Těžba

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.

Po celá léta se v centrální Nigérii těžba nerostů odehrávala daleko od domovů lidí. Nyní však rodiny v celém státě Plateau začaly hloubit hluboké šachty na vlastních dvorcích, což je velice riskantní posun, způsobený chudobou a nerosty, které se nacházejí přímo pod jejich prahy.

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.

Po 25 letech navštívil Venezuelu vysoký politický představitel USA. Ministr pro energetiku Chris Wright jednal s prozatímní prezidentkou země hlavně o stavu ropného průmyslu. Právě přístup k této surovině byl pro Washington podmínkou, aby u moci mohli zůstat lidé z okruhu zadrženého a do USA odvlečeného autoritáře Nicoláse Madura. Wrightova návštěva má přesvědčit ropné giganty, aby se do jihoamerické země vrátili. Ti ale zůstávají obezřetní. Nejen kvůli výši potřebných finančních prostředků, ale také přetrvávající politické nestabilitě.

Poslanci se ve čtvrtek ve sněmovně postavili proti týrání a nepřijatelnému zacházení se zvířaty. Zároveň také vyzvali policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Podle opozice jen zpřísnění trestů nepomůže, neboť je třeba řešit i příčiny a umisťování zabavených zvířat.

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.

Horníci vyvezli z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku symbolický poslední vozík s černým uhlím. Definitivně tak po téměř 250 letech skončilo dobývání černého uhlí nejen v Ostravsko-karvinském revíru, ale i v celé České republice. Akce související s ukončením těžby potrvají v areálu dolu i v Ostravě celý den a zakončí je bohoslužba za horníky.

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.

Jihočeský kraj povolil rozšíření těžby vltavínů se štěrkopískem u Ločenic. Úřad posoudil dopady na životní prostředí a vydal souhlasné stanovisko, které je součástí řízení o vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Pokud těžaři splní stanovené podmínky, může se lom rozšířit až na dvojnásobek své současné rozlohy. Proti záměru jsou dlouhodobě okolní obce, obyvatelé i místní spolky. Rozhodnutí úřadu nečekali a nyní zvažují další kroky.

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.

Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.

Hluk z polského hnědouhelného Dolu Turów při posledních měřeních nepřekročil v Česku hygienické limity. Třetí letošní měření ve druhé polovině září navíc ukázala, že proti předchozímu kolu se výrazně snížila hluková zátěž. Předchozí měření vždy nějaké překročení nočního hygienického limitu čtyřiceti decibelů (dB) doporučovaného Světovou zdravotnickou organizací odhalila.

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.

Čína hrozí omezením vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu čipů, baterií a elektromobilů. Pokud opatření vejde 8. listopadu v platnost, dotkne se i evropského průmyslu. „Evropa se stává obětí ekonomické války mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom Radek Špicar v Otázkách Václava Moravce. Vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu může podle ekonoma Petra Knapa sice „krátkodobě dopadnout dobře“, dlouhodobě je však Evropa ve slabší pozici. Oba hosté se shodli, že existují řešení a jedním z nich mohou být nové příležitosti v Africe.

Čína nedávno uvalila nové restrikce na vývoz vzácných zemin do zahraničí. Jde o prvky, bez nichž se nedají vyrábět moderní technologie jako baterie a součástky automobilů, ale také vojenské přístroje, jako jsou drony. Evropa si tak opět uvědomila, jak moc je v tomto ohledu na zdrojích zvenku závislá – není v tom ovšem sama. Významná část těžby totiž neprobíhá v samotné Číně, ale za netransparentních a neregulovaných podmínek v zahraničí, především v konfliktem zmítaném Myanmaru.

Majitel pískovny na jihu Čech se pokouší rozšířit průmyslovou těžbu na místním nalezišti vltavínů. Většina obyvatel nedaleké obce ale se zvětšením areálu nesouhlasí. Těžební firma se je snaží přesvědčit a přichází s novými plány na rozvoj dobývaného území.

Peking zpřísnil kontroly vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo omezení exportu technologií souvisejících s těmito strategickými prvky. Podle BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči. Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem.