Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.
V ulicích Varšavy se shromáždily davy lidí, aby v parných teplotách, které mají dosáhnout až 35 stupňů, viděly tanky Abrams, mobilní systémy HIMARS a protiraketové systémy Patriot americké výroby, jihokorejské letouny FA-50 nebo houfnice K9, popsala agentura AP. Připomněla zároveň, že Polsko předvádí své nejmodernější zbraně a obranné systémy v době, kdy na sousední Ukrajině zuří válka, již loni v únoru rozpoutalo Rusko.
Hlavní část z celkem 1366 tanků, stovek houfnic, raketometů a desítek stíhacích letadel by měli výrobci Polsku podle smluv dodat v následující dekádě.
„Polská armáda je v přechodném období. Hodně strojů a zásob munice z dob Varšavské smlouvy šlo na Ukrajinu. Náhradou přichází první exempláře, které je mají nahradit. Není jich mnoho,“ okomentoval bezpečnostní expert Maciej Szopa z Defence 24.
Den armády slaví Poláci od 90. let minulého století 15. srpna na počest vítězství, kterého polské jednotky dosáhly nad Rudou armádou v roce 1920 v bitvě o Varšavu. Před 103 lety byla obrana Varšavy před sovětskými vojsky vystavěna na břehu řeky Visly. Na stejném místě v úterý desetitisíce lidí sledovaly přehlídku, kterou v minulých letech odložila pandemie i ohledy na válčící Ukrajinu.
Polská vláda, která patří mezi spojence Kyjeva, od ruské invaze na Ukrajině podle AP utratila přes šestnáct miliard dolarů (přes 352 miliard korun) za nové tanky, protiraketové systémy a stíhací letouny, které pořídila zejména v USA nebo v Jižní Koreji. Cílem vojenské modernizace je posílit obranyschopnost Polska, přičemž některá nově pořízená technika nahradila vybavení sovětské a ruské výroby, které Varšava předala Kyjevu.
Polsko se vymezuje proti Rusku i Bělorusku
Varšava podle AP buduje jednu z nejsilnějších evropských armád, aby odstrašila potenciální agresory. Polsko rovněž v poslední době navyšuje počet svých vojáků podél hranic s Běloruskem, které je nejbližším spojencem Ruska. Varšava tyto kroky podle polských představitelů činí v souvislosti s nárůstem migrace.
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos uvedl, že na východní hranici panuje napětí. Polské pohraničníky a armádu dělí od běloruských sil pět a půl metru vysoký plot s žiletkovým drátem. Zpravodaj uvedl, že Bělorusové „aktivně pomáhají nelegálním migrantům překonat hranice“, v zemi zároveň působí soukromá žoldnéřská skupina wagnerovců. Režim běloruského lídra Alexandra Lukašenka je navíc vůči Varšavě otevřeně nepřátelský, řekl Papadopulos.
„Vzkaz jde i za hranice, primárně ale míří na polskou veřejnost. Má Polákům dokázat, že polská vláda dělá dostatek pro to, aby se občané cítili bezpečně,“ řekl zpravodaj ČT s tím, že vojsko sousední země bylo v minulých desetiletích podfinancované.
Na přehlídku se podle něj přišlo podívat velké množství lidí, což zahltilo komunikační sítě. V místě panovaly problémy s mobilním signálem.
Poláci budou v říjnu hlasovat o složení parlamentu
„Každá vojenská přehlídka je bezesporu velkou PR akcí jakékoliv armády na světě, která ji pořádá. Je potřeba se na to dívat i z tohoto hlediska,“ doplnil.
Papadopulos upozornil, že vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) dbá na obranyschopnost a klade důraz na bezpečnost. Tato témata jsou pro stranu zásadní také v kampani před říjnovými parlamentními volbami, které budou spojené i s referendem o budoucnosti polské armády a hraničního plotu. „Zdá se, že minimálně ministru obrany Mariuszu Blaszcakovi se téma daří pojímat za své a prodávat ho voličům,“ uvedl Papadopulos.
Dodal však, že i opozice v parlamentu se na významu bezpečnosti s vládní stranou shoduje a téma tak nezpůsobuje významný přeliv voličů. „Opozice ale kritizuje jednotlivé kroky, možná ukvapené obchody a detaily ve smlouvách, které jsou z pohledu polské opozice nastaveny třeba i nevýhodně,“ řekl zpravodaj.
„Propagandistické řeči o nejsilnější pozemní armádě v Evropě je třeba brát s odstupem. Během přehlídky se ukázaly stroje, které zatím nejsou plně zařazeny do výzbroje armády,“ řekl bývalý ministr obrany opoziční Občanské platformy Tomasz Siemoniak.
Blaszcak chce mít v polské armádě spolu s aktivními zálohami tři sta tisíc mužů a žen ve zbroji. Opozice však mluví o tom, že toto číslo je pro polský rozpočet dlouhodobě neudržitelné. „To jsou možná parametrické změny, ale gró zůstane po volbách stejné. Polsko bude posilovat svou armádu, protože cítí ohrožení přicházející z Východu,“ zakončil.
