Těžba

Hluk z polského hnědouhelného Dolu Turów při posledních měřeních nepřekročil v Česku hygienické limity. Třetí letošní měření ve druhé polovině září navíc ukázala, že proti předchozímu kolu se výrazně snížila hluková zátěž. Předchozí měření vždy nějaké překročení nočního hygienického limitu čtyřiceti decibelů (dB) doporučovaného Světovou zdravotnickou organizací odhalila.

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.

Čína hrozí omezením vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu čipů, baterií a elektromobilů. Pokud opatření vejde 8. listopadu v platnost, dotkne se i evropského průmyslu. „Evropa se stává obětí ekonomické války mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom Radek Špicar v Otázkách Václava Moravce. Vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu může podle ekonoma Petra Knapa sice „krátkodobě dopadnout dobře“, dlouhodobě je však Evropa ve slabší pozici. Oba hosté se shodli, že existují řešení a jedním z nich mohou být nové příležitosti v Africe.

Čína nedávno uvalila nové restrikce na vývoz vzácných zemin do zahraničí. Jde o prvky, bez nichž se nedají vyrábět moderní technologie jako baterie a součástky automobilů, ale také vojenské přístroje, jako jsou drony. Evropa si tak opět uvědomila, jak moc je v tomto ohledu na zdrojích zvenku závislá – není v tom ovšem sama. Významná část těžby totiž neprobíhá v samotné Číně, ale za netransparentních a neregulovaných podmínek v zahraničí, především v konfliktem zmítaném Myanmaru.

Majitel pískovny na jihu Čech se pokouší rozšířit průmyslovou těžbu na místním nalezišti vltavínů. Většina obyvatel nedaleké obce ale se zvětšením areálu nesouhlasí. Těžební firma se je snaží přesvědčit a přichází s novými plány na rozvoj dobývaného území.

Peking zpřísnil kontroly vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo omezení exportu technologií souvisejících s těmito strategickými prvky. Podle BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči. Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem.

Majitelé pozemků v Ostravě-Hošťálkovicích požadují zpět peníze, které radnici za parcely zaplatili. Geologický průzkum totiž ukázal, že jsou zamořené karcinogenními látkami. Vedení obce teď začalo s vlastním průzkumem, který má ukázat rozsah kontaminace. Teprve pak rozhodne, jestli peníze kupcům vrátí.

Helium-3 je forma helia, která sice na Zemi téměř není, ale Měsíc je jí plný. Dá se využít například na chlazení kvantových počítačů, proto je o něj takový zájem, že vznikají plány na jeho získávání právě z přirozeného satelitu planety.

Díky penězům z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby uhlí v Dole Turów u hranic s Českem, vzniká v libereckém Machníně nová úpravna vody. Ta „obslouží“ zhruba dvacet tisíc obyvatel na Hrádecku a Chrastavsku. Těm voda začala ubývat právě kvůli těžbě v nedalekém Turówu. Investice vyšla na 165 milionů korun. Kromě úpravny vody se z těchto peněz staví vodovody v obcích v uvedených regionech. Výstavba vodovodu se připravuje také na Frýdlantsku.

Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Stát chce označit skoro padesát lokalit v Česku jako strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Znamenalo by to mimo jiné rychlejší povolení těžby. V zemi je teď přes 240 takových míst – polovina z nich ale svou kapacitu brzy vyčerpá. Kámen a písek jsou stěžejními materiály hlavně pro dopravní stavby. Řada obcí se ale těžebních plánů obává.

Po útlumu způsobeném covidem, ruskou válkou na Ukrajině a úbytkem čínských turistů se poptávka po špercích s českým granátem znovu zvedá. Výrobní družstvo Granát Turnov nyní oslovuje zákazníky v Japonsku a Americe. Už loni uspořádalo výstavu v prostorách českého velvyslanectví v Tokiu, letos se stalo partnerem české účasti na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace. Jediný český výrobce se účastní i dalších akcí, například festivalu Crystal Valley Week.

Ve švédském městě Kiruna začal přesun dřevěného kostela z 19. století, který patří k symbolickým památkám skandinávské země. Stavba vážící šest set tun se přemístí o necelých pět kilometrů, přesun potrvá dva dny. Důvodem je rozšíření těžby v největším podzemním dole na železnou rudu na světě.

Povstalci v Demokratické republice Kongo podle OSN bohatnou díky coltanovým dolům, které ovládli loni v dubnu – od té doby se těžba této rudy zvýšila. Získává se z ní velmi žádaný kov tantal, který je součástí chytrých telefonů, notebooků a další elektroniky. O cenné kovy v Kongu ale stojí i Spojené státy, konkrétně Gentry Beach, bývalý sponzor prezidenta Donalda Trumpa.

Společnost OKD čeká další vlna propouštění, ke konci srpna skončí pracovní poměr bezmála sto padesáti zaměstnancům. Důvodem je plánované ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku v únoru příštího roku. Odcházejícím důlním zámečníkům nebo elektrikářům firma nabízí podporu v programu Nová šichta. Přímo v Dole ČSM sever potenciální zaměstnance oslovilo deset regionálních firem.

V minulosti se tu vydolovalo skoro milion tun železa, poslední stopy hornictví z Měděnce v Krušných horách však zmizely před třemi lety. To se má ale zase změnit. Společnost Belvoir oznámila záměr získávat zbytkové minerály. Těžit je chce na ploše bývalého odkaliště, a to po dobu deseti let.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Česká národní banka rekordně investuje do zlata. Za poslední dva a půl roku na tom vydělala čtyřicet miliard korun. A zlato se u nás dost možná brzy začne i těžit. Ve Zlatých Horách na Bruntálsku finišují přípravy na projekt dolování a následné výroby zlata až za devět miliard korun. Tématu se obšírně věnuje podcast publicistické série Bilance.

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.

Na jedné straně Česka ničí kůrovec unikátní stromy, na té druhé se po kalamitě lesy pomalu vzpamatovávají – hlavně na Vysočině. Například hospodářům z okolí Velké Bíteše už výrazně klesly těžby a zároveň i méně zalesňují. Sázejí zejména na přirozenou obnovu lesa.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

V ložiscích ve Zlatých Horách při hranicích s Polskem je asi dvakrát více zlata nebo mědi, než se původně odhadovalo. Pracovníci státního podniku Diamo tam dokončují průzkum a připravují dokumentaci pro posouzení dopadů případné těžby na životní prostředí. Dostupného zlata mohou být až čtyři tuny, mědi pak pět set tun. V horninách jsou i zinek a galium, tedy prvky, které se vyskytují v seznamu kritických surovin v rámci celé Evropy.