Scholz blokuje další pomoc Ukrajině. Mají dost, tvrdí

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard korun).

Pistorius, který je stejně jako Scholz členem sociální demokracie (SPD), a Baerbocková ze strany Zelených začali na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině pracovat už v závěru loňského roku. V listopadu se v Německu rozpadla koaliční vláda SPD, Zelených a svobodných demokratů (FDP), předčasné volby prezident Frank-Walter Steinmeier vypsal na 23. února.

Podle plánů ministerstva obrany by měla Ukrajina dostat ještě tři dodatečné systémy protivzdušné obrany Iris-T s municí, další střely pro protiraketové systémy Patriot, deset kolových houfnic a další dělostřeleckou munici. Podle časopisu Der Spiegel považují Pistorius a Baerbocková balíček za důležitý signál, že Německo dál stojí na straně Ukrajiny, která se už téměř jedenáct let brání ruské agresi a téměř tři roky čelí plnohodnotné válce ze strany Moskvy, a to navzdory politickému vývoji v Německu.

Ministerstva hledají podporu u opozice

V žádosti o financování balíčku, který by musel schválit rozpočtový výbor Spolkového sněmu, ministerstva obrany a zahraničí, píší, že dodatečné dodávky jsou potřeba vzhledem k výraznému zrychlení ruského postupu na Ukrajině a ztrátě důležitých obranných postů Kyjeva na východě země. Navíc není jasné, jak bude vypadat po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu podpora USA, které jsou největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Německo je na druhém místě.

Podle Spiegelu ale po Novém roce úřad německého kancléře dal oběma ministerstvům neformálně najevo, že Scholz nový balíček před volbami nepodpoří. Zdůvodnil to tím, že nechce budoucí vládu postavit před hotovou věc. Navíc kancléř údajně nevidí důvod pro dodatečnou pomoc, Ukrajina podle něj má nyní k dispozici z Německa dostatek prostředků, aby se mohla účinně bránit.

Předběžný rozpočet na rok 2025 počítá se čtyřmi miliardami eur (100 miliard korun) na vojenskou pomoc. Navíc může Kyjev počítat s balíkem půjček ve výši 50 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), na němž se loni dohodla skupina předních ekonomik G7 a který je financován z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

Časopis Der Spiegel ale uvádí s odvoláním na zdroje v SPD i další důvod, proč zřejmě Scholz nový balík pomoci blokuje: nechce si proti sobě před únorovými volbami poštvat voliče, kteří s pomocí Kyjevu nesouhlasí. Těch je přitom podle posledních průzkumů v Německu stále více. Zástupci ministerstev zahraničí a obrany se nyní údajně snaží najít podporu pro balík u opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která by podle průzkumů veřejného mínění mohla vyhrát volby a vést příští německou vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výpadek amerických financí postihuje zdravotní péči v ukrajinských regionech

Ukrajina se vyrovnává s výpadkem amerického financování prostřednictvím vládní agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. Zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová v zemi navštívila některé vzdálenější ordinace v Žytomyrské a Kyjevské oblasti. Dojíždí tam tým mediků, jehož výjezdy do regionů se ale kvůli nedostatku amerických peněz omezily až na polovinu.
před 1 mminutou

Kalifornie žaluje Trumpovu vládu kvůli clům

Kalifornie jako první americký stát zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli clům, jež uvalila na obchodní partnery Spojených států. Právní krok ve středu oznámili kalifornský guvernér Gavin Newsom a generální prokurátor Kalifornie Rob Bonta. Informoval o tom zpravodajský server ABC News.
před 27 mminutami

Meloniové balancování mezi EU a USA čeká zkouška v Bílém domě

Italská premiérka Giorgia Meloniová se prezentuje jako blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa a prostředník mezi Washingtonem a Bruselem. Jenže krize vyvolané americkými cly nebo vyjednáváním o příměří v rusko-ukrajinském konfliktu oba celky oddálily a pozici Meloniové ztížily. Ve čtvrtek zamíří italská pravicová politička do Bílého domu, kde se setká s Trumpem jako první evropský lídr od zavedení amerických cel.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Dnipro. Úřady hlásí mrtvé a raněné

Rozsáhlý ruský dronový útok na ukrajinské město Dnipro ve středu večer zabil dvě ženy a dalších šestnáct lidí, včetně několika dětí, zranil. S odvoláním na šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka to napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Vyskočil z okna a pomohl zraněným. Ukrajinské Sumy opěvují mladého hrdinu

Ukrajinci v Sumách mají nového mladého hrdinu. Třináctiletý Kyrylo Iljašenko zásadním způsobem pomohl zachránit lidi z autobusu, u kterého v neděli dopadla jedna z ruských balistických střel. Mladík po dopadu rakety neváhal, vyskočil z okna autobusu a začal zraněným pomáhat ven. Vděčnost za hrdinský čin mu nevyjádřili jen cestující, ale osobně i ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Iljašenko je prý hlavně rád, že zásah přežil, a doufá, že podobnou tragédii už nezažije – i s vědomím toho, že počet ruských úderů v posledních týdnech roste.
před 8 hhodinami

EU navrhla seznam bezpečných zemí pro zrychlené azylové řízení

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence může pomoct EU s produktivitou, ale nerovnoměrně, tvrdí analýza

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.
před 8 hhodinami
Načítání...