Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.

Cílem výnosu, který prezident podle Reuters podepsal v soukromí, je nastartovat těžbu nejen v amerických, ale také mezinárodních vodách, a vyvážit tak mimo jiné rozsáhlou kontrolu Číny nad odvětvím kritických nerostů.

„Spojené státy mají zásadní národně bezpečnostní a ekonomický zájem na udržení vedoucího postavení v oblasti vědy a technologií pro hluboké moře a nerostných zdrojů na mořském dně,“ uvedl prezident Trump.

Rychlejší vydávání povolení k těžbě

Odhaduje se, že v některých částech Tichého oceánu i jinde se nachází velké množství takzvaných polymetalických konkrecí, což jsou malé kusy hornin ve tvaru brambor plné kovů klíčových pro výrobu elektromobilů a elektroniky obecně, píše Reuters.

Jen ve vodách Spojených států se podle odhadů nachází více než miliarda tun těchto malých útvarů, obsahujících mangan, nikl, měď, kobalt a další důležité kovy, řekl Reuters nejmenovaný představitel Trumpovy administrativy. Jejich vytěžení by mohlo během deseti let navýšit americký HDP o 300 miliard dolarů a vytvořit sto tisíc pracovních míst, dodal.

Trumpův nový výnos administrativě nařizuje, aby urychlila vydávání povolení k těžbě podle zákona o hlubokomořských nerostných zdrojích z roku 1980 a aby zahájila proces vydávání povolení k těžbě podél vnějšího kontinentálního šelfu USA. Nařizuje také urychlené přezkoumání povolení k těžbě na mořském dně „v oblastech mimo národní jurisdikci“. To podle Reuters velmi pravděpodobně vyvolá spory s mezinárodním společenstvím.

Mezinárodní úřad pro mořské dno – zřízený Úmluvou OSN o mořském právu, kterou Spojené státy neratifikovaly – už několik let připravuje normy pro hlubinnou těžbu v mezinárodních vodách, dosud je však neformalizoval kvůli rozporům ohledně přijatelných úrovní prachu, hluku a dalších faktorů spojených s touto ekologicky spornou průmyslovou činností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
Právě teď

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 7 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 38 mminutami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 5 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 7 hhodinami
Načítání...