Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
Právním názorem své generální advokátky se unijní soud, který o žalobě Komise teprve bude rozhodovat, může, ale také nemusí řídit.
Maďarští poslanci v roce 2021 schválili návrh zákona, který zakázal šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Norma mimo jiné znemožňovala osvětu ve školách týkající se sexuálních menšin.
Maďarský parlament pak letos v březnu přijal další zákon, který zakazuje pořádat shromáždění, která jsou považovaná za škodlivá pro děti, a podle něhož má ochrana dětí přednost před právem na shromažďování. Poslanci dali rovněž zelenou změnám ústavy, na základě kterých Maďarsko uznává jen dvě pohlaví – mužské a ženské.
Na 28. června je v maďarské metropoli naplánovaný 30. ročník pochodu hrdosti LGBT+ komunity Budapest Pride a jeho pořadatelé říkají, že se navzdory nově přijatému zákonu uskuteční.
Spor kvůli nedodržování zásad právního státu
Maďarsko je nyní jedinou zemí Unie, která je ve sporu s Bruselem kvůli nedodržování zásad právního státu. Takzvané řízení podle článku 7 může teoreticky skončit odebráním hlasovacích práv Budapešti, k čemuž je však v určitém momentě potřeba jednomyslné shody ostatních zemí. Většina států včetně Česka EU maďarský zákon namířený proti komunitě LGBT+ kritizovala.
Kvůli porušování principů právního státu má Maďarsko rovněž omezený přístup k unijnímu financování. Několik miliard eur z fondů EU bylo již uvolněno, nicméně další zůstávají zmrazené.
