V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.
Pronajatá kapacita LNG se sníží. Stát se poohlíží po náhradě, podle ČEZu možná nebude nutná
Události: Důležitou roli v energetickém mixu má zemní plyn (zdroj: ČT24)
V nizozemském Eemshavenu má Česko ročně rezervovány až tři miliardy kubíků plynu, což odpovídá zhruba třetině roční spotřeby. Smlouva platí do roku 2027, je proto otázka, co dál. Část kapacity by v budoucnu měl nahradit terminál v Německu, kde ale bude mít Česko k dispozici dvě miliardy kubíků ročně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu mapuje hlavně další možnosti, které se nabízejí v sousedních zemích. Oproti nizozemskému terminálu by měla být levnější přeprava suroviny z nich. „Když bych se podíval na aktuální situaci, tak je velmi zajímavá lokalita Mukran, kde by se dala využít stávající infrastruktura,“ zmínil vrchní ředitel ministerské energetické sekce René Neděla o terminálu na Rujaně.
Mluvčí ČEZ Roman Gazdík ovšem naznačil, že jsou i jiné možnosti včetně toho, že by se výpadek po vypršení smlouvy v Eemshavenu nijak nenahrazoval. „Není jisté, že bychom i po roce 2027 potřebovali celou kapacitu třetiny České republiky,“ upozornil. Dodal však, že připadají v úvahu i další varianty. „Je i možnost, že terminál v Eemshavenu bude pokračovat,“ řekl.
Také podle opozičních politiků by zatím mohly stačit současné smlouvy. „Obecně lze říct, že plynu je na světě dostatek. To, že zde přechodně v roce 2022, částečně 2023, bylo plynu méně, bylo dáno mimořádnými událostmi,“ míní místopředseda ANO a předseda jeho stínové vlády Karel Havlíček.
Naopak podle některých bude potřeba zajistit plynu více než nyní, a to zejména kvůli předpokládanému odklonu od uhlí. „Je potřeba, abychom v kapalném plynu získali minimálně čtyři až pět miliard metrů krychlových plynu, bude-li se počítat s inovací nebo záměnou uhlí za zemní plyn,“ varoval poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. V úvahu by podle něj mohly připadat kapacity v nově vznikajících německých terminálech nebo v Gdaňsku, kde je podle Ludvíka také ještě volno.
