Rekultivace

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Obří rypadlo, které stojí na okraji hnědouhelného dolu ČSA na Mostecku, nebude technickou památkou. Čeká ho tedy likvidace, byť je jediné svého druhu na světě. Ministerstvo kultury ale zápis zastavilo, protože unikátní stroj není možné dostat z dolu pryč. Úřad považuje za důležitější jeho zdárnou rekultivaci. Na jaře si ho budou moci naposledy prohlédnout turisté.

Pískovna Černovice bude mít nového jednatele. Rozhodla o tom rada městské části, které společnost patří. Obměna je nezbytná, protože oba dosavadní jednatelé jsou ve vazbě spolu s dalšími pěti lidmi. Podle vyšetřovatelů se snažili protiprávně získat rozhodující vliv na část ekonomické činnosti pískovny. Policie tvrdí, že podepsali nevýhodné smlouvy, a tak od roku 2021 způsobili škodu ve výši téměř 60 milionů korun.

Zastupitel města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL) byl nominován lidovci na post ministra životního prostředí jako nástupce Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), která rezignovala ze zdravotních důvodů. Hladíkův nástup ale zbrzdila policejní razie související s korupční kauzou okolo přidělování bytů v Brně. Policisté mimo jiné zasahovali i v Hladíkově kanceláři na brněnském magistrátu, kde končil jako primátorčin náměstek. Hladík v případu není obviněný. KDU-ČSL mu později vyjádřila podporu a na jeho nominaci trvá. V Interview ČT24 Hladík řekl, že očekává, že se za čtyři týdny, během kterých má podle premiéra Petra Fialy (ODS) vysvětlit veřejnosti svou situaci, nakonec ministrem stane.

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Po odchodu Sovětské armády zůstalo v Československu nemalé množství opuštěných pozemků a objektů, včetně obytných domů. Tyto nemovitosti si mohli odkoupit soukromí zájemci nebo je bezplatně získat obce. Reportáž také ukazuje, co se má stát s vojenským prostorem v Milovicích včetně letiště.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Česku je nedostatek sazenic stromů. Poptávka po nich stoupla a lesní školy jsou často vyprodané. Po kůrovcové kalamitě se majitelé lesů totiž snaží prázdné holiny rychle zalesnit. Stromy se také hodně sází na území rekultivovaných hnědouhelných dolů na severu Čech.

Ojedinělý projekt pomáhá v Královéhradeckém kraji  postupně opravovat kostelní varhany. Za posledních třináct let do nich bylo investováno téměř jednačtyřicet milionů – převážně z krajské dotace. Přispívá ale i církev a dobrovolníci. Opravené nástroje si budou moci lidé poslechnout v rámci festivalu Vzkříšené varhany.

Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.

Jezero Most se otevírá. Od soboty bude možné navštívit největší vodní plochu vzniklou zatopením povrchového lomu v Česku. Leží na okraji města Most, podle kterého se také jmenuje. Těsně před otevřením prozkoumali jezero vědci. Zajímalo je složení ryb. Ty by měly v Mostě žít nerušeně, rybolov bude zakázaný. Jezero bude sloužit sportovnímu vyžití, uvažuje se i o kotvení pro hausbóty.

Mostecká radnice by chtěla v září otevřít veřejnosti jezero vzniklé zatopením jámy po těžbě hnědého uhlí na okraji města. Výstavba na březích jezera však vázne, komplikují ji složité geologické podmínky rekultivovaného prostoru.

Když se řekne Most, vybaví se většinou hnědouhelné doly. Jsou všude v okolí, ať už bývalé, nebo stále aktivní. Budoucnost města je ale možná překvapivě v turistickém ruchu, vzniká tam jedna z největších rekreačních zón v zemi. Bývalé doly se při rekultivaci zatopily vodou; vznikla nádrž Milada či jezero Most. Samotné město by pak podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi mělo získat do svých rukou byty zprivatizované v minulosti. Situaci v Mostě se věnovalo mimořádné vydání pořadu Devadesátka ČT24 vysílané živě z restaurace Severka.

Kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí musely před desítkami let v Krušných horách ustoupit nejen vesnice, ale také místní potoky. Všechna koryta zmizela a potoky se přesunuly pod zem do trubek. Teď se ale začínají vracet do krajiny – těžaři teď budují nové koryto za 100 milionů korun. První potok, který se vrátí zpět na povrch, se symbolicky jmenuje Vesnický.