Trh práce

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list The Financial Times (FT).

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Státní podnik Diamo propustí stovky lidí, první výpovědi rozdá v pondělí 3. června. Cílem reorganizace je snížení nákladů a zefektivnění činnosti podniku. V současné době státní podnik zaměstnává 3450 lidí napříč sedmi odštěpnými závody po celé zemi. Zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, skončí k 31. srpnu letošního roku. Podle ředitele podniku Ludvíka Kašpara přijde o práci v důsledku reorganizace 341 lidí, dalších 42 zaměstnanců pak z jiných důvodů, například jim nebudou prodlouženy smlouvy na dobu určitou.

Sněmovní debata o penzijní reformě je zatím kultivovaná, shodli se v Událostech, komentářích předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) a místopředseda poslaneckého klubu ANO a člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka. Opoziční poslanec přesto vládní reformu penzí kritizuje. Juchelka řekl, že se řeší změny jen u výdajové stránky důchodů, je prý třeba najít nové způsoby, jak dostat do státní kasy více peněz na penze. Máme zvyšovat daně, ptal se Michálek. Podle něj to byla právě vláda ANO, která výrazně snížila daň z příjmů.

Výbor dobré vůle po třicáté udělil Cenu Olgy Havlové. Je určená těm, kteří i přes vlastní handicap pomáhají druhým. Letos ji získala Doris Průšová. Žena s mozkovou obrnou se snaží na běžném pracovním trhu vyhledávat i vytvářet pozice pro podobně znevýhodněné.

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil novelu zákoníku práce. Ta mimo jiné počítá s prodloužením zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm měsíců. Výpovědní lhůta by se naopak měla zkrátit z dosavadních dvou měsíců na jeden v případě důvodů spojených s pochybením zaměstnance. Součástí novely je i podpora dřívějšího návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, kdy do dvou let dítěte bude mít rodič nárok na stejné místo. Změny by mohly začít platit v roce 2025.

Skokově roste zájem o rekvalifikace ze strany zaměstnanců, řekl v pořadu Interview ČT24 generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Podle něj jde o dobrý signál toho, že lidé zhodnocují, co umí, o co je zájem a co by se mohli naučit, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Už v minulosti zmínil, že o práci přijde v budoucnu až 300 tisíc lidí, pozitivní je ale podle něj to, že dalších 500 tisíc pracovních míst vznikne.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268 579. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší, činila 3,9 procenta.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Úřad práce se snaží zvýšit zaměstnanost lidí s handicapem. Aktuálně eviduje přes čtyři sta tisíc lidí v produktivním věku s nějakým stupněm přiznané invalidity, zaměstnání má necelá polovina. Úředníci se je snaží propojovat s firmami. Do budoucna chce stát chráněný trh práce utlumit a podpořit začleňování znevýhodněných pracovníků na tom otevřeném.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by vzestup umělé inteligence (AI) mohl ovlivnit téměř 40 procent pracovních míst na celém světě. Tento trend podle expertů může silně zesílit nerovnost v mnoha zemích i na globální úrovni.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o šestnáct tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o sedm tisíc na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst bylo 288 647.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která na toto ocenění dosáhla.

Mladí australští uchazeči o práci stále bojují s rasistickými předsudky. Průzkum ukázal, že absolventi vysokých škol s exotickým jménem jsou na pracovním trhu výrazně méně úspěšní než ti, kteří mají tradiční anglická jména. Podle odborníků přitom zaměstnavatelé odmítající uchazeče na základě jejich jména či původu poškozují i sami sebe.

České ekonomice hrozí stagnace, Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhne body, jak ji znovu nastartovat. Její člen Dominik Stroukal v Otázkách Václava Moravce řekl, že už přibližně za dva týdny předloží dokument vládě. Vlastní doporučení má také Hospodářská komora.

Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Pokles reálných mezd se prý zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. Počet lidí bez práce proti červnu vzrostl o více než devět tisíc na 258 933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to přibližně o tisícovku na 285 627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o osmnáct tisíc méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.

Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou na úterní tiskové konferenci představil její prezident Zdeněk Zajíček.

Lidé s handicapem by se mohli snáze dostat do pracovního procesu. Na státní dotaci by totiž mohlo nově dosáhnout mnohem více firem. Peníze zatím dostávají jenom ty podniky, kde je se zdravotním postižením více než polovina zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale plánuje novelu, která to má změnit. Upravit chce navíc i podmínky náhradního plnění.