Trh práce

Vyžadované schopnosti a dovednosti na trhu práce se výrazně proměňují. Například podle aktualizované studie pro ministerstvo práce a sociálních věcí ovlivní více než dvě pětiny pracovních míst v Česku do deseti let generativní umělá inteligence. Řada pozic zanikne a u dalších se významně změní náplň práce. I proto jsou potřeba rekvalifikace, které může za určitých podmínek hradit Úřad práce (ÚP). Kdo takovou možnost má a jak v případě zájmu postupovat?

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok. Zatímco v lednové prognóze očekával letošní růst o 3,3 procenta, nově je to o 2,8 procenta. Zhoršení výhledu se týká i Česka. V listopadu fond předpokládal meziroční vzestup v letošním roce o 2,4 procenta, nyní o 1,6 procenta.

Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.

Pracovní trh v zemích Evropské unie je stále více připraven na nástup umělé inteligence (AI), která může pomoci kompenzovat pokles produktivity a stárnutí populace, uvedli v analýze ekonomové nizozemské banky ING. Může mít podle nich ale negativní dopady v jižních zemích eurozóny.

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců, vyplývá ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 cizinců mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Česko hledá nové trhy v rychle se rozvíjejících zemích v Asii, Africe či Jižní Americe, aby zajistilo alternativní odbytiště. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to uvedl v souvislosti s novými americkými cly v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Poslanec SPD Radek Koten kritizoval, že Unie odešla z ruského trhu. Situaci by podle něj výrazně zlepšilo zrušení Green Dealu.

Propad reálných mezd by se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl vyrovnat v příštím roce. Podobně se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který poznamenal, že by k tomu mohlo dojít možná koncem příštího roku. Tento optimismus ale nesdílel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podle něhož budou potřeba roky tři. Kritizoval i některá vyjádření zástupců vlády s tím, že vzbuzují nemožná očekávání.

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.

V Česku přibývá žen, které pracují na částečný úvazek. Loni ho využilo už víc než čtrnáct procent všech pracujících žen, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci roku 2023 to bylo 13,7 procenta. Podle oslovené kariérní poradkyně, právničky a provozní ředitelky projektu Mumdoo Lucie Bášové stojí za nárůstem sleva na pojistném za zkrácené úvazky pro firmy, zvýšení povědomí o možnostech práce při rodičovství nebo celkový nedostatek zaměstnanců. I tak ale Česko zaostává za unijním průměrem. V EU v roce 2023 podle dat Eurostatu průměrně pracovalo na částečný úvazek 27,9 procenta žen.

„Výhoda dnešní doby je, že když máte přístup k internetu a máte chytrý telefon, tak se v podstatě můžete celý svůj život vzdělávat,“ řekl v Událostech, komentářích zakladatel Bubenik Partners Jan Bubeník, který společně s ředitelem Úřadu práce ČR Danielem Krištofem diskutoval o uplatnění v jednotlivých profesích i budoucnosti pracovního trhu v Česku.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).

Nezaměstnanost v Česku se po zářijovém nárůstu na 3,9 procenta snížila letos v říjnu opět na 3,8 procenta. Takový byl podíl lidí bez práce předtím v srpnu a červenci, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Počet nezaměstnaných klesl v říjnu meziměsíčně o 1902 lidí na 289 003. Volných míst naopak oproti září přibylo o 1318 na 265 972. Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 tisíc lidí a volných míst bylo přes 280 tisíc.

Nezaměstnanost v Česku v září stoupla na 3,9 procenta, a byla tak o desetinu procentního bodu vyšší než v předchozích dvou měsících. Hlavním důvodem nárůstu byl příchod zhruba tří tisíc čerstvých absolventů škol na trh práce. Na konci září bylo bez práce 290 905 Čechů. Oproti srpnu přibylo 1400 volných míst. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

K lepšímu dodržování ochrany práv dětí by měl přispět dětský ombudsman, který má nejpozději od července příštího roku působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Vytvoření nové funkce obsahuje vládní novela, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také pustili v pátek dál novelu atomového zákona, která má urychlit povolování nových jaderných zdrojů.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,8 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních pozic. Devátý měsíc v řadě tak počet uchazečů o práci převyšoval nabídku zaměstnání.

Občanští demokraté přes nesouhlas ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stále usilují o zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce. Vláda bude takzvanou flexibilní novelu zákoníku projednávat ve středu. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček to řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News Partie Plus.

Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta. Bez práce bylo na konci června 272 684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 2965 na 263 552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě, vyplývá z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce. Loni v červnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu nižší.

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list The Financial Times (FT).

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Státní podnik Diamo propustí stovky lidí, první výpovědi rozdá v pondělí 3. června. Cílem reorganizace je snížení nákladů a zefektivnění činnosti podniku. V současné době státní podnik zaměstnává 3450 lidí napříč sedmi odštěpnými závody po celé zemi. Zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, skončí k 31. srpnu letošního roku. Podle ředitele podniku Ludvíka Kašpara přijde o práci v důsledku reorganizace 341 lidí, dalších 42 zaměstnanců pak z jiných důvodů, například jim nebudou prodlouženy smlouvy na dobu určitou.