Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
Všichni spojenci z NATO se shodují, že na Ukrajině je třeba dosáhnout míru, uvedl generální tajemník Aliance. Panuje i shoda na tom, že mír, který vzejde z jednání, musí být trvalý. Důležité je, aby Putin pochopil, že Západ je jednotný, řekl Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. „Je to silný vyjednavač, je velmi nepředvídatelný, ale pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho tam,“ dodal na adresu Putina.
„Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové... ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal šéf NATO na tiskové konferenci.
Za strategický cíl označil ukrajinské členství v NATO ministr zahraničí napadené země Andrij Sybiha. „Kompromisy narušující územní celistvost nebo suverenitu Ukrajiny by se neměly dělat,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ oznámil, že zástupci USA a Ruska se v pátek setkají v Mnichově. Pozvání dle šéfa Bílého domu dostali i Ukrajinci.
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl po jednání NATO v Bruselu, že je nutné, aby členské země na obou stranách Atlantiku zvýšily produkci obranného průmyslu. Mírové rozhovory o konci války na Ukrajině budou podle něj vedeny s oběma stranami. Dodal, že jak Kyjev, tak Moskva se musí připravit na ústupky.
„Poukázání na realitu, že se hranice nevrátí k roku 2014, jak by si to všichni přáli, není ústupek Vladimiru Putinovi, je to ale uvědomění si mocenské situace po obětavosti a úsilí Ukrajiny a spojenců a pochopení, že podmínky míru nebudou odrazem toho, co jedna nebo druhá strana chce,“ řekl americký ministr.
Zelenskyj: Nepřijmeme žádnou dohodu Ruska a USA bez Kyjeva
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání by se podle něj měla účastnit Evropa. Reagoval tak na středeční telefonát prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
„Dnes je důležité, aby vše neprobíhalo podle plánu (ruského vůdce Vladimira) Putina, v němž chce udělat vše pro to, aby jeho jednání (s USA) byla dvoustranná,“ nechal se podle agentury Reuters slyšet Zelenskyj. Ukrajinský lídr dle serveru Axios ve středečním hovoru s Trumpem zdůrazňoval, že Putin ochotu dosáhnout mírové dohody pouze předstírá.
Hegseth v této souvislosti zdůraznil, že šéf Bílého domu hovořil ve středu s oběma stranami, tedy i se Zelenským a uvedl, že nejde o zradu Ukrajiny. Podle Hegsetha je Trumpovým cílem „zastavit zabíjení a zajistit mír“. Americký prezident je podle něj „nejlepší vyjednavač na této planetě“.
Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov ve čtvrtek prohlásil, že Kremlu imponuje postoj nové administrativy Spojených států, odhodlané udělat vše, aby ukončila válku na Ukrajině. Středeční telefonát Putina s Trumpem pokládají v Kremlu za velice důležitý, protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly, dodal Peskov podle agentury TASS.
Kreml považuje za možné, že Trump s Putinem si ještě jednou před osobním setkáním, které by se mohlo podle Trumpa uskutečnit v Saúdské Arábii, zatelefonují. Podle Peskova je předčasné hovořit o formátu jednání. Reagoval tak na dotaz, zda se mírových rozhovorů zúčastní i evropské státy.
Z Evropy zní kritika na telefonát lídrů USA a Ruska
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že „nezávislost a územní celistvost Ukrajiny jsou bezpodmínečné“. Akcentovala, že je třeba, aby Evropa hrála ústřední roli při posilování Kyjeva a při případných jednáních poskytovala pevné bezpečnostní záruky. „Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu,“ varovala.
Podle ní není dobrou taktikou ustupovat požadavkům Ruska ještě před zahájením jednání. „Politika appeasementu, srovnatelná s tím, co se stalo v Československu, nebude fungovat,“ uvedla šéfka unijní diplomacie s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.
„Myslím, že když chceme udělat nějaké srovnání, můžeme udělat paralelu s rokem 1938,“ dodala Kallasová. Československo tehdy na základě Mnichovské dohody z roku 1938 muselo postoupit nacistickému Německu své pohraniční oblasti. Dohoda, kterou podepsali britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler přitom vedla k obětování Československa a druhé světové válce nezabránila.
Německý ministr lituje ústupků ze strany USA
Německý ministr obrany Boris Pistorius ve čtvrtek podotkl, že Německo lituje toho, že USA nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že mír na Ukrajině nesmí být vnucený. Jakékoli řešení konfliktu přitom musí zahrnovat Spojené státy, dodal.
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že součástí rozhovorů o míru musí být také Evropa. „Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny... jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit,“ poznamenala. „Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ zdůraznila. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) však uvedl, že Ukrajina „přijde o území a možnost členství v NATO“. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v konfliktu.
Diskutovalo se i o mírové misi na Ukrajině, řekla Černochová
Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu diskutovali i o případné mírové misi na Ukrajině, řekla šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS). K případné účasti českých jednotek sdělila, že nejdříve musí být známo, za jakých podmínek by to bylo, která země by misi vedla, jaké garance by byly pro české vojáky. „Tyto podmínky musíme nejprve znát, abychom o tom mohli relevantně rozhodovat a postoupit to pak do obvyklého procesu, vláda, sněmovna, Senát.“ Měla by o tom podle ní probíhat co nejširší veřejná debata.
Černochová považuje za pozitivní, že Trump si telefonoval nejen s Putinem, ale i se Zelenským. „Detaily jsme se na dnešním jednání samozřejmě nedozvěděli, protože si myslím, že úplně přesně obsah toho rozhovoru možná v tuto chvíli nezná ani ministr obrany USA.“
Dosavadní stav označila Černochová jako „přešlapování na stejném místě“ a ocenila, že se situace nějakým způsobem posouvá dopředu. „Věřím, že se to posouvá k nějakému mírovému řešení, ale samozřejmě za podmínek, které si odsouhlasí i Ukrajina,“ dodala. Kyjev musí podle ní dostat nějaké bezpečnostní záruky. Připustila, že názory na jeho členství v NATO se mezi státy zatím liší.
Na tom, že by se vyjednávání podmínek příměří měla účastnit především Ukrajina i evropské země, se shodují i politici české vládní koalice. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, sdělil ve čtvrtek večer předseda vlády.
Výdaje na obranu porostou
Velkým tématem čtvrtečního jednání NATO bylo navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil.
V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.
Spojené státy jsou podle Hegsetha odhodlány budovat silnější a účinnější NATO, ale chtějí, aby závazek Evropy a Kanady byl stejně silný. Dodal, že Trump zabrání tomu, aby si Evropané udělali z Aliance „dojnou krávu“. „Slyšeli jsme jasný vzkaz od Spojených států o navýšení výdajů na obranu. Pracujeme na tom a budeme i v budoucnu,“ uvedl k tomu britský ministr obrany John Healey.
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský uvedl, že o výši výdajů na obranu se patrně bude jednat v červnu na summitu NATO v Haagu, kde by měl být i Donald Trump.
Landovský o možné ostudě Evropy
Bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský soudí, že je obrovskou škodou a možná i trochu ostudou, když je možné, že jednání o příměří na Ukrajině proběhnou mimo evropský kontinent a bez evropské účasti.
„To je signál, že Evropa pouze svými prohlášeními nedokáže tvarovat geopolitickou realitu kolem sebe.“ Chybí podle něj mimo jiné jednota mezi evropskými státy, kolik vydávat na obranu. Samo NATO pak podle něho plní dobře svou úlohu odstrašit útok na jeho členy, vzhledem k tomu, že „na Alianci nikdo neútočí a ani o tom neuvažuje,“ řekl ČT24.
Politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov řekl ČT24, že Trump prolomil izolaci Ruska, které bylo vystaveno ze strany Západu, nikoliv ovšem dalších částí světa, včetně například Číny či Indie. „A to je pro Rusko mimořádně důležité, to si nyní Rusové obrovským způsobem užívají.“ A to zejména proto, že iniciativa k rozhovoru Trump–Putin přišla ze strany USA, dodal.
