Kyjev a Washington se podle Reuters dohodly na podobě smlouvy o těžbě ukrajinských nerostů

Washington a Kyjev se shodly na podmínkách dohody o ukrajinských nerostech, která je stěžejní pro udržení americké podpory Ukrajiny, jež se již tři roky brání ruské agresi, napsala agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá v pátek odcestovat do USA na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Setkání ukrajinského prezidenta s Trumpem podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters, který si přál zachovat anonymitu, navrhl Bílý dům. Podle tohoto zdroje se vyjednavači na obou stranách shodli na návrhu dohody a doporučili ji podepsat. Jiný zdroj obeznámený se záležitostí uvedl, že Zelenskyj se možná ve Washingtonu setká se zákonodárci, ale že harmonogram návštěvy se ještě mění.

„Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ sdělil Trump o Zelenském. „Rozhodně mi nevadí, že by to chtěl podepsat se mnou. A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ dodal šéf Bílého domu. Trump podle agentury řekl, že dohoda o vzácných zeminách byla „v podstatě vyjednána“. Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.

Zelenskyj mezitím na sociální sítí X poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Podle agentury Bloomberg by návrh v příštích hodinách měla projednat vláda v Kyjevě a doporučit ke schválení. Současná úmluva neobsahuje záruky pro napadenou zemi, ale měly by vyplývat z nových socioekonomických vazeb obou států.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal sdělil, že list Financial Times, který měl možnost nahlédnout do poslední verze dohody, uvedl, že v návaznosti na uzavření smlouvy by měl vzniknout fond. Do toho by Ukrajina odváděla 50 procent zisků z těžby nerostných zdrojů, jež by se dále v zemi investovaly. S odkazem na list Vostal dodal, že Kyjev o dohodě mluví jako o „rámcové“ a žádné nerosty podle ní ze země nebudou vyvezeny, dokud nevznikne zmiňovaný fond.

Nahrávám video

Dohoda má kompenzovat dosavadní americkou pomoc Kyjevu

Americký prezident tvrdí, že usiluje o rychlé uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ta by podle něj Spojeným státům kompenzovala dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku.

Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.

Mezi Trumpem a Zelenským došlo minulý týden k ostré a veřejné výměně názorů. Šéf Bílého domu označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zem. Ukrajinský prezident naopak o Trumpovi prohlásil, že žije „v dezinformační bublině“.

První návrh dohody o nerostném bohatství ale Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahoval bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled