Rychle tající grónský ledovec odkrývá nerostné bohatství. Zájem o dánský ostrov vyjádřil v posledních měsících i americký prezident Donald Trump. Podle geologa Martina Klempy by ale průzkum a případná těžba vzácných zemin včetně lithia narážela hned na několik omezení. Patří mezi ně současná legislativa, nedostupnost míst s minerály nebo potřeba kvalifikovaných pracovníků.
Expert: Těžba vzácných nerostů v Grónsku by narážela na limity
8 minut
Expert Klempa o limitech těžby kritických minerálů v Grónsku
Grónský ledovec se rozpadá rychleji, než tomu bylo kdy v minulosti, zjistila mezinárodní studie, podle které to dokládají tisíce satelitních snímků z let 2016 až 2021. Klíčové trhliny, které jsou na nich vidět, se během posledních pěti let výrazně zvětšily. Na vině je podle výzkumníků klimatická změna.
„Z pohledu pestrosti nerostného bohatství je ostrov opravdu bohatý. Odnepaměti už se těží nebo se provádí průzkum na zlato, stříbro, měď, olovo, grafit, olivíny. Historicky se tu těžil také kryolit, jež se za druhé světové války využíval k výrobě hliníku. Od roku 1982 se tu těžilo i uhlí, od 70. let minulého století se u břehů provádí také průzkum na ropu a zemní plyn,“ shrnuje Klempa z katedry geologického inženýrství při Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava.
Načítání...
Ráj kritických minerálů
V současné době budí zájem hlavně strategické minerály, tedy suroviny, které se nacházejí hlavně v Číně nebo Africe a jsou klíčové pro moderní ekonomiku, upozornil geolog. Evropská komise podle něj identifikovala celkem 34 kritických nerostů jako antimon, beryllium, lithium, z toho 25 se jich nachází právě v Grónsku.
Vzácné zeminy se využívají v elektromobilitě nebo v jaderné energetice, přičemž není třeba mít jich obrovské množství, ale je zapotřebí vytěžit rudu, z níž se pak surovina odseparuje a dále zpracovává, popisuje proces geolog.
„Ostrov těmito surovinami v různé míře oplývá, takže je to velmi zajímavá lokalita, nicméně jak velká těžba nás do budoucna čeká, to nyní není nikdo schopný odhadnout, protože chybí detailnější informace z průzkumů na daných lokalitách,“ podotkl Klempa.
Těžební limity
Ústup ledovce však podle experta neznamená automaticky lepší dostupnost surovin. Limitů je podle něj hned několik. „První je legislativní, kdy místní obyvatelé jsou velmi citliví na hornickou krajinu, kdy mezi 50. a 90. lety minulého století byly identifikovány vlivy zinku a olova z hald po těžbě galenitu a sfaleritu, což se poté promítlo do legislativy,“ popisuje geolog.
Druhým omezením je chybějící infrastruktura. „Je obtížné dostat se do vnitrozemí a provádět tam průzkum, protože k tomu je třeba technika, a tu tam musíme nějakým způsobem dostat,“ vysvětluje expert.
Třetím významným omezením je podle Klempy lidský faktor, kdy bude zapotřebí dostatečné množství kvalifikovaných pracovníků. „Na ostrově žije necelých šedesát tisíc obyvatel, a pokud to někdo bude myslet vážně, tak bude třeba tam tu kvalifikovanou sílu dovézt, ubytovat, umožnit jí ten průzkum provádět,“ konstatoval geolog.
Průzkum a následná těžba tak bude znamenat časově náročnou a finančně nákladnou akci, soudí Klempa. „Místní by si museli upravit legislativu. Přineslo by to určitě velké množství investic, znamenalo by to (nové) cesty, úpravu pobřeží, přístavy. S těžbou pak souvisí výsypky, kde by se musela upravená nepotřebná surovina ukládat. Takže byl by to poměrně velký zásah,“ míní Klempa.
Trumpův zájem
O Grónsko v nedávné době projevil zájem staronový šéf Bílého domu. Trump konkrétně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání ostrova otázkou bezpečnosti a nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne Grónsko prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Nuuk to odmítly a Trumpova kontroverzní prohlášení vyvolala znepokojení v celém západním světě.
Ostrov, kde žije asi 57 tisíc obyvatel, je integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech od 1. května 1979. Dánsko, členská země EU a NATO, má nadále pod kontrolou grónskou bezpečnost a zahraniční politiku.