ERÚ

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku dodávky energií pro celkem 1,6 milionu zákazníků. Cenu elektřiny na dobu neurčitou sníží o 240 korun za spotřebovanou megawatthodinu, cenu plynu pak o 70 korun. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, výše se ještě může změnit, řekl šéf Rady ERÚ Jan Šefránek. Analytici očekávají nižší koncové ceny oproti letošku.

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

Dodavatelé energií budou od pátku pokutovat zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu, podle nových pravidel. Sankce bude nově představovat až čtyřicet procent z částky, kterou by zákazníci jinak zaplatili při trvání smlouvy do jejího konce. Dosud se dodavatelé museli řídit pouze zásadou přiměřenosti. Počítá s tím novela energetického zákona, která upravuje i některé další podmínky ve vztahu mezi obchodníky a spotřebiteli. Novela také posílila některé kompetence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Topná sezona končí a skoro dva miliony domácností dostávají vyúčtování za dálkově odebrané teplo v roce 2024. Mnohé si už předloni, kdy energie nejvíc zdražily, zvýšily zálohy. Na účtech tak i kvůli aktuálně klesajícím cenám nacházejí přeplatky. Až pětina uživatelů ústředního topení ale musí naopak doplácet. Vyúčtování za energie by si lidé měli vždy dobře zkontrolovat. A pokud s ním nesouhlasí, mohou jej reklamovat u distributora.

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dostane od státu za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren celkové odškodné ve výši 1,5 milionu korun. Pražský městský soud jí pravomocně přiznal 900 tisíc korun. Dalších 600 tisíc ženě už dříve vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud ale po krocích resortu vzkázal, že odškodné by v tomto případě mělo být vyšší. Vitásková se za způsobenou nemajetkovou újmu domáhala 48,5 milionu.

Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) v příštím roce klesnou. Odhadl, že elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o jednotky procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh).

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Regulovaná část elektřiny bude v příštích letech zdražovat. Kromě jiného proto, že je třeba výrazně posílit a modernizovat přenosovou a distribuční soustavu. Firmy investují do samotného elektrického vedení sítě i do rozvoden už letos desítky miliard. Rostoucí výdaje souvisejí třeba s rozvojem elektromobility, solárních panelů, ale i s vyšším přenosem elektřiny do a ze zahraničí. Třeba ČEPS zvýší výdaje o víc než 50 procent.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Dodavatelé v posledních měsících zlevňují ceny energií. Podle řady analytiků je tak právě nyní čas ceny fixovat, tedy pojistit si ty aktuální na delší dobu. V dlouhodobějším horizontu část expertů totiž očekává, že by energie mohly zdražit. I když výrazný růst cen nepředpokládají. Zákazníkům teď nahrává i konkurenční boj dodavatelů.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Energetický regulační úřad umožňuje nově načíst do svého srovnávače cen energií data přímo z vyúčtování od současného dodavatele. To by mělo odběratelům usnadnit srovnání svého tarifu a možných alternativ. Dodavatelé průběžně své ceníky upravují s tím, jak klesají ceny energií na trhu, úřad ovšem varoval před unáhlenými změnami. Každý by si měl nejprve podrobně přečíst smlouvu, kterou mu nabízí nový dodavatel, a také tu stávající.

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Velké části spotřebitelů v tomto období přicházejí účty za energie a s tím i nový rozpis pravidelných měsíčních plateb. Někteří zákazníci se kvůli nim obracejí na Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejčastěji je to proto, že se jim zálohy zdají špatně nastavené a nebo kvůli přeplatkům. Některé společnosti je totiž odmítají spotřebitelům vracet.

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil společnosti Armex Energy rekordní pokutu 4,746 milionu korun za nekalé obchodní praktiky. Jde o dosud nejvyšší sankci uloženou za protispotřebitelské chování jednomu konkrétnímu dodavateli. Firma podle úřadu spáchala 55 dílčích útoků vůči spotřebitelům. Rozhodnutí je pravomocné, informoval mluvčí ERÚ Michal Kebort. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí společnost podala rozklad, úřad ho zamítl.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.

Mimořádná schůze sněmovny k cenám energií, kterou podruhé vyvolalo opoziční ANO, se protáhla až do odpoledne, skončila krátce před 16. hodinou. Program zákonodárci schválili hned ráno, před dvěma týdny ten samý přitom zamítli. Definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok oznámil Energetický regulační úřad v poledne. Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.