinami
Načítání...