Do Polska proudí tisíce migrantů za prací, vláda to podporuje navzdory protiimigrační rétorice

Nahrávám video
Události: Pracovní migrace do Polska
Zdroj: ČT24

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Tajfn Cansu se do Varšavy přestěhoval za prací, ale na potřebné vízum čekal přes rok. „Řekli nám, že to bude trvat nějakou dobu, ale tu jsme výrazně překročili. Trvalo to rok, možná třináct měsíců,“ řekl analytik v dopravě, původem z Turecka.

Délku vyřizování připisuje tomu, že úředníci jsou žádostmi zavalení. Loni Polsko vydalo na 130 tisíc pracovních víz občanům zemí mimo EU kromě Ukrajinců a Bělorusů, které počítají zvlášť. Nejčastěji ze Střední Asie, Kavkazu a Blízkého východu.

„Už mezi lety 2015 a 2020, tedy před pandemií, se Polsko stalo cílovou zemí pracovní migrace v masovém měřítku,“ řekl ekonom a sociolog z Varšavské univerzity Paweł Kaczmarczyk. Během uplynulé dekády se Polsko proměnilo. V 38milionové zemi legálně pracuje přes jeden a čtvrt milionu cizinců – další zhruba třetina tohoto počtu je podle odhadů na černém trhu.

„Svářeči, řidiči, stavební dělníci. To jsou obory, které jsou ve špatné situaci. Nějak se to zatím zvládá, ale co pozorujeme, je velký nedostatek lidí,“ míní expertka na pracovní migraci Joanna Torbé-Jacko.

Konzervativní vláda migraci podporuje

Konzervativní vláda na jednu stranu po léta využívá odpor proti migraci v politické kampani, na stranu druhou potichu láká pracovníky, které nutně potřebují velké firmy. Symbolem se stalo kontejnerové městečko pro tisíce Indonésanů a Filipínců u rafinerie Plock.

„Letos kabinet plánoval systém víz zjednodušit a vpustit do země za prací až 400 tisíc lidí. Na schizofrenní přístup vlády k migraci krátce před parlamentními volbami poukázala opozice,“ upozornil zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

„Kaczynski chystá dokument, díky kterému do Polska přijede ještě více obyvatel ze Saúdské Arábie, Indie, Islámské republiky Írán,“ řekl na sociální síť X lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk. Vláda v obavě před ztrátou hlasů od záměru upustila.

„Byla to jen úřednická iniciativa, která se ukázala jako chybná. Uvědomili jsme si to a zastavili jsme to,“ prohlásil šéf strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczynski. Experti upozorňují, že nedostatek pracovníků může omezit růst polské ekonomiky. Na trhu je ročně přes 115 tisíc volných míst, o která Poláci nejeví zájem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 37 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...