Chceme garance, než budeme jednat o konci války, řekl Zelenskyj Vanceovi

22 minut
Volodymyr Zelenskyj na konferenci v Mnichově
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je vůdce Vladimir Putin. Musí tomu ale předcházet mírový plán dojednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Uvedl to na mnichovské bezpečnostní konferenci. Sdělil také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.

V pátek večer se Zelenskyj na okraj konference sešel s americkým viceprezidentem JD Vancem. Hlavním cílem je zastavit válku na Ukrajině a dosáhnout trvalého míru, řekl Vance po jednání. „Je to naše první a rozhodně ne poslední setkání,“ poznamenal Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem.

„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání.

Před jednáním s viceprezidentem Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy nikdy nepočítaly s členstvím Ukrajiny v NATO. „USA o tom jen mluvily, ve skutečnosti nás v Alianci nikdy nechtěly,“ míní Zelenskyj. Podle něj bude muset Ukrajina počet vojáků zdvojnásobit na 1,5 milionu, pokud členství nezíská.

V debatě ukrajinský prezident poznamenal, že Trumpa považuje za klíčovou osobu pro dosažení míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Dodal, že od amerického prezidenta dostal osobní telefonní číslo, a to se slovy, že mu zavolat může kdykoliv. „Řekl mi, že si myslí, že chce Putin válku vyřešit. Odpověděl jsem, že Putin je lhář,“ popisuje Zelenskyj. Vzápětí připustil, že „telefonáty jsou jen telefonáty“. Podle něj je zásadní nedělat žádná rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny.

Zelenskyj s americkým viceprezidentem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump už dříve uvedl, že USA požadují přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc. Média v pátek informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X.

JD Vance měl na mnichovské konferenci projev. Řada médií i analytiků od něj očekávala, že poodhalí plány americké administrativy na ukončení války na Ukrajině. Vance ale ve své řeči především kritizoval Evropu, v níž je podle něj na ústupu svoboda slova. Ukrajinu zmínil jen velmi okrajově.

V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný Trumpův telefonát s Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.

6 minut
Události: Mnichovská bezpečnostní konference
Zdroj: ČT24

Pád Ukrajiny by oslabil i Spojené státy, míní von der Leyenová

Na konferenci promluvila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Upozornila, že Ukrajina je součástí evropské rodiny a „její budoucnost leží zde“. Ukrajina by podle šéfky Komise měla dostat silné bezpečnostní garance.

Pád napadené země by podle von der Leyenové oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. „Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy,“ řekla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy předsedkyně Evropské komise vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.

16 minut
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila na bezpečnostní konferenci v Mnichově
Zdroj: ČT24

„Všichni víme, co je v sázce. V posledních dnech se toho hodně namluvilo, vždy je ale důležité podívat se za slova,“ uvedla předsedkyně komise. „Porovnejme přístup prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem. Jak říká Volodymyr Zelenskyj od začátku, Ukrajina chce mír víc než kdokoli jiný. Mír, který bude spravedlivý a trvalý. Na druhou stranu prezident Putin říká, že je ochoten se setkat, ale za jakých podmínek? Je na něm, aby ukázal, že jeho zájmem není tuto válku prodlužovat. Je na něm, aby ukázal, že se vzdal ambice zničit Ukrajinu,“ dodala.

Von der Leyenová také zmínila, jak velkou finanční a vojenskou podporu Evropská unie dosud Ukrajině poskytla. „Zavedli jsme rovněž tvrdé sankce, které podstatně oslabily ruskou ekonomiku. Prolomili jsme jedno tabu za druhým a rozbili jsme naši závislost na ruském plynu, díky čemuž jsme odolnější,“ zmínila šéfka unijní komise před mnichovským publikem.

Evropě chybí zásadní věci k relevanci, řekl Landovský

Čínský ministr zahraničí Wang I zdůraznil, že Čína podporuje mírové řešení. Odmítl ale, že by Peking vytvářel na Moskvu tlak, kdy by se například zřekl dodávek plynu z Ruska. „Jaká jiná země je schopna poskytnout dostatek plynu pro potřeby čínského lidu?“ ptal se Wang. Zdůraznil, že odstřihnout se od ruského plynu by nebylo zodpovědné vůči čínským občanům.

K ruské válce na Ukrajině šéf čínské diplomacie také řekl, že se odehrává na evropské půdě. „Evropa by tak měla hrát důležitou roli v (mírovém) procesu,“ řekl. To si myslí i bývalý velvyslanec Česka při NATO a šéf středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský, ale v Interview ČT24 upozornil, že Evropě chybí několik zásadních věcí k tomu, aby u jednacího stolu seděla.

„Tou první je politická jednota kontinentu, také nám chybí schopnost projekce síly. Další věcí je, že nám chybí suroviny, silný průmysl, zaostáváme v umělé inteligenci,“ vyjmenoval Landovský. „Chybí spousta věcí, které v jiných částech světa dostávají obrovskou podporu a jsou posíleny kompetitivním trhem. Evropa jede na dotacích, není dodělaný jednotný evropský trh,“ pokračoval.

Evropský projekt je podle Landovského rozdělaná práce. „Dlouho se tvrdilo, že se to nějak spraví, a teď chybí i peníze. Jsem zvědav, co Evropa udělá, aby byla relevantní nejen pro jednání, ale i pro sebe a své občany,“ poznamenal.

27 minut
Interview ČT24: Bývalý diplomat při NATO Jakub Landovský
Zdroj: ČT24

Vyloučit členství Ukrajiny v NATO bylo chybou, míní Pistorius

Bylo chybou vyloučit členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a udělat územní ústupky Rusku, míní německý ministr obrany Boris Pistorius o postoji Washingtonu před začátkem vyjednávání s Moskvou o míru na Ukrajině. Ruský vládce Vladimir Putin se podle něj nepohnul ani o kousek. 

„Myslím, že to bylo nešikovné,“ podotkl k americkým výrokům. „Bylo by mnohem lepší hovořit o možném členství v NATO a územních změnách u jednacího stolu,“ doplnil. Stejný pohled má i Landovský. „Jednak si myslím, že to odporuje liteře a duchu článku deset Severoatlantické smlouvy a také není takticky výhodné zbavovat se tak silné karty vůči Rusku,“ poznamenal. 

Landovský v Interview ČT24 promluvil o prvních krocích v jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině. „Je pravda, že ten ‚úvodní gambit‘ neklade Rusku žádné zásadní požadavky, ale zároveň ‚převodová páka k jednání‘ je ze strany USA silnější vůči Ukrajině než Rusku,“ dodal Landovský. Amerika připravila a provedla řadu kroků, které mají snížit cenu fosilních paliv na světových trzích, a to skutečně vážně poškozuje ruské zájmy a snižuje schopnost vést válku, upozornil bývalý diplomat.

Před začátkem mnichovské konference Vance řekl, že by Spojené státy mohly na Rusko uvalit přísnější hospodářské sankce, pokud nebude chtít s Ukrajinou uzavřít dobrou mírovou dohodu. Válka na Ukrajině podle něj bude důležitým tématem na konferenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Mnichově uvedl, že se Evropa sjednotí kolem Ukrajiny, protože to bude muset udělat pro vlastní bezpečnost.

„Máme k dispozici hospodářské páky, jsou tu samozřejmě také vojenské páky,“ řekl americký viceprezident v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. Dodal, že Spojeným státům záleží na tom, aby Ukrajina dosáhla „suverénní nezávislosti“.

Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce konat nebudou, řekl britský premiér Keir Starmer ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. Ve čtvrtek podle pátečního prohlášení Downing Street Starmer telefonoval s šéfem Bílého domu o své nadcházející návštěvě Spojených států. Britský The Telegraph nedávno napsal, že cesta se uskuteční ještě tento měsíc.

35 minut
Události, komentáře: Světové politické špičky jednají v Mnichově
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází i krátce před začátkem řada nejasností

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev donutil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Otazník visí také nad složením ruské delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na ruského vládce Vladimira Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.
před 8 mminutami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 35 mminutami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 1 hhodinou

Ruská raketa zabila dva lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších dvou obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 6 hhodinami
Načítání...