Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v prosinci rozhodla, že stát v příštím roce převezme veškeré financování POZE. Státní rozpočet pro rok 2026 to nově zatíží dalšími zhruba 17 miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele. Příspěvek na POZE v případě domácností dosahoval 495 korun za megawatthodinu bez DPH.
Energetický regulační úřad po prosincovém rozhodnutí vlády spustil kroky ke změně regulovaných cen elektřiny pro příští rok.
„Záměr přenést financování POZE na stát byl vládou avizován ještě před jejím nástupem do funkce, proto jsme byli na tuto změnu připraveni. Díky tomu, že nové usnesení stihla vláda přijmout hned na svém prvním řádném zasedání, vydává ERÚ změnové cenové rozhodnutí ještě v tomto roce, a nižší regulované ceny tak budou odběratelé platit již od 1. ledna 2026,“ vysvětlil předseda úřadu Jan Šefránek.
Odběratelé připojení na nižším napětí, tedy především domácnosti a malé podniky, tak budou nově za regulovanou část ceny elektřiny platit 2352 korun za MWh. Oproti letošnímu roku je to pokles o 15,1 procenta, respektive 420 korun za MWh. U vysokého napětí meziroční pokles činí 21 procent, tedy 299 korun za MWh. U velmi vysokého napětí, na které jsou připojení zejména energeticky náročné a velké provozy, je meziroční pokles pro příští rok v průměru 34,2 procenta, což je 285 korun za MWh.
ERÚ tak změnil cenové rozhodnutí z konce listopadu, v němž ještě vycházel z tehdy platného usnesení, podle něhož měly být poplatky za POZE rozděleny mezi stát a odběratele. Tehdejší cenové rozhodnutí počítalo s růstem regulované části ceny elektřiny pro domácnosti v průměru o 1,1 procenta. Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak regulovaná cena měla klesnout o 5,8 procenta, a na hladině velmi vysokého napětí o 11,8 procenta.
„Důležité bude to, aby byl tento významný pokles regulované ceny trvalý a nedocházelo k výraznému kolísání v dalších letech. Transformace energetiky vyvolává značné náklady, které jsou přenášeny na odběratele. Zásadní pro nás proto bude hledat další nástroje a prostředky pro zmírnění jejích dopadů,“ doplnil Šefránek.
Naopak u plynu se nic měnit nebude, platby za POZE se totiž u něj nehradily. U domácností tak regulovaná složka ceny stoupne o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem 22 korun za MWh. Pro velké odběratele regulovaná část ceny plynu pak stoupne o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za MWh.
Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
