Mimořádně nízkou spotřebu plynu eviduje za uplynulý rok Energetický regulační úřad. Byla nejnižší od roku 1992, kdy ale současně byla podstatně menší plynofikační síť. Meziročně se spotřeba snížila o 10,4 procenta na 6,76 miliardy metrů krychlových. ERÚ dává úspory do souvislosti jednak s teplým počasím, ale hlavně se zdražováním energií a také ekonomickým útlumem.
Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší za tři desetiletí
Události: Spotřeba plynu (zdroj: ČT24)
Plynem loni šetřili všichni, nejvíce však domácnosti, které meziročně snížily spotřebu o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé odebrali loni o 9,6 procenta menší objem plynu než v roce 2022.
Nejvýraznější byl pokles na konci roku, upozornil předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. „V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,“ shrnul. Podle Trávníčka klesá spotřeba plynu soustavně od třetího čtvrtletí roku 2021, kdy se začala projevovat energetická krize.
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík nicméně nepovažuje zdražování energií a teplé počasí za jedinou příčinu šetření. Za další důležitý faktor považuje i technologický pokrok. „Například výměna plynových kotlů z atmosférických, které jsme mívali, na kondenzační, přináší spotřebu plynu asi na jednu polovinu,“ poukázal.
Přechod na efektivnější technologie považuje za příčinu úspor také analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Na řadu přicházejí dlouhodobé investiční úspory, to znamená přechod na jiný způsob vytápění, zateplení,“ poznamenal.
To si myslí i energetický analytik Tomáš Vrňák. „Lidé přecházeli buďto na jiný způsob vytápění, například tepelné čerpadlo, dále si zákazníci dost hlídají spotřebu a naučili se i šetřit,“ dodává.
Snížení poptávky vyvolalo i tlak na velkoobchodní ceny, které klesají, a dodavatelé je postupně propisují do ceníků pro konečné spotřebitele. Ještě loni přitom platil vládní strop. „Cenový strop nás chránil, když budeme hovořit o ceně bez DPH, maximální cenou 2500 korun. Velice brzo už v průběhu roku 2023 to kleslo. (...) Nyní už je pokořena hranice 1500 korun. Z pozice konečného odběratele ty nejnižší ceny máme teprve před sebou,“ podotýká také Gavor.
Spotřeba proto bude podle analytiků klesat i v následujících letech. Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz upozornil na pokles počtu domácností připojených k plynové soustavě o téměř 25 tisíc odběrných míst.
Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík o nízké spotřebě plynu (zdroj: ČT24)
Podstatně se loni podle ERÚ snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz klesl o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.
Jestliže byla spotřeba v celkovém objemu nejnižší od roku 1992, je to podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.
Jak ovšem poznamenal Vratislav Ludvík, nelze počítat s tím, že snižování spotřeby by vedlo nutně i k tomu, že lidé zaplatí méně. Problém vidí hlavně v tom, že se spotřebou nijak nesouvisejí náklady na údržbu infrastruktury. „Pokles ceny plynu znamená pokles příjmů plynáren k tomu, aby mohly udržovat systém. Takže poroste dále regulovaná složka ceny,“ poukázal. Domnívá se ovšem, že by plynárenství mělo do budoucna přejít na obdobu platby za jistič v elektrárenství.
Část plynu spotřebovaného loni v Česku měla zřejmě ruský původ. Za původně ruský považují někteří experti plyn dovezený ze Slovenska, který podle ERÚ představoval osm procent celkového objemu. Tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky. Zbytek plynu se do Česka dostal z Německa, kam proudí hlavně norský plyn a také zkapalněný plyn z Nizozemska.
Na přesném původu plynu se odborníci neshodují. Někteří se podle agentury ČTK domnívají, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však podle něj platí, že je Česko na plynu z Ruska nezávislé. Také Ludvík poukázal, že přímo s Ruskem, respektive Gazpromem, nemá žádný obchodník v Česku smlouvu, což považuje za zásadní.
„Každý plyn, který k nám jde z východu, tedy přes předávací hraniční stanici Lanžhot, může být potenciálně ruský, protože plynárenské soustavy okolních zemí jako Slovensko, Maďarsko a Rakousko, mají plno ruského plynu,“ podotýká také Gavor.
Rovněž podle mluvčího ERÚ Michala Keborta nelze ze statistik určit složení plynu a přesné dovozy. „Nezná ho v podstatě nikdo, protože obchodní toky jsou velmi složité, plyn je několikrát přeprodávaný mezi obchodníky, takže nemůžeme s jistotou říct, že ten plyn z východu – těch osm procent – že byl stoprocentně ruský.“
Podle analytika XTB Štěpána Hájka nárůst dovozu plynu z východu souvisí s jeho neustálou dostupností. „Je výrazně levnější než alternativy z Norska nebo LNG,“ uvedl. Dodal, že při obchodování s plynem na burze je obtížné sledovat jeho původ, proto se domnívá, že úplné odstřižení Česka od plynu vytěženého v Rusku nebude jednoduché. „Nevypadá to ani, že by zde byla iniciativa tyto dovozy úplně zastavit,“ podotkl.
