Kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí musely před desítkami let v Krušných horách ustoupit nejen vesnice, ale také místní potoky. Všechna koryta zmizela a potoky se přesunuly pod zem do trubek. Teď se ale začínají vracet do krajiny – těžaři teď budují nové koryto za 100 milionů korun. První potok, který se vrátí zpět na povrch, se symbolicky jmenuje Vesnický.
V Krušných horách se začínají vracet potoky, které musely ustoupit těžbě
„Všech šest potoků, které tady dřív tekly, jsme museli podobným způsobem zatrubnit,“ vysvětluje mluvčí skupiny Severní energetická Gabriela Sáričková Benešová. Vesnický potok také ještě teče uvnitř trubek, hned vedle už ale vzniká jeho nové koryto.
Jenže krajinu těžba úplně změnila, proto potok nekopíruje původní koryto úplně přesně. Navíc se na něm stavaři učí: vůbec poprvé zkoušejí stavět potok na důlních výsypkách.
Vesnický potok pramení na úpatí krušných hor a zhruba po dvou kilometrech se vlije do uměle vytvořeného jezera. Pak bude pokračovat dál na jih.
Uvnitř trubek zatím protéká i řeka Bílina (zdroj: ČT24)
Na těžaře ale čeká i daleko složitější úkol, a tím je řeka Bílina. Také ta protéká hnědouhelným dolem – zatím ve čtyřech trubkách. Už příští rok by ale měly začít stroje hloubit její nové koryto, a to včetně meandrů. „Celá ta řeka se vrací přírodě a jednou bude i pro vodáky zajímavá,“ dodává důlní vodohospodář Petr Urban. Na celém dole ČSA má těžba skončit za šest let, pak se naplno rozběhnou rekultivace vytěžené krajiny.