Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.
Od roku 2022 se produktivita v eurozóně snížila o 1,6 procenta, zatímco nezaměstnanost dosáhla historického minima 6,1 procenta. Právě AI má podle autorů analýzy potenciál, že některé pracovní úkony usnadní a urychlí nebo zcela převezme.
Autoři také uvádějí, že i když celkový dopad AI na evropský pracovní trh zatím zůstává mírný, potenciál růstu produktivity je značný. Pokud bude AI široce přijata, mohou z ní těžit zejména severní státy EU s vyšším podílem kvalifikovaných služeb.
Manuálně pracujících lidí se nový trend tolik nedotkne
„Možná ne úplně překvapivě umělá inteligence nemá takový dopad na manuálně pracující lidi, například ve stavebnictví či pohostinství. Lze čekat, že AI změní práci osob se středním a vyšším vzděláním," dodali.
ING upozorňuje, že většina nových pracovních míst vzniká v profesích, kterých se dotýkají zásahy AI. Jak nahrazování, tak výrazné urychlování některých pracovních úkonů přispívá k vyšší produktivitě. Přesto v některých odvětvích může mít AI rovněž negativní dopad na zaměstnanost. Nejvíce ohroženi jsou pracovníci v administrativě nebo vývojáři softwaru, naopak lékaři a právníci mohou z nástupu AI díky vyšší efektivitě profitovat.
Jih může na AI doplatit
Analýza našla významné rozdíly mezi severními a jižními státy eurozóny. Země jako Nizozemsko, Belgie, Francie nebo Německo mají vysoký podíl profesí, které ovlivní AI, a zároveň mají vysokou úroveň takzvané komplementarity, tedy že se lidé a umělá inteligence mohou vhodně doplňovat. Naproti tomu v Itálii a ve Španělsku se přibližně poloviny pracovních míst AI téměř netýká.
To může údajně vést k prohlubování rozdílů v produktivitě a ohrozit dlouhodobé sbližování ekonomik zemí platících eurem. V jižní Evropě by zavádění AI naopak mohlo destabilizovat pracovní trh, protože v těchto zemích je dlouhodobě vyšší nezaměstnanost a firmy tolik netrpí nedostatkem pracovních sil.
