Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.
Reportéři ČT: Tykačově Severní energetické chybí peníze na vázaném účtu. Přesto chce evropské peníze
Reportéři ČT: Pomozme miliardáři (zdroj: ČT24)
Velkolom Československé armády se rozprostírá na více než čtyřiceti kilometrech čtverečních. Zatímco těžaři rádi připomínají, že jde o naleziště nejkvalitnějšího hnědého uhlí v Evropě, místní upozorňují na jiný fakt: kvůli těžbě bylo zničeno sedm vesnic.
Od roku 2015 už stroje jedou pouze v útlumovém režimu, do dvou či tří let ztichnou úplně.„Vzhledem k tomu, že tam jsou stále platné územně-ekologické limity z roku 1991, předpokládáme, že těžbu velkostrojovou technologií ukončíme kolem roku 2025,“ řekl generální ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy, vlastněné Tykačem, Petr Lenc.
Tomu odpovídají i hospodářské výsledky Tykačovy společnosti Severní energetická, jež ve velkolomu těží. Její hospodaření končí v posledních letech v záporných hodnotách – vždy kolem tří set milionů korun. A do minusu se na konci roku 2020 propadl i vlastní kapitál firmy.
„Jsou to účetní údaje, které jsou ovlivněny tím, jakým způsobem se například v předcházejících obdobích prováděly nějaké akviziční činnosti,“ okomentoval poměry generální ředitel Lenc.
Vila na Grébovce
Podle žebříčku magazínu Forbes je nyní Pavel Tykač šestým nejbohatším Čechem. Jeho majetek je odhadován na 75 miliard korun. Před několika lety si postavil střeženou a chráněnou vilu na pražské Grébovce v hodnotě stovek milionů korun.
Sám Tykačův pražský dům budí velkou pozornost. Vyrostl na místě, kde od roku 1884 stál výstavní letohrádek jménem Marie. V roce 2004 přišel první požár historické vily – podle vyšetřovatelů úmyslně založený. A následující rok hořela znovu. I když památkáři její demolici nedovolili, dělníci Marii zbourali a na jejím místě vznikl dům pro Tykače.
Peníze na vázaných účtech
Tykačově těžební firmě nyní chybí na účtu 1,4 miliardy korun na zákonem nařízené rekultivace po těžbě v Lomu Československé armády. „V tuto chvíli na základě ekonomické analýzy hrozí, že firma nebude mít dostatek prostředků pro to, aby pokryla všechny své závazky,“ upozornil vedoucí energetického programu z Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Každá společnost má totiž zákonem nařízeno, jak velkou sanaci a rekultivaci musí v lomu provést. Stát se tak od konce osmdesátých let snaží hlídat to, aby se zničená krajina po konci těžby alespoň částečně vyčistila a zahladila. Podle Koželouha jsou na místě obavy, že by Severní energetická nemusela tuto svou zákonnou povinnost splnit. „Stále chybí ještě více než miliardu převést na vázaný účet. A těžba končí už za dva roky. To znamená, že to riziko tady je,“ řekl.
Sám Tykač se k tomu pro Reportéry ČT nevyjádřil. Tvrdí ale, že dluh na rekultivačním účtu Severní energetické vznikl ještě předtím, než se stal majitelem této těžební společnosti. „Mohu Vás ubezpečit, že společnost Severní energetická, která těží v lomu ČSA, postupuje důsledně podle zákona a za všech okolností tak bude postupovat i v budoucnosti. Dluh na účtu rekultivace vznikl před mnoha lety, ještě před příchodem současného akcionáře. My jsme ho do dnešního dne snížili o více než dvě třetiny,“ sdělil Tykačův mluvčí Jan Chudomel.
I proto se stát pokusil o zásadní změnu. Když před dvěma lety vznikala novela horního zákona, navrhovaná legislativa stanovovala, že firmy těžící uhlí musí všechny chybějící peníze na rekultivace převést na kontrolované vázané účty u bank do 30. června letošního roku. To se však nestalo.
„Navrhovali jsme nejpřísnější termín. K první politické změně došlo na úrovni vlády České republiky. Druhý termín prakticky vznikl na základě politické dohody ve sněmovně,“ uvedl ústřední báňský inspektor za Státní báňské správy ČR Bohuslav Machek.
Spor kvůli pozměňovacímu návrhu
Kvůli pozměňovacímu návrhu tehdejšího poslance za sociální demokracii Petra Dolínka, který vyšel těžařům vstříc, se původní termín po hlasování poslanců o několik let posunul. „Udělali jsme vstřícný krok, aby cashflow firem bylo dobré a zároveň aby vzrostly mzdy zaměstnanců,“ zdůvodnil.
Ministerstvo průmyslu s takovým návrhem nesouhlasilo. Upozorňovalo, že hrozí, že těžaři zákonem stanovené rekultivace nezaplatí a miliardové sanace bude muset hradit stát. „Primárním důvodem požadavku na dotvoření rezerv na vázaných účtech je snaha vlády snížit rizika pro případ, kdy by těžební společnost svou těžební činnost ukončila předčasně a náklady na sanaci by musel hradit stát,“ uvedl tehdy resort k pozměňovacímu návrhu Dolínka.
Poslanci to ale viděli jinak a většina jich vyšla vstříc těžařům. Ti tak nemusí mít všechny rekultivační peníze složené na kontrolovaných účtech už letos. Nový termín je stanoven až na červen roku 2030. Proti takovému odsunutí hlasovali jen Piráti, Starostové a poslanci TOP 09.
Obava, že by zákonnou rekultivaci musel místo uhlobaronů platit stát, se týká především těžebních společností Pavla Tykače. Kromě Severní energetické jde i o Vršanskou uhelnou (jejich aktuální rekultivační dluh činí celkově 2,2 miliardy korun) a také konkurenční Sokolovskou uhelnou.
„Samozřejmě platí, že na schválené sanace a rekultivace krajiny po ukončení těžby bude dostatek peněz vždy,“ ujišťoval Tykačův mluvčí Chudomel. Firmy Severočeské doly a OKD už mají všechny tyto peníze pokryty.
Hrozící sankce
Pokud některé těžební společnosti zákonný požadavek na provedení sanací a rekultivací nesplní, hrozí jim podle báňského inspektora Machka několik sankcí nebo postihů. „Upravuje je opět horní zákon. Záleží na charakteru správního deliktu. Pokud nesplní některou z těch zákonných povinností, vystavuje se postihu pokuty ze strany Státní báňské správy až do výše pěti milionů korun. Další sankcí může být zákaz činnosti na dobu tří let, a pokud bychom to přenesli do roviny trestního práva, může dojít až k trestnému činu,“ vysvětlil.
Peníze z evropských fondů
Tykačova skupina se před rokem obrátila na Ústecký kraj a požádala o téměř totožnou částku, jako jí chybí na zákonnou rekultivaci Lomu ČSA. Tedy o 1,2 miliardy korun, které chce dostat z evropských transformačních fondů. Jde o vůbec nejvyšší možný příspěvek. Tyto peníze mají podle Tykačovy firmy pomoct s revitalizací a restrukturalizací oblasti kolem lomu. Celkem kraj mezi všechny transformační projekty rozdělí zhruba šestnáct miliard korun.
„Rozsáhlé území Lomu ČSA bude jedním z prvních, které ukončí těžbu v rámci stávajících těžebních lokalit. Už před dvěma lety jsme zahájili přípravu transformace tohoto území. Výsledkem by mělo být to, že území po ukončení aktivní těžby uhlí začne produkovat nějakou přidanou hodnotu,“ sdělil generální ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy Lenc.
Že přesně toto je gros povinné rekultivace a sanací, které by měli dělat těžaři na základě horního zákona, se radní pro oblast strategie přípravy a realizace projektů Ústeckého kraje Iva Dvořáková (ODS) nedomnívá.
„Dovedu si představit, že těžařská firma území zasanuje a zrekultivuje tak, jak bude požadovat báňský úřad. Aby se využila například stávající infrastruktura pro rozvoj malých a středních podnikatelů, aby se to rozvinulo do dalších podnikatelských záměrů nebo i pro volnočasové aktivity, z horního zákona už nevyplývá,“ uvedla.
Znečišťovatel platí
Jiří Koželouh z Hnutí Duha nepovažuje za logické, aby společnost, která nemá dostatek prostředků na vázaném účtě, žádala peníze z fondu pro spravedlivou transformaci. „Který je určen proto, aby se region vypořádal s koncem uhlí. Pokud není plán, pokud nejsou zajištěny základní peníze, tak není možné žádat o takové projekty,“ řekl.
„V evropských dotacích se musí dodržet princip – znečišťovatel platí. To znamená, že pokud firma je zákonně povinna si po sobě uklidit, tak tento princip musíme hlídat,“ upozornil náměstek pro řízení sekce fondů EU z ministerstva životního prostředí Jan Kříž.
Vedení Ústeckého kraje si naopak spolupráci s těžaři chválí. „Hodnotím velmi pozitivně, že jsme se společností nastartovali komunikaci a chceme jí dát budoucnost. Já to vnímám i velmi pozitivně pro zaměstnance této společnosti, protože vlastně mají naděje do budoucna,“ okomentovala radní Dvořáková.
Finální kontrolu projektu ještě chystá ministerstvo životního prostředí. To ale neznamená, že nakonec podporu získá. „Projekt ještě nemá vyhráno. Musí splnit další požadavky, až se budou vyhlašovat ostré výzvy – nyní už z pohledu ministerstva životního prostředí. To znamená, musí doložit, že projekt je hospodárný, účelný, efektivní. Až poté dostane nárok na příslušnou podporu,“ přiblížil Kříž.