TÉMA

Rekultivace

Místo, kde se v minulosti těžila hlína pro cihelnu, chce Litovel proměnit na rekreační zónu
Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.
28. 7. 2023|
Obří rypadlo z dolu ČSA zanikne. Podle ministerstva kultury je důležitější rekultivace než jeho záchrana
Obří rypadlo, které stojí na okraji hnědouhelného dolu ČSA na Mostecku, nebude technickou památkou. Čeká ho tedy likvidace, byť je jediné svého druhu na světě. Ministerstvo kultury ale zápis zastavilo, protože unikátní stroj není možné dostat z dolu pryč. Úřad považuje za důležitější jeho zdárnou rekultivaci. Na jaře si ho budou moci naposledy prohlédnout turisté.
9. 11. 2022|
Černovická pískovna bude mít nového jednatele. Dosavadní jsou ve vazbě
Pískovna Černovice bude mít nového jednatele. Rozhodla o tom rada městské části, které společnost patří. Obměna je nezbytná, protože oba dosavadní jednatelé jsou ve vazbě spolu s dalšími pěti lidmi. Podle vyšetřovatelů se snažili protiprávně získat rozhodující vliv na část ekonomické činnosti pískovny. Policie tvrdí, že podepsali nevýhodné smlouvy, a tak od roku 2021 způsobili škodu ve výši téměř 60 milionů korun.
8. 11. 2022|
Náhodou se potkali před mou kanceláří, hájí Hladík schůzku, kterou chtěla vysvětlit policie
Zastupitel města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL) byl nominován lidovci na post ministra životního prostředí jako nástupce Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), která rezignovala ze zdravotních důvodů. Hladíkův nástup ale zbrzdila policejní razie související s korupční kauzou okolo přidělování bytů v Brně. Policisté mimo jiné zasahovali i v Hladíkově kanceláři na brněnském magistrátu, kde končil jako primátorčin náměstek. Hladík v případu není obviněný. KDU-ČSL mu později vyjádřila podporu a na jeho nominaci trvá. V Interview ČT24 Hladík řekl, že očekává, že se za čtyři týdny, během kterých má podle premiéra Petra Fialy (ODS) vysvětlit veřejnosti svou situaci, nakonec ministrem stane.
8. 11. 2022|daz
Reportéři ČT: Tykačově Severní energetické chybí peníze na vázaném účtu. Přesto chce evropské peníze
Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti a i nyní plánují, jak jí s finančními náklady ulevit – přes Evropskou unii. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.
7. 6. 2022|
30 let zpět: Armáda prodává pozemky
Po odchodu Sovětské armády zůstalo v Československu nemalé množství opuštěných pozemků a objektů, včetně obytných domů. Tyto nemovitosti si mohli odkoupit soukromí zájemci nebo je bezplatně získat obce. Reportáž také ukazuje, co se má stát s vojenským prostorem v Milovicích včetně letiště.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
23. 1. 2022|Archiv ČT
Lesním školkám docházejí sazenice stromků. Po kůrovcové kalamitě je rekordní výsadba
V Česku je nedostatek sazenic stromů. Poptávka po nich stoupla a lesní školy jsou často vyprodané. Po kůrovcové kalamitě se majitelé lesů totiž snaží prázdné holiny rychle zalesnit. Stromy se také hodně sází na území rekultivovaných hnědouhelných dolů na severu Čech.
30. 12. 2021|
V Královéhradeckém kraji pomáhá s opravami varhan speciální projekt, píšťaly rozezní festival
Ojedinělý projekt pomáhá v Královéhradeckém kraji  postupně opravovat kostelní varhany. Za posledních třináct let do nich bylo investováno téměř jednačtyřicet milionů – převážně z krajské dotace. Přispívá ale i církev a dobrovolníci. Opravené nástroje si budou moci lidé poslechnout v rámci festivalu Vzkříšené varhany.
9. 9. 2021|
Ochranáři chtějí zastavit rekultivaci po těžbě. U Dolu ČSA totiž vznikl jedinečný ekosystém
Na okrajích hnědouhelného Dolu ČSA na Mostecku vědci objevili vzácné druhy hmyzu i ptáků. Zjištění je to tak významné, že kvůli němu těžaři zastavili rekultivační práce. Podle plánů se tam měly vysázet stromy a založit nové lesy, teď ale biologové a ekologové požadují, aby okolo dolu vzniklo unikátní bezzásahové území.
23. 8. 2021|
Sto roků kopal jsem uhlí, dvanáct let zatápěl důl. Teď se jezero Most může otevřít
Jezero Most se otevírá. Od soboty bude možné navštívit největší vodní plochu vzniklou zatopením povrchového lomu v Česku. Leží na okraji města Most, podle kterého se také jmenuje. Těsně před otevřením prozkoumali jezero vědci. Zajímalo je složení ryb. Ty by měly v Mostě žít nerušeně, rybolov bude zakázaný. Jezero bude sloužit sportovnímu vyžití, uvažuje se i o kotvení pro hausbóty.
12. 9. 2020|
Proměna hnědouhelného dolu v letovisko jde ztuha. Výstavbu u jezera Most brzdí nestabilní prostředí
Mostecká radnice by chtěla v září otevřít veřejnosti jezero vzniklé zatopením jámy po těžbě hnědého uhlí na okraji města. Výstavba na březích jezera však vázne, komplikují ji složité geologické podmínky rekultivovaného prostoru.
27. 2. 2020|
Fenomén Most! Město poháněné hnědým uhlím vidí budoucnost v turistice
Když se řekne Most, vybaví se většinou hnědouhelné doly. Jsou všude v okolí, ať už bývalé, nebo stále aktivní. Budoucnost města je ale možná překvapivě v turistickém ruchu, vzniká tam jedna z největších rekreačních zón v zemi. Bývalé doly se při rekultivaci zatopily vodou; vznikla nádrž Milada či jezero Most. Samotné město by pak podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi mělo získat do svých rukou byty zprivatizované v minulosti. Situaci v Mostě se věnovalo mimořádné vydání pořadu Devadesátka ČT24 vysílané živě z restaurace Severka.
25. 2. 2019Aktualizováno25. 2. 2019, 21:22|
V Krušných horách se začínají vracet potoky, které musely ustoupit těžbě
Kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí musely před desítkami let v Krušných horách ustoupit nejen vesnice, ale také místní potoky. Všechna koryta zmizela a potoky se přesunuly pod zem do trubek. Teď se ale začínají vracet do krajiny – těžaři teď budují nové koryto za 100 milionů korun. První potok, který se vrátí zpět na povrch, se symbolicky jmenuje Vesnický.
24. 9. 2016|