Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
Podle Červeného by bylo nezodpovědné odeslat dokument, který by kabinet zavazoval provést určitá opatření, aniž by vláda věděla, kde na to získá finanční zdroje. „Musíme jasně vydefinovat, kolik to bude stát, zjistit od Evropské komise v průběhu září až listopadu, jak na tom bude rozpočet Evropské unie, tudíž finanční zdroje pro národní rozpočet, a potom postupně nastavit realizaci tak, aby byla adekvátní,“ řekl ministr ČT.
Rovněž přiblížil, že aktuální návrh NPOP počítá s devíti až patnácti miliardami korun ročně, a podotkl, že rozpočet jeho resortu se bez započtení peněz z EU a prostředků z prodeje emisních povolenek pohybuje mezi třemi a pěti miliardami ročně. Rozpočet ministerstva životního prostředí (MŽP) navržený vládou pro rok 2027 je dle dat resortu financí necelých dvacet miliard, letos je o pár set milionů vyšší. Červený také připomněl, že obnova přírody je meziresortní téma, netýká se tedy pouze MŽP.
Podle expertů ekologických organizací to je ale naopak – nejprve je třeba poslat návrhy a k nim se pak vyjednávají peníze, píše portál Ekonews. „Pokud nebudeme mít dostatečně dobrý plán, jak to udělat, nemusíme být potom dobře konkurenceschopní při žádání o tyto prostředky oproti jiným státům,“ řekl webu Jan Skalík z Hnutí Duha.
První návrh, který měla vláda poslat Komisi, každopádně neměl být finální, nejspíš tedy ani závazný. „Členské státy předloží Evropské komisi (EK) své návrhy Národních plánů na obnovu přírody (NPOP) do 1. září 2026. Po revizi ze strany EK členské země předloží finální návrh NPOP do 1. září 2027,“ píše o procesu přímo MŽP na svém webu.
Z toho plyne, že Česko ještě bude mít možnost plán upravit a v případě nižšího než očekávaného příspěvku z EU ho eventuálně „zlevnit“. Vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady António Costa chce schválení rozpočtu EU na období let 2028 až 2034 do konce letoška, lze očekávat, že informace o evropském kofinancování přijde s jistým předstihem před deadlinem pro finální návrh.
Proč a jak plán vzniká
V červnu 2024 vydala Evropská unie Nařízení o obnově přírody, první komplexní evropský zákon, který se zaměřuje na revitalizaci poškozené přírody a podporu biologické rozmanitosti v různých typech ekosystémů. Nařízení má ambici zvrátit nepříznivý stav, kdy je přes 80 procent přírodních stanovišť v Evropě hodnoceno jako „habitat ve špatném stavu“.
Stanovuje proto cíle, jichž se má na celoevropské úrovni dosáhnout prostřednictvím Národních plánů na obnovu přírody, které vypracují a následně uskuteční jednotlivé členské státy. Evropský zákon popisuje své mety v osmi oblastech (články 4, 5, 8–13), jimž se mají národní plány věnovat, přičemž „Obnova mořských ekosystémů“ (článek 5) se Česka pochopitelně netýká.
MŽP svěřilo vypracování šesti okruhů (Přírodní stanoviště a evropsky významné druhy, Sídelní ekosystémy, Řeky a záplavová území, Opylovači, Zemědělské ekosystémy, Lesní ekosystémy) pěti tematickým expertním skupinám, jejichž členy byli podle ministerstva resorty a resortní organizace, samosprávy, akademici a odborná veřejnost, neziskové organizace, zájmové svazy i zástupci byznysového sektoru. Výsadbu stromů (článek 13) neměla v gesci žádná konkrétní skupina, zřejmě kvůli průřezovému charakteru cíle.
Letos 21. dubna představilo ministerstvo první verzi NPOP veřejnosti a zahájilo tím fázi veřejné konzultace, která pak trvala do 15. května. Po dobu jejího trvání mělo být tehdy aktuální znění NPOP dostupné na webu MŽP. V době vzniku tohoto článku není. Do veřejné konzultace se dle ministerstva zapojily téměř tři tisíce respondentů skrze vyplnění dotazníku, jehož výsledky resort zveřejnil.
Aktuální verze NPOP není veřejně dostupná a nemá ji k dispozici ani ČT. Ekonews uvádí, že ministerstvo dokument dosud neposlalo ani do meziresortního připomínkového řízení, které obvykle trvá několik týdnů až měsíců. Z příslušné stránky na webu MŽP se aktuální stav dokumentu zjistit nedá, jelikož stránka samotná je (k 2. září 2026 – pozn. redakce) podle všeho neaktuální.
Stínový plán neziskovek
Ekologické a ochranářské organizace zveřejnily 31. srpna, v předvečer vládou následně nedodrženého termínu odeslání NPOP, Stínový plán obnovy přírody se čtyřiceti klíčovými opatřeními, která dle nich mají zvýšit odolnost krajiny proti suchu nebo povodním. Podle svých tvůrců rozšiřuje a doplňuje ten oficiální, který údajně při přípravě čelil silným tlakům zemědělské a lesnické lobby. Ministr Červený nicméně v rozhovoru s ČT odmítl, že by takové lobby podléhal. „My přece musíme s těmi zemědělci vycházet dobře,“ podotkl a dodal, že „se na věc dívá racionálně“.
Stínový plán, který zástupci organizací zaslali kromě Červeného i premiéru Andreji Babišovi (ANO) a ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi (za SPD), počítá například s obnovením sta tisíc hektarů přírody do roku 2050 formou přírodních rekultivací nebo se dvěma tisíci kilometry zatravněných odtokových drah a nárazníkových pásů do roku 2030. Tato opatření mají pomoci zpomalit odtok vody z krajiny a zabránit splavování úrodné půdy. Tvůrci stínového plánu si přejí, aby dokument pomohl rozproudit veřejnou debatu.
Čtyřicet opatření rozdělili jejich autoři do osmi kategorií, přičemž prvních šest z nich (Stanoviště, Město, Voda, Opylovači, Zemědělství, Lesy) tematicky odpovídá oblastem evropského nařízení, jimž se věnují i expertní skupiny tvořící NPOP, a zbylé dvě nazvané „Průřezová opatření“ a „Systémový přístup“ obsahují tematicky různorodá doporučení.
„Autoři přitom nevymýšlejí nic od stolu – vycházejí ze dvou let odborných diskuzí v pracovních skupinách MŽP, kterých se zúčastnilo přes sto subjektů. Většina konkrétních opatření se ale do vládního návrhu nakonec nedostala,“ píše se o stínovém plánu na webu Hnutí DUHA, které patří mezi jeho tvůrce.
Voda jako priorita
Za prioritní oblast NPOP označil Červený obnovu vody. Na její „zadržování, čistotu a protipovodňová opatření“ má být také vynakládána největší částka. „Sucho a nedostatek vody“ vycházejí jako nejvíce znepokojující i z dotazníkového šetření k NPOP, zatímco „povodně nebo přívalové deště“ naopak respondenti jako tak zásadní problém nevnímají.
„Přehrady, které máme v plánu, mají dvojí charakter. Zaprvé získávat pitnou vodu, zadruhé poskytovat protipovodňovou ochranu,“ popsal v srpnu v Událostech, komentářích Červený, podle nějž jsou však přehrady pouze součástí mixu opatření, která v souvislosti s vodou vláda plánuje.
„Myslím si, že Česko má povinnost dohnat ten dluh za 35 let v protipovodňových opatřeních a postupně je poskytnout co největšímu množství obcí,“ zdůraznil ministr, který pro tuto oblast v červenci vyhlásil novou dotační výzvu.
Někteří ochránci přírody nicméně přínos přehrad zpochybňují a preferují jiná řešení. „Velké betonové nádrže vodu do naší krajiny nevrátí. K tomu jsou potřeba desetitisíce malých přehrádek na odvodňovacích kanálech v lesích a na polích,“ míní Skalík z Hnutí Duha.
Mezi čtyřiceti opatřeními ve stínovém plánu ochranářů a ekologů je jich pět v sekci o vodě. „Prameniště, nivy, majetkové vztahy, bariéry a průtok: to je pět klíčových opatření pro řeky, které si konečně smí téct po svém,“ shrnují je autoři dokumentu před jejich bližším popisem.
„V Česku je dle pasportizace AOPK (Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – pozn. redakce) přes 54 tisíc umělých příčných přepážek a ze 108 vybraných NPOP se jich má odstranit jen dvanáct. To by byl jen směšný příspěvek k cíli 25 tisíc kilometrů volně tekoucích řek v EU,“ odkazuje například stínový plán k jednomu z celkových cílů evropského nařízení.
