ČEZ plánuje v Dětmarovicích nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

„Budou tu biomasové kotelny, kogenerační jednotky, plynové kotelny. Tento energetický mix zajistí nejefektivnější dodávku tepla. Pro nás je to důležitý prvek z hlediska nízkoenergetického tepla a dodávek pro občany Bohumína a Orlové. Hotovo bude nejpozději v roce 2026,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Rostislav Díža.

Na přeměně uhelné elektrárny v Dětmarovicích v moderní nízkoemisní zdroj tepla pracuje ČEZ několik let. Předloni tam zahájil zkušební provoz první ze dvou nových plynových kotelen, které mají v budoucnu plnit roli záložních a špičkových zdrojů. Má výkon 18 megawattů.

Další plynová kotelna o výkonu třikrát devět megawattů je v přípravě. Posléze firma odstaví kotle na uhlí. Po modernizaci teplárny podle představitelů ČEZu klesnou emise oxidu uhličitého, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek odhadem o 94 až 98 procent.

Chystá se i projekt malého modulárního reaktoru

Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že hlavním cílem firmy je zachovat pro zákazníky v kraji výhody centrálního zásobování teplem. Připomněl, že ČEZ už zmodernizoval teplárnu v Ostravě-Vítkovicích, která přešla z uhlí na plyn a kde letos firma spustila největší bateriový systém v Česku.

„V Dětmarovicích připravujeme projekt malého modulárního reaktoru a v regionu také postupně budujeme solární a větrné elektrárny. Tyto naše projekty by měly pomoct zajistit dlouhodobě konkurenceschopnou cenu energií pro všechny,“ uvedl Cyrani.

Skupina ČEZ zaměstnává v Moravskoslezském kraji více než dva tisíce lidí. Elektrárna Dětmarovice je největší klasickou uhelnou elektrárnou na Moravě a ve Slezsku. V provozu je od roku 1975, s výkonem 800 megawattů byla nejvýkonnější elektrárnou spalující černé uhlí v Česku. Kromě dodávky elektřiny do sítě zajišťuje teplo a teplou vodu přibližně pro 38 tisíc obyvatel Orlové a Bohumína.

Zástupci obou měst a ČEZu dnes podepsali dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040. V Bohumíně odebírá dálkové teplo z Dětmarovic zhruba 5800 domácností, v Orlové jich je téměř devět tisíc.

„Zachování dodávek z nových ekologičtějších Dětmarovic je pro nás klíčové. Jsem ráda, že díky dohodě s ČEZem zachováme výhody centrálního zásobování teplem na další desítky let pro co největší počet našich občanů,“ uvedla orlovská starostka Lenka Brzyszkowská (ANO).

Zmizí chladicí věže, komíny i některé budovy

Ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar řekl, že ještě není stanoveno, kdy elektrárna skončí se spalováním uhlí, ale uhelné bloky budou určitě v provozu ještě i příští topnou sezonu. Po vyřazení z provozu bude zařízení čekat demolice.

„Ta se bude týkat chladicích věží, komínů, provozních budov, jako je kotelna, strojovna, chemická úpravna vody a tak dále. Předpokládáme, že by zůstala asi správní budova. Ten proces bude trvat několik let. Po likvidaci bude terén připraven k realizaci nové investice, nové technologie, ať už to bude možný paroplyn anebo malý modulární reaktor. Pracujeme s oběma těmito scénáři,“ řekl Hančar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Havlíčkově Brodě likvidují hasiči požár haly s plasty, škoda je odhadem 350 milionů korun

V Havlíčkově Brodě hasiči likvidují požár haly s plastovými výrobky a kartony, oheň podle předběžného odhadu napáchal škodu za 350 milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Zraněn zatím podle ní nikdo nebyl. Na místo dorazí chemická laboratoř, která bude měřit množství škodlivých látek v ovzduší, informovali hasiči na síti X.
před 5 hhodinami

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
před 7 hhodinami

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 14 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 19 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 20 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
10. 6. 2026

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
10. 6. 2026

Oprava silnice I/20 u Toužimi komplikuje dopravu. Řidiči stojí v kolonách

Cestu mezi Plzní a Karlovými Vary komplikují stavební práce na silnici I/20. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tam opravuje téměř čtyřkilometrový úsek vozovky. Provoz je kvůli částečné uzavírce řízen semafory a u Toužimi se tvoří dlouhé kolony. Omezení potrvají podle ŘSD přibližně do září.
10. 6. 2026
Načítání...