Kyjev a Washington se podle Reuters dohodly na podobě smlouvy o těžbě ukrajinských nerostů

Washington a Kyjev se shodly na podmínkách dohody o ukrajinských nerostech, která je stěžejní pro udržení americké podpory Ukrajiny, jež se již tři roky brání ruské agresi, napsala agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chystá v pátek odcestovat do USA na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.

Setkání ukrajinského prezidenta s Trumpem podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters, který si přál zachovat anonymitu, navrhl Bílý dům. Podle tohoto zdroje se vyjednavači na obou stranách shodli na návrhu dohody a doporučili ji podepsat. Jiný zdroj obeznámený se záležitostí uvedl, že Zelenskyj se možná ve Washingtonu setká se zákonodárci, ale že harmonogram návštěvy se ještě mění.

„Slyšel jsem, že dorazí v pátek,“ sdělil Trump o Zelenském. „Rozhodně mi nevadí, že by to chtěl podepsat se mnou. A chápu, že je to velká věc, velmi velká věc,“ dodal šéf Bílého domu. Trump podle agentury řekl, že dohoda o vzácných zeminách byla „v podstatě vyjednána“. Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.

Zelenskyj mezitím na sociální sítí X poděkoval spojencům za podporu, ale dohodu o nerostech nezmínil. Podle agentury Bloomberg by návrh v příštích hodinách měla projednat vláda v Kyjevě a doporučit ke schválení. Současná úmluva neobsahuje záruky pro napadenou zemi, ale měly by vyplývat z nových socioekonomických vazeb obou států.

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal sdělil, že list Financial Times, který měl možnost nahlédnout do poslední verze dohody, uvedl, že v návaznosti na uzavření smlouvy by měl vzniknout fond. Do toho by Ukrajina odváděla 50 procent zisků z těžby nerostných zdrojů, jež by se dále v zemi investovaly. S odkazem na list Vostal dodal, že Kyjev o dohodě mluví jako o „rámcové“ a žádné nerosty podle ní ze země nebudou vyvezeny, dokud nevznikne zmiňovaný fond.

Nahrávám video

Dohoda má kompenzovat dosavadní americkou pomoc Kyjevu

Americký prezident tvrdí, že usiluje o rychlé uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň o dohodu, která by USA zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Ta by podle něj Spojeným státům kompenzovala dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku.

Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť většina z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.

Mezi Trumpem a Zelenským došlo minulý týden k ostré a veřejné výměně názorů. Šéf Bílého domu označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a vyzval jej k rychlému jednání, pokud nechce přijít o svou zem. Ukrajinský prezident naopak o Trumpovi prohlásil, že žije „v dezinformační bublině“.

První návrh dohody o nerostném bohatství ale Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahoval bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 9 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.