Černé uhlí

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Ukrajina povolala do zbraně velké množství mužů, kteří teď chybí v civilních povoláních. Na jejich místa proto nastupují ženy. Platí to i v tradičně mužských profesích, jako je horník v černouhelném dole. Situaci hornic zmapoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

Uhlí se na Karvinsku bude dolovat přinejmenším do konce příštího roku a možná ještě o dva roky déle. O prodloužení rozhodlo ministerstvo financí, pod které spadá společnost OKD. Původní záměr počítal s koncem těžby už letos. Výrazně ale vzrostla poptávka a zároveň i cena suroviny na trzích, a právě to umožňuje pracovat v šachtách dál. OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí až do roku 2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Pohledávky za více než 10 miliard korun, které za OKD přihlásila britská banka Citibank, jsou oprávněné. Rozhodl o tom opět Insolvenční soud v Ostravě. Insolvenční správce Lee Louda pohledávky v minulosti neuznal a banka, která by jinak byla největším věřitelem, se insolvenčního řízení s firmou OKD vůbec nemohla účastnit. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné a je možné, že stejně jako po prvním rozsudku v roce 2019 přijde odvolání.

Dva měsíce po skončení těžby jsou už všechny ukončené dobývací prostory v karvinských dolech ČSA a Darkov uzavřeny hrázemi odolnými proti výbuchu. Pracovníci už z nich také vyklidili všechny upotřebitelné dobývací technologie. Informovala o tom mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská.

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.