ERÚ

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Regulovaná část elektřiny bude v příštích letech zdražovat. Kromě jiného proto, že je třeba výrazně posílit a modernizovat přenosovou a distribuční soustavu. Firmy investují do samotného elektrického vedení sítě i do rozvoden už letos desítky miliard. Rostoucí výdaje souvisejí třeba s rozvojem elektromobility, solárních panelů, ale i s vyšším přenosem elektřiny do a ze zahraničí. Třeba ČEPS zvýší výdaje o víc než 50 procent.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Dodavatelé v posledních měsících zlevňují ceny energií. Podle řady analytiků je tak právě nyní čas ceny fixovat, tedy pojistit si ty aktuální na delší dobu. V dlouhodobějším horizontu část expertů totiž očekává, že by energie mohly zdražit. I když výrazný růst cen nepředpokládají. Zákazníkům teď nahrává i konkurenční boj dodavatelů.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Energetický regulační úřad umožňuje nově načíst do svého srovnávače cen energií data přímo z vyúčtování od současného dodavatele. To by mělo odběratelům usnadnit srovnání svého tarifu a možných alternativ. Dodavatelé průběžně své ceníky upravují s tím, jak klesají ceny energií na trhu, úřad ovšem varoval před unáhlenými změnami. Každý by si měl nejprve podrobně přečíst smlouvu, kterou mu nabízí nový dodavatel, a také tu stávající.

Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.

Velké části spotřebitelů v tomto období přicházejí účty za energie a s tím i nový rozpis pravidelných měsíčních plateb. Někteří zákazníci se kvůli nim obracejí na Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejčastěji je to proto, že se jim zálohy zdají špatně nastavené a nebo kvůli přeplatkům. Některé společnosti je totiž odmítají spotřebitelům vracet.

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil společnosti Armex Energy rekordní pokutu 4,746 milionu korun za nekalé obchodní praktiky. Jde o dosud nejvyšší sankci uloženou za protispotřebitelské chování jednomu konkrétnímu dodavateli. Firma podle úřadu spáchala 55 dílčích útoků vůči spotřebitelům. Rozhodnutí je pravomocné, informoval mluvčí ERÚ Michal Kebort. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí společnost podala rozklad, úřad ho zamítl.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.

Mimořádná schůze sněmovny k cenám energií, kterou podruhé vyvolalo opoziční ANO, se protáhla až do odpoledne, skončila krátce před 16. hodinou. Program zákonodárci schválili hned ráno, před dvěma týdny ten samý přitom zamítli. Definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok oznámil Energetický regulační úřad v poledne. Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Zájem Čechů o informace ohledně cen energií je v posledních dvou letech enormní, nicméně po úterním oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o zdražování ještě stoupl. Klienti by dle expertů na energetiku měli vyčkat, až budou nově regulované ceny dané, tedy do konce listopadu, poté se podívat na ceníky napříč trhem.

Rozúčtování tepla v bytech vytápěných centrálním způsobem se má změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu vyhlášky, od které si slibuje spravedlivější nastavení plateb. Lidé, kteří doma nepřetápí, by tak už neměli doplácet na sousedy, kteří energií plýtvají. Nový systém zohlední i energetickou náročnost domu.

Přibývá případů, kdy domácnosti podávají stížnosti kvůli příliš nákladnému vyúčtování energií. Za uplynulé měsíce víc takových podnětů evidují poradenská centra i Energetický regulační úřad (ERÚ). U některých vysokých nedoplatků ale mohl dodavatel pochybit. Přibývá i stížností na vyúčtování tepla v bytových domech.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Od přelomu roku bude možné sdílet společně vyrobenou elektřinu v bytových domech. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou v úterý schválila Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Elektřinu vyrobenou například fotovoltaickou elektrárnou tak bude možné rozdělovat mezi jednotlivé domácnosti.

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková pokračuje ve vymáhání odškodného za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. V dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu, požaduje od státu 49 milionů korun. České televizi to potvrdil advokát exšéfky ERÚ Pavek Kohút i Obvodní soud pro Prahu 2, přes který dovolání podala. Na začátku dubna zamítl pražský městský soud odvolání Vitáskové i státu. Určil ale, že jí má ministerstvo spravedlnosti za způsobenou nemajetkovou újmu zaplatit 600 tisíc korun.

Senát umožnil roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu a krajských úřadů, které měly nahradit nynější stavební úřady v obcích. Zabýval se i pravidly poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny, ta se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát schválil téměř jednomyslně. Senátoři podpořili také zpřísnění podmínek pro udržení kapacit v zásobnících plynu. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident. Během schůze horní komory k jejím členům promluvil formou videopřenosu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát chce, aby Ukrajina příští týden získala status kandidátské země EU.