Těžba

Evropská rozvojová strategie Global Gateway (GG), kterou bude spravovat eurokomisař Jozef Síkela (STAN), si dává za cíl podpořit lidská práva, ale zároveň čelí tlaku na výnosnost daných investic. Síkela upozornil, že Evropská unie poskytuje vysokou humanitární i rozvojovou pomoc, ale její výsledky nejsou viditelné. Eurokomisař to hodlá změnit.

V Jihlavě odkryli důlní dílo pod vrchem Rudný mapující těžbu stříbra od konce 13. do 18. století, radnice se ho chystá zpřístupnit. Práce tam nejdřív vyvolala potřeba zajistit nebezpečný propad u šachty svatého Jiří, o což se letos postaral státní podnik Diamo. V úpravách území bude pokračovat město. Lidé by tam ale zatím chodit neměli, dokud nebude dokončené celkové zabezpečení.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Několik desítek účastníků demonstrace v Dole Bílina v roce 2018 musí zaplatit Severočeským dolům náhradu škody, která vznikla zastavením těžby. Rozhodl o tom Krajský soud v Ústí nad Labem, který zamítl odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Chomutově. Škodu těžař vyčíslil na 661 473 korun. Společně musí žalovaní uhradit také náklady řízení. Rozsudek je pravomocný, možné je proti němu pouze dovolání, které však samo o sobě nemá odkladný účinek.

Zastánce těžby fosilních paliv a klimatický skeptik Chris Wright míří do křesla amerického ministra energetiky. Příští prezident USA Donald Trump si jej vybral jako někoho, kdo sdílí jeho odpor k mezinárodní spolupráci v boji proti změnám klimatu a kdo umožní soukromým společnostem masivně navýšit těžbu ropy a zemního plynu.

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

Experti hledají způsob, jak rozšířit úložiště radioaktivního odpadu v Jáchymově. Bývalý uranový důl slouží jako jeho úschovna už půl století, původní prostor je ale už plný. Odborníci řeší, jak do štol, kde se před lety uran těžil, dál bezpečně ukládat vyhořelý materiál třeba z lékařských zařízení. „Člověk se sem do podzemí dostal, získal tu surovinu, použil ji ve svůj prospěch a v jiné formě ji tady znovu ukládáme,“ popisuje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáš Vondrovic. Veřejnost, která se do úložišť podívat nemůže, má možnost si maketu modelového sudu prohlédnout alespoň na jáchymovské radnici. V Česku jsou celkem tři podobná úložiště a každý rok do nich přibudou zhruba dva tisíce sudů s odpadem.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky.

Obyvatelé Braňan na Mostecku, které sousedí s hnědouhelným lomem Bílina, odmítli záměr Severočeských dolů těžit u obce na Červeném vrchu kámen. Referendum, které se konalo v pondělí, je závazné. Zúčastnilo se ho 47,47 procenta voličů, nadpoloviční většina hlasovala pro to, aby obec využila všech prostředků pro zabránění těžby.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

Zakázaná místa stále častěji lákají turisty, a to hlavně teď v létě. Příkladem jsou lomy nedaleko Berouna ve středních Čechách. Lidé se tam chodí koupat, přestože do míst platí zákaz vstupu. Lomy sice vypadají opuštěně, ale většina je pořád funkčních a připravených k těžbě. Záchranáři tam každý rok vyjíždějí k tonoucím, ale také k návštěvníkům, kteří se zřítí z okolích skal, nebo je zraní padající kameny.

Společnost KMK Granit chce začít v Krušných horách těžit živec. Už se obrátila na Karlovarský kraj s oznámením záměru stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti na ložisku Potůčky. Proti těžbě se vyslovilo vedení obce a přidaly se i občanské a ekologické spolky. Podle nich by hornická činnost měla špatný vliv na přírodu a rozmáhající se turistický ruch v Krušných horách.

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Z amazonského pralesa na jihovýchodě Peru v posledních týdnech stále častěji vycházejí domorodci z kmene Mashco Piro. Nutí je k tomu činnost dřevorubců, kteří se na tomto místě chystají těžit drahé a kvalitní cedrové a mahagonové dřevo.

Okresní soud v Karlových Varech zprostil fotbalistu Davida Limberského a dva jeho přátele viny z vydírání. Čtvrtý obžalovaný dostal od soudu dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky. Obžaloba všechny čtyři vinila z vydírání, když podle spisu vymáhali zpět peníze, které investovali do těžby kryptoměn. Na rozdíl od tří zproštěných viny soud potrestal Františka Kohouta, který použil násilí a hrozil zbraní poškozenému Lubošovi J.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu v hnědouhelném Dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Závod na zpracování lithia vznikne pravděpodobně v Prunéřově na Chomutovsku. Původně chtěla těžební společnost Geomet zpracovávat rudu v Újezdečku na Teplicku. Místní ale proti stavbě dlouhodobě protestovali.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.