Firma OKD připravuje poslední poruby pro těžbu uhlí. Její případné prodloužení bude na ministerstvu

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Horníci v těchto dnech vyztužují a připravují poslední poruby pro těžbu černého uhlí. „Následovat budou přípravy, kdy se razí chodby, které jsou pro provoz porubu potřebné. Každý porub má takzvanou výchozí prorážku, úvodní těžní chodbu, výdušnou chodbu,“ popsal provozní ředitel OKD David Hájek.

Ředitel uvedl, že společnost momentálně dokončila přípravy dvou porubů, další čtyři pak připraví v následujících měsících. „Nejefektivnější by pro nás bylo, kdyby každý porub byl co nejdelší, ale omezují nás tektonické poruchy,“ řekl Hájek.

Zájem je, a to i v zahraničí

Podle předsedy představenstva OKD Romana Sikory zájem o těžbu stále je. „Směřujeme k naplnění ročního plánu těžby na úrovni zhruba 1,3 milionu tun. V tuto chvíli je poměrně značný zájem o naše výrobky jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Prioritně se ovšem snažíme naplnit potřeby tuzemských odběratelů,“ uvedl.

Černého uhlí je momentálně na trhu málo. Tomu odpovídá i jeho neustále narůstající cena. Jestli se ale bude na Karvinsku dále těžit, nejspíš až v létě odpoví analýza hlavního akcionáře OKD, tedy společnosti Prisko, která spadá pod ministerstvo financí.

Těžba má pokračovat do poloviny roku 2023

Uhlí se má na Karvinsku těžit do druhého kvartálu roku 2023. Představenstvo OKD to schválilo už v dubnu. Podle původních plánů přitom měla těžba skončit už letos. Prodloužení souvisí se zajištěním energetické bezpečnosti státu, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu.

„Vnímáme, že otázka zajištění energetické bezpečnosti je velmi důležitá, takže jsme požádali orgány společnosti, aby daly dohromady analýzu, která by přesně zmapovala tyto věci, jestli vůbec pokračování (těžby) je možné, a dále se potom touto otázkou budeme zabývat,“ řekl už dříve náměstek ministra financí Roman Binder.

Prioritním cílem je podle Sikory určit budoucnost lokalit Sever a Jih Dolu ČSM. Posouzení případného obnovení těžby v některém z dolů, kde už těžba skončila a které přešly pod státní podnik Diamo, ale bude rovněž předmětem analýzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...