Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Nahrávám video

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.

Kritici pokládají novelu za další krok k autoritářskému režimu premiéra Viktora Orbána, píše agentura AP s tím, že umožňuje zbavit maďarského občanství osoby, které mají dvojí občanství v zemi mimo Evropský hospodářský prostor a které „představují hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou či národní bezpečnost“. Novela je v pořadí už patnáctým dodatkem k maďarské ústavě od roku 2011.

„V posledních patnácti letech rozebírají krok po kroku naši demokracii. V posledních dvou třech měsících vidíme, jak tento proces zrychluje,“ upozornil opoziční poslanec Dávid Bedö.

Agentura AFP dodala, že tři desítky právníků pokládají ustanovení novely za „bezprecedentní v mezinárodním právu“. Podle nich může být pokládáno za „nelidské zacházení“.

Nepokoje v ulicích

Ústavní změna vyvolává nepokoje v ulicích už několik týdnů. Zákaz pochodů hrdosti považují kritici za porušování shromažďovacího práva. Jenže podle vlády je právo dětí na morální, tělesný a duchovní rozvoj nadřazeno jakémukoli jinému základnímu právu – včetně práva na shromažďování, s výjimkou práva na život. A maďarská legislativa propagaci homosexuality u nezletilých zakazuje. „Moje rada pro organizátory pochodu hrdosti je, aby se ani neobtěžovali ho tento rok organizovat,“ prohlásil Orbán.

Pořadatelé nicméně slibují, že pochod uspořádají zákazu navzdory. Podle nového zákona mohou úřady jim i účastníkům uložit pokutu v přepočtu zhruba dvanáct tisíc korun a k jejich identifikaci použít technologie na rozpoznávání obličejů.

Novela také uvádí, že existují pouze dvě pohlaví – muž a žena. Mezi základní práva zařazuje právo platit v hotovosti a rovněž stanovuje, že za nouzového stavu se vláda smí odchýlit od zákonných ustanovení na základě souhlasu dvoutřetinové většiny parlamentu.

Demonstranti se pokusili zablokovat vstup do parlamentu

Hlasování se uskutečnilo za přítomnosti premiéra Orbána a dalších členů vlády navzdory pokusu demonstrantů zablokovat vstup do parlamentu. Proti demonstrantům zasáhla policie, která byla přítomna ve velkém počtu. Opoziční zákonodárci uvnitř parlamentu na protest rozvinuli transparent, zatímco protestující před budovou skandovali „Nenecháme se proměnit v Putinovo Rusko“.

„Legislativní běsnění má Orbánovi umožnit převzít opět kontrolu nad pořadem dne a zastínit debatu o selhávání veřejných služeb či ekonomických potížích“, řekl AFP expert Szabolcs Pék, podle kterého se Orbán snaží zmobilizovat své voliče a oslovit krajní pravici před parlamentními volbami v příštím roce. Současně také nastražil „past“ na vyzyvatele Pétera Magyara, jehož mlčení k právům LGBT+ by mohlo odradit některé voliče.

Maďarská vláda vedla v posledních letech kampaň proti komunitě LGBT+ a tvrdí, že zákaz přístupu nezletilých k jakémukoliv materiálu, jenž zmiňuje homosexualitu, má ochránit děti před „genderovým šílenstvím“. Vládní mluvčí Zoltán Kovács v prohlášení doplnil, že změna není „útokem na individuální sebevyjádření, ale objasněním, že právní normy jsou založeny na biologické realitě“.

Agentura AP kontrovala, že novela poskytuje ústavní základ pro popření genderové identity transgenderových lidí, stejně jako pro ignorování existence intersexuálních jedinců, kteří se narodili se sexuálními charakteristikami, neodpovídajícími binárním pojetím muže a ženy.

Podle právníka Dániela Döbrenteye jde o jasný signál pro transgenderové a intersexuální lidi. „Rozhodně jde o ponižování lidí a jejich vyloučení nejen z národní komunity, ale dokonce i ze společenství lidských bytostí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
18:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 8 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 11 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.