Pro Ukrajinu by bylo obtížné přežít bez vojenské podpory USA, řekl Zelenskyj

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC, který bude vysílat v neděli. Ruský vůdce Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující.“

Ukrajinský prezident rovněž hovořil o svých obavách, že jeho země bude v budoucnu zranitelná před další plnohodnotnou invazí strany Ruska, pokud USA nebudou Kyjevu nadále poskytovat vojenskou podporu.

„Nechci pomyslet na to, že bychom bojovali proti Rusku bez americké podpory,“ řekl Zelenskyj. „Nechci pomyslet na to, že bychom nebyli strategickými partnery.“

Obavy z Trumpova jednání s Putinem

V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem, kteří se dohodli, že se v nejbližší době setkají.

Kyjev i evropské státy se po telefonátu obávají, že se Moskva a Washington na podmínkách příměří na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a nahrával by jen Rusku.

Rusko Ukrajinu napadlo před jedenácti lety, kdy obsadilo Krym a rozpoutalo válku na Donbase. Téměř před třemi lety, 24. února 2022, pak svou agresi vyeskalovalo zahájením plnohodnotné pozemní invaze. Menší země se od té doby se západní materiální pomocí agresi svého souseda brání.

Ruské síly v posledním více než roce drží iniciativu na bojišti a setrvale, byť pomalu, postupují vpřed. Některá města jako Soledar nebo Bachmut v Doněcké oblasti byla v důsledku ruské agrese prakticky srovnána se zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 53 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...