ČEZ plánuje v Dětmarovicích nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

„Budou tu biomasové kotelny, kogenerační jednotky, plynové kotelny. Tento energetický mix zajistí nejefektivnější dodávku tepla. Pro nás je to důležitý prvek z hlediska nízkoenergetického tepla a dodávek pro občany Bohumína a Orlové. Hotovo bude nejpozději v roce 2026,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Rostislav Díža.

Na přeměně uhelné elektrárny v Dětmarovicích v moderní nízkoemisní zdroj tepla pracuje ČEZ několik let. Předloni tam zahájil zkušební provoz první ze dvou nových plynových kotelen, které mají v budoucnu plnit roli záložních a špičkových zdrojů. Má výkon 18 megawattů.

Další plynová kotelna o výkonu třikrát devět megawattů je v přípravě. Posléze firma odstaví kotle na uhlí. Po modernizaci teplárny podle představitelů ČEZu klesnou emise oxidu uhličitého, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek odhadem o 94 až 98 procent.

Chystá se i projekt malého modulárního reaktoru

Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že hlavním cílem firmy je zachovat pro zákazníky v kraji výhody centrálního zásobování teplem. Připomněl, že ČEZ už zmodernizoval teplárnu v Ostravě-Vítkovicích, která přešla z uhlí na plyn a kde letos firma spustila největší bateriový systém v Česku.

„V Dětmarovicích připravujeme projekt malého modulárního reaktoru a v regionu také postupně budujeme solární a větrné elektrárny. Tyto naše projekty by měly pomoct zajistit dlouhodobě konkurenceschopnou cenu energií pro všechny,“ uvedl Cyrani.

Skupina ČEZ zaměstnává v Moravskoslezském kraji více než dva tisíce lidí. Elektrárna Dětmarovice je největší klasickou uhelnou elektrárnou na Moravě a ve Slezsku. V provozu je od roku 1975, s výkonem 800 megawattů byla nejvýkonnější elektrárnou spalující černé uhlí v Česku. Kromě dodávky elektřiny do sítě zajišťuje teplo a teplou vodu přibližně pro 38 tisíc obyvatel Orlové a Bohumína.

Zástupci obou měst a ČEZu dnes podepsali dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040. V Bohumíně odebírá dálkové teplo z Dětmarovic zhruba 5800 domácností, v Orlové jich je téměř devět tisíc.

„Zachování dodávek z nových ekologičtějších Dětmarovic je pro nás klíčové. Jsem ráda, že díky dohodě s ČEZem zachováme výhody centrálního zásobování teplem na další desítky let pro co největší počet našich občanů,“ uvedla orlovská starostka Lenka Brzyszkowská (ANO).

Zmizí chladicí věže, komíny i některé budovy

Ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar řekl, že ještě není stanoveno, kdy elektrárna skončí se spalováním uhlí, ale uhelné bloky budou určitě v provozu ještě i příští topnou sezonu. Po vyřazení z provozu bude zařízení čekat demolice.

„Ta se bude týkat chladicích věží, komínů, provozních budov, jako je kotelna, strojovna, chemická úpravna vody a tak dále. Předpokládáme, že by zůstala asi správní budova. Ten proces bude trvat několik let. Po likvidaci bude terén připraven k realizaci nové investice, nové technologie, ať už to bude možný paroplyn anebo malý modulární reaktor. Pracujeme s oběma těmito scénáři,“ řekl Hančar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 6 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 19 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...