Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na pátek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru, řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. Radiace je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl dron, jenž kryt zasáhl, ruský. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to podle ruské státní agentury TASS odmítl.
„V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. To způsobilo požár,“ uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu. Pracovníci požární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut a oheň uhasili.
„Kryt, který měl bránit šíření radioaktivních látek, přestal fungovat podle svého původního návrhu,“ řekl novinářům Tytarčuk. Bezpilotní letoun podle něj prorazil vnější kryt a explodoval vevnitř. „Existuje potenciální riziko úniku radioaktivních látek v důsledku určitých činností, které mohou nastat ve starém objektu krytu,“ uvedl Tytarčuk podle Ukrinformu. Zároveň zdůraznil, že situace je v současné době pod kontrolou.
SBU mluví o šáhedu
Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. „Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět,“ uvedl na na síti X, kde také zveřejnil video incidentu, který prý podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil.
Mluvčí Kremlu Peskov to podle agentury TASS odmítl s tím, že ruské ozbrojené síly „něco takového nedělají“. „Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti,“ prohlásil. „Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat,“ dodal Putinův mluvčí.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že útok vyšetřuje a uvnitř i v okolí sarkofágu její pracovníci nalezli úlomky trupu ruského dronu s bojovou hlavicí a sériovým číslem. Jedná se podle ní o trosky bezpilotního letounu s označením Geraň-2, což je podle dostupných informací ruský název pro dron Šáhed-136 íránské konstrukce. SBU zveřejnila snímky, které podle ní zachycují trosky dronu, jenž zasáhl sarkofág.
MAAE situaci monitoruje
„Tým MAAE mohl vidět porušení vnější vrstvy nového krytu, ke kterému došlo po detonaci. Doplňující informace od ukrajinského regulačního úřadu potvrdily, že vnější plášť oblouku nového krytu byl poškozen a pokračuje vyšetřování s cílem zjistit stav vnitřního pláště,“ uvedla v prohlášení MAAE.
Ředitel MAAE Rafael Grossi incident označil za hluboce znepokojivý a upozornil na přetrvávající rizika pro jadernou bezpečnost v souvislosti s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny.
„Největší problém, který se z toho dá vyčíst, a který se řeší už od počátku války na Ukrajině, je narušení bezpečnosti všech jaderných zařízení na území Ukrajiny,“ podotkla Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. „Z hlediska radiační bezpečnosti v tom nevidím zásadní problém. Došlo k poškození ochranného pláště, (...) samotný roztavený reaktor je ale ještě pod tím původním sarkofágem,“ doplnila.
I kdyby dron novým sarkofágem dokázal proniknout, starším pláštěm, který je pod ním, by rozhodně neprošel, myslí si bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kategoricky tak vylučuji to, že by mohlo dojít k úniku radioaktivních látek,“ řekl Bříza.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na síti X napsala, že 39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže. Takže radiační situace (nejen na Ukrajině) zůstává normální,“ dodala.
Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem největší jaderné katastrofy v historii. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Celkem v souvislosti s katastrofou podle zprávy Černobylského fóra z roku 2005 zemřelo kolem čtyř tisíc lidí.
Čtvrtý blok elektrárny má od roku 2016 nový kryt s životností sto let. Jeho konstrukce stála 1,5 miliardy eur (tehdy přes čtyřicet miliard korun) a podílelo se na ní pětačtyřicet zemí včetně Česka.
