Trh práce strana 3 z 5

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. Informace ve středu na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Po pondělním nárůstu běženců zhruba o dvě tisícovky se počet nově udělených víz vrátil k podobnému počtu jako koncem minulého týdne. Do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se zapojují nemocnice napříč republikou – nabízejí jim ubytování.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 tisíc víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom informovalo na Twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Počet uprchlíků ve vlacích do Česka klesá, stále však jde podle Českých drah o tisíce lidí denně. Ambulance pro uprchlíky z Ukrajiny zřídila už většina fakultních nemocnic.

Nejpozději 14. dubna se přesune pražské a středočeské uprchlické centrum z vyšehradského Kongresového centra do Vysočan na náměstí OSN, řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Uprchlíci z Ukrajiny se nově budou moci registrovat v bývalé budově Komerční banky. Do Prahy směřuje největší část válečných uprchlíků, kteří přicházejí z Ukrajiny do Česka, centrum jich eviduje od začátku ruské invaze přes padesát tisíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) dorazilo do Česka už 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Úřady práce vydaly ukrajinským běžencům zatím kolem tisícovky pracovních povolení a na jejich příchod se připravuje i pracovní trh; prostřednictvím úřadů práce nabízejí zaměstnavatelé přicházejícím Ukrajincům kolem sedmnácti tisíc pracovních míst a na některé z nich není potřeba ani znalost češtiny.

Tuzemské zaměstnavatele zneklidňuje napětí ve východní Evropě a hrozba ruského výboje směrem na západ. Z Ukrajiny totiž v Česku pochází každý dvacátý zaměstnanec, bez jejich práce by firmy nesvedly splnit až třetinu zakázek a o původem ukrajinské pracovníky se opírá i zdravotnictví nebo sociální služby. Zaměstnavatelé jsou nyní v nejistotě, jestli z vlasti dorazí třeba sezonní pracovníci –⁠ a úzkost prožívají i Ukrajinci, kteří do Česka za prací už dorazili.

Nezaměstnanost v Česku se v lednu zvýšila na 3,6 procenta, což je o desetinu procentního bodu více než v prosinci. Bez práce bylo 267 076 lidí, zhruba o 9 tisíc více než o měsíc dříve. Počet volných míst je ale stále vyšší. Zaměstnavatelé jich na konci ledna nabízeli 351 680. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval Úřad práce.

Až sedmdesát tisíc pracovních míst, která dnes v Česku zastávají lidé, můžou do roku 2025 obsadit roboti. Takovou proměnu pracovního trhu očekává analýza ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad zároveň dodává, že při současném nedostatku sil není třeba obávat se nezaměstnanosti.

Kabinet počítá s cílenou pomocí lidem ohroženým energetickou krizí, avizoval vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula požaduje vládní reakci i kvůli zdražování v jiných sektorech. Například penze bude nutné valorizovat už v červnu, upozorňuje šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hosté Otázek Václava Moravce se zabývali také situací na pracovním trhu, inflací nebo růstem platů.

Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku více nabírat než propouštět. Nábory plánují zejména firmy v bankovnictví či IT, naopak zpracovatelský průmysl je mírně pesimistický. V mezinárodním srovnání společnosti Manpower patří Česko mezi země s nejslabšími náborovými plány.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,4 procenta ze zářijových 3,5 procenta. Úřad práce evidoval celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání. Je to zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci a o téměř dvacet tisíc méně než loni v říjnu, kdy nezaměstnanost dosahovala 3,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se v desátém měsíci letošního roku dál snížila i nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli 352 454, zhruba o 5500 méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Na českém trhu práce chybějí desítky tisíc zaměstnanců. Poptávka po lidech, ale také po produktech a službách navíc neustále roste. Některé firmy investují do nových technologií, které dokážou nahradit lidskou sílu. Personalisté očekávají, že do budoucna to promění strukturu pracovních pozic.

Nezaměstnanost v Česku po červencové stagnaci klesla v srpnu o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků data ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek zaměstnanců, a ne samotný počet lidí bez práce. Nouze o vhodné kandidáty tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii koronaviru.

Řada společností v Moravskoslezském kraji, které poslední dobou pociťují nedostatek pracovníků, se snaží nové zaměstnance nalákat náborovými příspěvky. Některé novým zaměstnancům nabízejí i padesát tisíc korun. Finančně motivují také své zaměstnance, kteří doporučí nové kolegy. Všechna místa se však ani přes náborové příspěvky stále obsadit nedaří.

Ekonomika Evropské unie letos hlavně díky příznivému vývoji koronavirové nákazy a vyšší jarní aktivitě poroste po loňském rekordním propadu rychleji, než se původně očekávalo. Ve své letní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise (EK), která zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu unijních zemí na 4,8 procenta. V květnu čekala 4,2 procenta. Růst české ekonomiky odhaduje EK na 3,9 procenta, dosud počítala se zlepšením o půl procentního bodu nižším.

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí tohoto roku mnohem více nabírat než propouštět, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 705 subjekty v tuzemském soukromém i veřejném sektoru. Studie také ukazuje, že aktuálně český trh práce čelí největšímu nedostatku zaměstnanců s potřebným profilem za posledních patnáct let.

Podíl nezaměstnaných v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta, uvedla na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti dubnu zhruba o 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604.

Středočeský kraj chce zrušit stipendia pro učně oborů, o které není příliš velký zájem. Ročně přitom kraj na tyto budoucí profese přispíval částkou až šestnáct milionů korun. Stipendia se ale podle hejtmanství neosvědčila. Kraj ale slibuje, že obory, o které mladí lidé nemají zájem, bude podporovat i nadále, ale jinou formou.

České domácnosti si letos přilepší výrazně méně než loni, ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s průměrným růstem mezd maximálně o 3,8 procenta. Zároveň předpokládá, že první půlrok budou lidé navíc spíš spořit. Podobně jako loni, kdy na účtech nastřádali přes 330 miliard. Důvodem je opatrnost kvůli koronavirové krizi.

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o devět tisíc na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než deset tisíc. Meziročně přibylo skoro 44 tisíc nezaměstnaných.

Nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na 4,3 procenta z prosincových čtyř procent. V evidenci úřadů práce bylo 309 tisíc lidí, meziměsíčně o zhruba sedmnáct tisíc více. Zároveň přibylo i volných pracovních míst. K dispozici jich bylo 325 tisíc, tedy téměř o sedm tisícovek více než na konci loňského roku, informuje Úřad práce. Podle něj ale v lednu nezaměstnanost roste pravidelně, i bez ohledu na současnou koronavirovou pandemii. Analytici upozorňují, že nezaměstnanost poroste dál.

Pokud chce Německo alespoň stabilizovat pracovní sílu, musí svůj pracovní trh více otevřít obyvatelům zemí mimo Evropskou unii. Uvádí to závěrečná zpráva expertní komise pro otázky přistěhovalectví a integrace migrantů, kterou převzala německá kancléřka Angela Merkelová.

Bez práce bylo koncem loňského roku téměř 36 tisíc mladých lidí do 24 let; šlo tak o nejhorší prosincový výsledek za poslední čtyři roky. Jejich situaci zhoršila nejen chybějící praxe kvůli koronavirové epidemii, ale také konkurence zkušenějších pracovníků, kteří přišli o práci a hledají nové pozice.