Trump zesiluje kritiku Ukrajiny

11 minut
Události: Trump stupňuje kritiku Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Prezident USA Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, upozorňují americká média. Trump v úterý vyostřil svou kritiku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu jej také označil za „diktátora bez voleb, který odvedl hroznou práci“. Konání voleb na Ukrajině ale nyní neumožňuje válečný stav kvůli ruské invazi. Zelenskyj prohlásil, že Trump žije v dezinformačním prostoru.

Trump při svém úterním vystoupení na Floridě odmítl kritiku toho, že Kyjev neměl zástupce na úterních americko-ruských jednáních v Saúdské Arábii. „Dnes jsem slyšel: ‚No, hele, nebyli jsme pozvaní.‘ Byli jste tam tři roky. Měli jste to ukončit... Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil americký prezident.

„Co se týče pana Trumpa, Rusko (podle něj) není zodpovědné za válku, která devastuje sousední zemi,“ komentuje slova amerického prezidenta deník The New York Times. „Místo toho naznačuje, že za ruskou invazi může Ukrajina. Poslouchat Trumpovy úterní výměny s reportéry o konfliktu znamenalo slyšet verzi reality, která by byla pro někoho na Ukrajině naprosto cizí,“ pokračuje list.

Téměř jedenáct let trvající válku Rusko vystupňovalo, když na konci února 2022 zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu a začalo bombardovat města po celé zemi.

Rusko i v těchto dnech pokračuje ve snaze dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou. Ukrajina se dosud invazi bránila i za výrazné americké podpory, tu však současný šéf Bílého domu dlouhodobě zpochybňuje. Neustále mluví o tom, že válku je potřeba ukončit, jeho představy o mírovém uspořádání však nejsou příliš jasné.

Trumpova slova o „diktátorovi“

„Diktátorem bez voleb“, který odvedl hroznou práci, označil Trump ukrajinskou hlavu státu ve středečním příspěvku na sociální síti Truth Social. Na Ukrajině platí od napadení Ruskem v únoru 2022 válečný stav, který volby uspořádat neumožňuje.

„Vezměte si, že skromně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů (8,3 bilionu korun) a šly do války, kterou nelze vyhrát,“ napsal v úvodu svého příspěvku Trump. Odkázal přitom znovu na sumu, která ani podle amerických údajů neodpovídá skutečnosti.

Podle webu amerického ministerstva obrany dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činila 67 miliard dolarů (1,6 bilionu korun), celková pomoc pak podle německého hospodářského institutu IfW kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Trump za dosavadní přístup ke konfliktu kritizoval svého předchůdce ve funkci Joea Bidena a zdůraznil, že „tato válka je mnohem důležitější pro Evropu než pro nás – odděluje nás velký krásný oceán“. Také napsal, že „Zelenskyj by měl radši jednat rychle, jinak mu nezbude žádná země“.

Na konci svého příspěvku Trump tvrdí, že ve válce zbytečně zemřely miliony lidí, což také neodpovídá žádnému z dosavadních údajů spojenců, podle nichž zemřely nebo utrpěly zranění stovky tisíc lidí. Zelenskyj jeho slova odmítá.

„Dosud nejtvrdší kritika Ukrajiny“

Web Politico označil už Trumpovo úterní vyjádření za jeho dosud nejtvrdší kritiku na adresu Ukrajiny. Trump ve svých prohlášeních nikdy neoznačuje Rusko za agresora a již v minulosti naznačoval, že za válku alespoň částečně viní Ukrajinu. „Nikdy neměl tu válku nechat začít,“ řekl o Zelenském v jednom rozhovoru ještě před loňskými prezidentskými volbami v USA.

Nyní svou kritiku nový šéf Bílého domu vystupňoval v době, kdy jeho vláda zahajuje jednání s ruskými představiteli ohledně možné cesty k ukončení agrese Moskvy na Ukrajině. Trumpova administrativa přitom už dala najevo, že Ukrajina se podle ní bude muset smířit s územními ztrátami a nemůže počítat s členstvím v NATO.

Nová Trumpova slova podle zpravodajského webu Axios jen prohloubí obavy spojenců Kyjeva, že Washington se před možným vyjednáváním o míru přidává na stranu Moskvy.

Špatné a nebezpečné, tvrdí Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz označil za špatné a nebezpečné upírání demokratické legitimity ukrajinskému prezidentovi Zelenskému ze strany jeho amerického protějšku Trumpa. V reakci pro server magazínu Der Spiegel také zdůraznil, že válku zahájilo Rusko.

„Správně je, že Volodymyr Zelenskyj je zvoleným prezidentem Ukrajiny. To, že se uprostřed války nemohou uskutečnit řádné volby, je v souladu s ukrajinskou ústavou a volebními zákony. Nikdo by neměl tvrdit nic jiného,“ uvedl Scholz.

„To je zcela absurdní. Pokud jen rychle netweetujete, ale vidíte skutečný svět, pak víte, kdo v Evropě bohužel musí žít v diktátorských podmínkách: lidé v Rusku, lidé v Bělorusku,“ reagovala na Trumpovo prohlášení šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková v rozhovoru s televizí ZDF. Ukrajinci a jejich vláda za demokracii bojují každý den, zdůraznila.

Podle ní je zjevné, že Trumpova administrativa má jinou zahraniční politiku než ta předchozí. „Proto je tak důležité, abychom jako Evropané dali jasně najevo, že sebevědomě hájíme své vlastní hodnoty a zájmy,“ zdůraznila.

Jasně se vyjádřil i možný příští kancléř a šéf nyní opoziční CDU Friedrich Merz, podle něhož je to záměna pachatele za oběť. Myslí si, že to odpovídá ruskému narativu Vladimira Putina. „A abych byl upřímný, jsem poněkud šokován, že Donald Trump nyní zřejmě tento narativ sám přijal,“ dodal.

Výroky odmítli Pavel i Fiala

Trumpův výrok na adresu Zelenského legitimity odmítl i český premiér Petr Fiala (ODS). „Tak s tím se samozřejmě nedá souhlasit. Tady Donald Trump pravdu nemá,“ řekl předseda vlády v ČT. „Ale nenechme se vyprovokovat jednotlivými výroky na sítích,“ dodal. Cílem všech západních států by podle Fialy měl být trvalý, udržitelný a spravedlivý mír na Ukrajině.

Trumpovy útoky vůči ukrajinskému prezidentovi odsoudil i prezident Petr Pavel. „Nazvat prezidenta takové země (Ukrajiny) diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu,“ napsal na síti X. „Jakou hodnotu by měly volby konané v zemi, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci? Jak zorganizovat volby s pětinou území obsazenou okupačními vojsky a pod každodenním ostřelováním celé země?“ dodala hlava státu k Trumpovým výrokům.

Trump souzní s Putinem, Lavrov ho pochválil

Kritika, kterou Trump vyjádřil, navíc koresponduje s ruským stanoviskem, že Zelenskyj není legitimní hlavou státu. „Není to jen věc Ruska,“ reagoval Trump. „Je to něco, co přichází ode mě a přichází také od mnoha dalších zemí,“ dodal. Válečný stav ale podle ukrajinské legislativy konání prezidentských voleb neumožňuje.

Šéf Bílého domu kromě toho tvrdil, že popularita Zelenského klesla na čtyři procenta, což zahraniční zpravodaj listu The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov označil za „naprosto vymyšlený“ údaj. V prosincovém průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) vyjádřilo důvěru v prezidenta 52 procent ukrajinských respondentů. Ve středu KIIS zveřejnil nový průzkum, podle nějž má Zelenskyj podporu 57 procent obyvatel.

Trump dále prohlásil, že je „hrubě nekompetentní“, nebylo ovšem zcela jasné, zda mluví o Zelenském, nebo o svém předchůdci Joeu Bidenovi.

S dalším výpadem mezitím přišel nejbohatší muž planety Elon Musk, který se stal jedním z nejbližších Trumpových poradců. Na příspěvek na sociální síti X, podle kterého Zelenskyj „nechce mír“, nýbrž „peníze a moc“, zareagoval emotikonem, který signalizuje naprostý souhlas.

Web stanice CNN v souvislosti s Trumpovými výroky o Zelenském upozorňuje, že americký prezident tak přistupuje na argumenty, které opakuje ruský vůdce Vladimir Putin. Trumpa za kritiku Zelenského pochválil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle něhož je prezident napadené země „ubohý“.

Sám Zelenskyj na Trumpovy výroky reagoval ve středu. „Pokud mluvíme o čtyřech procentech (popularity), viděli jsme tuto dezinformaci, chápeme, že přichází z Ruska,“ uvedl ukrajinský prezident. „Bohužel, prezident Trump, kterého si velmi vážíme jako vůdce amerického lidu..., žije v tomto dezinformačním prostoru.“ Kolem Trumpa je podle Zelenského „dezinformační bublina“.

The Telegraph: Návrh o vzácných nerostech je kolonizační

Trumpova administrativa nezesiluje tlak na Ruskem napadenou zemi jen rétoricky. Britský list The Telegraph v pondělí zveřejnil podmínky amerického návrhu dohody o dodávkách ukrajinských vzácných nerostů. Dokument podle něj vyvolal v Kyjevě zděšení a paniku.

Podmínky návrhu se spíše než dohodě o společném využívání zdrojů podobají podmínkám běžně kladeným na agresorské státy poražené ve válce, píše The Telegraph. Podle něj jsou horší než finanční sankce uvalené na Německo a Japonsko po jejich porážce v roce 1945 a představují vyšší podíl na ukrajinském HDP než reparace uvalené na Německo po první světové válce.

Návrh dalece přesahuje kontrolu USA nad kritickými nerosty v zemi. Pokrývá vše od přístavů a ​​infrastruktury po ropu a plyn a další suroviny, přičemž není jasné, co dalšího by mohlo být zahrnuto. Podmínky dohody se podle britského listu rovnají americké ekonomické kolonizaci Ukrajiny.

List The Financial Times v sobotu napsal, že Zelenskyj návrh, aby USA získaly práva na přibližně padesát procent vzácných nerostů na Ukrajině, odmítl. Návrh dohody podle zdroje listu zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc, a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky, a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států EU.

„Nemohu prodat naši zemi“

Trump nedávno v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po Ukrajině chce vzácné kovy v hodnotě pěti set miliard dolarů, aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské agresi poskytl. Zelenskyj už o víkendu uvedl, že dohoda s USA zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dohoda byla ústředním bodem ukrajinské snahy získat Trumpovu podporu.

Ve středu Zelenskyj prohlásil, že americký požadavek na pět set miliard dolarů v nerostných surovinách není seriózní konverzací a on nemůže prodat Ukrajinu. Spojené státy podle Zelenského poskytly jeho zemi zbraně za 67 miliard dolarů a další podporu ve výši 31,5 miliardy dolarů.

„Bráním Ukrajinu. Nemohu prodat naši zemi. Řekl jsem: OK, dejte nám něco pozitivního. Napište nějaké záruky a sepíšeme memorandum... nějaká procenta,“ uvedl ukrajinský prezident. Podle serveru Ukrajinska pravda prohlásil, že je stále otevřen „serióznímu dokumentu“.

Zelenskyj: Chceme válku ukončit letos, ale potřebujeme záruky

Zelenskyj také upozornil, že USA pomohly ukončit izolaci šéfa Kremlu Putina, na jehož příkaz Rusko Ukrajinu napadlo. Během své úterní návštěvy Ankary kritizoval Zelenskyj rusko-americkou schůzku v Rijádu s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“.

Ukrajinská armáda je podle jeho středečního vyjádření dostatečně odolná a drtivá většina Ukrajinců nebude podporovat ústupky vůči Rusku. „Armáda je docela odolná a je nejodolnější v Evropě... Zaručuje nám příležitost hovořit důstojně a na stejné úrovni s ostatními partnery – spojenci či nespojenci.“

Ukrajina ovšem podle svého prezidenta potřebuje bezpečnostní záruky od západních partnerů. „Chceme bezpečnostní záruky letos, protože letos chceme válku ukončit,“ řekl. Kyjev už dříve případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Moskvu odradily od další agrese v budoucnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Istanbulské zastupitelstvo po zadržení Imamoglua zvolilo nového starostu

Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu, který ve funkci nahradí zadrženého Ekrema Imamoglua. Stal se jím jeho blízký spolupracovník Nuri Aslan. Podle tureckých médií ho vybrali zastupitelé za opoziční stranu CHP, která má ve sboru většinu. Zadržení Imamoglua opozice považuje za politicky motivované. Místo každodenních protestů plánuje demonstraci na sobotu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Udělali jsme chybu, jdeme dál,“ řekl Waltz k úniku vojenských plánů

Magazín The Atlantic zveřejnil celou konverzaci vysoce postavených amerických činitelů o útocích na jemenské rebely, kterou na Signalu sledoval i novinář Jeffrey Goldberg. Poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz už dříve řekl v televizi Fox News, že přejímá plnou zodpovědnost za přidání novináře do chatovací skupiny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na banky a další ruské společnosti. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou.
před 16 hhodinami

Aféra Signalgate otevřela Evropě oči, píší média

Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stovky Palestinců protestovaly v Pásmu Gazy proti Hamásu

Stovky Palestinců demonstrovaly v úterý na severu Pásma Gazy za ukončení války a proti teroristické skupině Hamás. Šlo o vzácný projev nesouhlasu s teroristickým hnutím, které v pásmu vládne. Podle deníku The Guardian byla tato demonstrace patrně největší od začátku izraelské ofenzivy zahájené po přeshraničním útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023.
před 19 hhodinami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Více než dvě desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, další lidé byli zraněni. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila jako dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Snahu ukončit financování Svobodné Evropy pozastavil soud

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.
před 22 hhodinami
Načítání...