Těžba strana 3 z 5

V polské Trzebini vznikají v zemi krátery. Město zčásti stojí na mělkém uhelném dole. Chodby, které horníci v minulosti vykopali, se plní podzemní vodou a půda nad nimi se vymílá. Do země se propadly desítky hrobů na tamním hřbitově, ohrožené jsou i okolní domy.

Ministerstvo životního prostředí zatím pozastavilo záměr rozšíření průmyslové těžby vltavínů v Ločenicích na Českobudějovicku. Soukromá firma tam chtěla stávající lom zvětšit zhruba o třicet hektarů. Nyní ale musí žádost přepracovat a doplnit o další studie. Přispěla k tomu i petice tamních obyvatel, kteří s úmyslem nesouhlasí.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Státní podnik Diamo v Trojanovicích na Novojičínsku v pondělí zahájil likvidaci černouhelného Dolu Frenštát. Z dolu, v němž se uhlí nikdy netěžilo, havíři symbolicky vyvezli poslední okov, tedy nádobu určenou k přepravě materiálu i lidí. Zasypávání těžních jam začne v září, řekl novinářům ředitel odštěpného závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Cena dřeva klesla o stovky korun. Na rozdíl od loňska je o něj menší zájem. Třeba v Národním parku Šumava je téměř nulový odbyt kvalitní kulatiny. O stovky korun klesla i cena palivového dřeva. Lesníci ale varují, že v posledním čtvrtletí letošního roku může znovu podražit.

Podle ochránců přírody by se už brzy mohly v Krušných horách přestat těžit vzácné staré buky. Ústecký kraj zakázal jejich kácení v osmi nejstarších lokalitách. Bučiny, kterým se také často říká plíce severu, by se tak po letech ničení mohly dočkat přísnější ochrany. Zákaz těžby vítají ochránci přírody, například organizace Greenpeace.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Jihočeský kraj nechce bránit dalšímu rozšiřování průmyslové těžby vltavínů v okolí Ločenic na Českobudějovicku. V pátek o tom jeho vedení informovalo ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který do regionu zavítal. Místní ale s dobýváním drahých kamenů nesouhlasí. Obávají se dalšího poničení už tak zpustošené krajiny od nelegálních kopáčů.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Lesy České republiky chtějí po obcích, aby zakázaly vstup do vzácných bučin v Krušných horách. Prý tak chtějí ochránit návštěvníky před hrozbou pádu prohnilých stromů. Tvrdí, že kácet mohou stromy jen takzvaně nahodile, plošnou těžbu státnímu podniku Ústecký kraj zakázal. Kraj je proti zákazu. Říká, že kácet stromy ohrožující cesty či domy možné je. Podle hejtmana je také odpovědností návštěvníků lesa dávat pozor.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák se obrátil na Nejvyšší soud v kauze týkající se těžby kamene v Lánské oboře. Nesouhlasí totiž s rozhodnutím odvolacího soudu, který potvrdil jeho peněžitý trest a zákaz činnosti. České televizi informaci potvrdil mluvčí Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka. Balák podle obžaloby podepsal nevýhodnou smlouvu, podle níž prodal kámen výrazně levněji, než byla jeho tržní cena.

V jednom z největších nalezišť vltavínů v Česku, v okolí Nesměně na Českobudějovicku, plánuje soukromá firma rozšířit průmyslovou těžbu nerostů. Místní s takovým záměrem nesouhlasí a vytvořili kvůli tomu petici. Obávají se hlavně dalšího ničení krajiny. Své argumenty proto chtějí postoupit ministerstvu.

Společnost Geomet koupila pozemky v průmyslovém areálu Dukla, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia z nedalekého Cínovce na Teplicku. Kupní cena pozemků u obce Újezdeček dosáhla téměř miliardy korun, napsal server Seznam Zprávy. Na Cínovci se nachází největší evropské ložisko lithia, které je klíčovou surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

Okresní soud v Mostě ve čtvrtek zamítl žalobu společnosti Vršanská uhelná na osm lidí žalovaných za obsazení rypadla lomu Vršany u Mostu na podzim 2019. Čtyři lidé se podle soudce Rudolfa Malého skutku dopustit nemohli, protože bylo prokázáno, že se tou dobou nacházeli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj vylezli. Vršanská uhelná má uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.

Na německé straně Krušných hor u Cínovce probíhá detailní průzkum velkého lithiového ložiska. Důl na jeho těžbu chtějí otevřít do čtyř let. Na lithium a baterie čeká německý automobilový průmysl, který je potřebuje pro přechod na elektromobilitu. Tento týden premiéři Česka a Saska podepsali dohodu o spolupráci mimo jiné právě v oblasti těžby lithia. Starosta Altenbergu se ale obává, že těžba v regionu poškodí turistický ruch.

Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl v úterý premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, společně podepsali memorandum o spolupráci.

Společnosti OKD z Karvinska hrozí pokuta až jeden milion korun. Ostravský báňský úřad totiž zjistil nedostatky v provozních dokumentech. Vyšetřování zahájil po otřesu v Dole ČSM-Jih, ke kterému došlo letos 12. ledna. Tehdy při něm zemřel jeden horník, dalších šestnáct utrpělo zranění. České televizi informaci potvrdil mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.